Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 250/2021-59

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky částka s příslušenstvím

takto:

I. Soud zastavuje řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši částka.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, úroku v kapitalizované výši částka a dále s úroku ve výši 29 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši částka a dále úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Soud zastavuje řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši [částka].</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], úroku v kapitalizované výši [částka] a dále s úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši [částka] a dále úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení neuhrazených pohledávek ze smluv o zápůjčce číslo ze dne datum a číslo ze dne datum Smlouvy uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně obchodní korporací právnická osoba (dále jen právní předchůdce). Žalovaný si půjčil částka a vrátil pouze částka.

2. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum žalobkyně žalovala na jistině částka, na poplatcích částka, na kapitalizovaném úroku částka za dobu od datum do datum a dále 29% p.a. úrok z jistiny částka za dobu od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od datum do datum ve výši částka a úrok z prodlení ve výši ve výši 9,75 % ročně z jistiny částka za dobu od datum do zaplacení.

3. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum žalobkyně žalovala na jistině částka, na poplatcích částka, na kapitalizovaném úroku částka za dobu od datum do datum a dále 29% p.a. úrok z jistiny částka za dobu od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od datum do datum ve výši částka a úrok z prodlení ve výši ve výši 9,75 % ročně z jistiny částka za dobu od datum do zaplacení.

4. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky ve výši částka představující část kapitalizovaného úroku z prodlení. Soud na základě návrhu žalobkyně podle , 2 řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle

6. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdce s žalovaným uvedené smlouvy uzavřel, a že jí obchodní korporace právnická osoba žalované pohledávky postoupila (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených smluv a oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího lístku). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

7. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet zápůjčky, žalobkyně uvedla, že od žalovaného zjištěné a doklady ověřené skutečnosti uvedl její právní předchůdce před uzavřením smlouvy o zápůjčce do karty zákazníka. Poměry žalovaného tak byly v souvislosti s uzavíráním smluv o zápůjčce posuzovány dvakrát během půl roku. Žalovaný podle údajů uvedených v kartách zákazníka předložil vždy pracovní smlouvu, výplatní pásky a výpisy z bankovního účtu, podle nichž byl zaměstnán jako dělník u společnosti právnická osoba za mzdu cca částka. Jeho výdaje činily cca částka měsíčně. y, z nichž měl podle tvrzení právní předchůdce žalobkyně příjmy a výdaje žalovaného ověřit, žalobkyně nepředložila. V kartách zákazníka nebyly ani uvedeny y, z nichž by bylo možné ověřit výdaje žalovaného.

8. Žalobkyně dále poukazovala na to, že smlouvy o zápůjčce byly uzavřeny za účinnosti , o spotřebitelském úvěru, ve znění, účinném ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), přičemž neposouzení úvěruschopnosti dlužníka věřitelem nezakládá absolutní neplatnost smlouvy ( tohoto zákona).

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle , , v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. K námitce žalobkyně, že porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit schopnost dlužník úvěr splácet zakládá jen relativní neplatnost smlouvy a soud zkoumá, zda věřitel řádně ověřil úvěruschopnost dlužníka, jen k jeho námitce (§ 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru), je třeba odkázat na rozhodnutí Ústavního soud sp. zn. , v němž Ústavní soud zdůraznil veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit úvěruschopnost dlužníka úvěr splácet. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , který mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Řádným splnění povinnosti prověřit schopnost dlužníka úvěr řádně splácet není tedy chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako úvěrující, ale v širším pojetí celá společnost.

15. Je-li dán veřejný zájem na řádném a s odbornou péčí provedeném posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet, nelze ochranu dlužníkům v soudním řízení poskytnout jen selektivně, pokud jsou v řízení aktivní a namítají, že v jejich případě úvěrující schopnost úvěr splácet řádně nezkoumal.

16. V uvedeném nálezu Ústavní soud poukázal na nezměněný obsah zákona o spotřebitelském úvěru ve srovnání s  z. č. a zdůraznil, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, přičemž schopností dlužníka úvěr reálně splatit by se jako obecným principem měly zabývat bez ohledu na to, zda je výslovně zakotven v zákoně, jinak dochází k porušení práva na spravedlivý proces.

