Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 167/2021-47
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 18 685,08 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení
úroku v částce 4 157,74 Kč a
úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 18 685,08 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni
částku 18 685,08 Kč
s úrokem z prodlení v částce 1 034,27 Kč a
s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 685,08 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 461,20 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně.
IV. Povinnosti uložené v ostatních výrocích tohoto rozsudku je žalovaná povinna splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku v částce 4 157,74 Kč a úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 18 685,08 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 685,08 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 034,27 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 685,08 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 461,20 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně. IV. Povinnosti uložené v ostatních výrocích tohoto rozsudku je žalovaná povinna splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 18 685,08 Kč se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaná řádně a včas nehradila ve sjednaných měsíčních splátkách po 994 Kč. Pro prodlení s úhradami byl úvěr zesplatněn ke dni datum. Úvěruschopnost byla prověřena, žalovaná doložila příjmy, nebyly k ní negativní poznatky, příjmy žalované byly 17 600 Kč, výdaje byly dle poskytnutých údajů vypočteny ve výši 10 735 Kč, platební kapacita žalované činila 6 865 Kč.
2. Žalovaná se při jednání vyjádřila ve věci samé, když uvedla, že je pravdou, že si peníze půjčila, neví, kolik zaplatila, asi 2 nebo 3 splátky, na úhradu dalších již neměla peníze. V době poskytnutí úvěru měla 2 děti, druhé bylo narozeno v anonymizováno rok, pobírala 7 600 Kč rodičovský příspěvek první 3 měsíce a pak již rodičovskou 10 000 Kč, jednorázově dostala i 10 