17. S ohledem na shora uvedené judikatorní závěry, má soud za to, že neplatnost smlouvy v důsledku porušení povinnosti úvěrujícího řádně posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je nutno chápat jako absolutní dle § 588 věty první o. z., protože odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž soud k ní přihlíží z úřední povinnosti.

18. Jak bylo uvedeno v bodu 7 rozsudku, žalobkyně nepředložila důkazy, z nichž by vyplýval příjem žalovaného uvedený v kartách zákazníka. K výdajům nejsou v kartách zákazníka ani uvedeny žádné y, z nichž by mohly být ověřeny.

19. Žalobkyně je přitom povinna v řízení prokázat nejen, že příjmy, výdaje a míru zadlužení od žalovaného zjišťovala, ale že jím uvedené skutečnosti i ověřila. Jedině tak lze mít povinnost posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy za řádně splněnou. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdila, že žalovaným uvedené skutečnosti jsou pravdivé a ověřeny byly, ale důkazy o tom nepředložila. Řádné posouzení úvěruschopnosti tak neprokázala.

20. K námitce žalobkyně, že nižší úvěry s kratší dobou splácení jsou menším rizikem a není třeba lpět až na detektivním posuzování úvěruschopnosti dlužníka, je třeba primárně uvést, že bez řádného posouzení úvěruschopnosti dlužníka není možné objektivně hodnotit míru rizika, jestli bude úvěr splacen. Nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně, že nižší úvěry s krátkou splatností jsou méně rizikové, protože výše dluhu, která je pro dlužníka splatitelná, se nedá paušalizovat. Výše dluhu nadto není jen jistina úvěru, ale souhrn veškerých plnění, které ze smlouvy vyplývají.

21. Nastíněná úvaha žalobkyně neodpovídá ani zákonu o spotřebitelském úvěru, který vyžaduje posouzení úvěruschopnosti dlužníka u všech spotřebitelských úvěrů bez ohledu na výši poskytnuté částky, přičemž není v něm ani odstupňována hloubka, do jaké je třeba při posouzení úvěruschopnosti zajít. Platí tedy, že bez ohledu na výši úvěru lze úvěruschopnost dlužníka řádně vyhodnotit jen se znalostí jeho příjmů, pravidelných výdajů a míry jeho zadlužení, přičemž informace a důkazy o těchto skutečnostech je povinen předložit žadatel o úvěr, není tedy třeba žádné detektivní pátrání poskytovatele úvěru.

22. Podpis žalovaného pod smlouvou o zápůjčce, který měl podle žalobkyně stvrdit, že řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy proběhlo, není dostatečným důkazem. Žalovaný v pozici žadatele o zápůjčku z povahy věci není a nemůže být garantem toho, že poskytovatel zápůjčky s odbornou péčí vyhodnotí jeho možnosti zápůjčku splácet.

23. Jelikož žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti spočívající v posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jsou obě dvě smlouvy o zápůjčce absolutně neplatné a účastníci tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovanému byla poskytnuta částka částka a dosud podle tvrzení žalobkyně vrátil částka, proto ho soud zavázal k doplacení částky částka. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smluv o zápůjčce, žalobu zamítl.

24. Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto může být žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení výhradně z částky částka, když v tomto rozsahu byla žaloba důvodná. Jelikož v daném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti a tato není a zákonem stanovena, za den splatnosti je proto třeba považovat den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž za takovou výzvu nelze považovat určení splatnosti v neplatné smlouvě. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ze smluv o zápůjčce v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo žalovanému odesláno datum (podací lístek). Dle zákonné domněnky doručení (§ 573 o.z.) bylo oznámení žalovanému doručeno datum. Byl v něm vyzván k zaplacení do deseti dnů, tj. do datum a nezaplatil-li, je podle o. z. od datum s plněním dluhu v prodlení. Od tohoto data až do zaplacení tedy žalobkyni přísluší dle o. z. nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané (tj. 10 %). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 9,75 %. Vázán jejím návrhem, přiznal jí soud úrok z prodlení v nižší než zákonné výši z přiznané částky částka za dobu od datum do zaplacení a ve zbytku žalobu ohledně úroku z prodlení zamítl.

25. Žalobkyně byla v řízení v převažující míře neúspěšná a byla povinna nahradit žalovanému náklady řízení v rozsahu odpovídajícím míře jeho úspěchu ( ). Jelikož žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu ve obec.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.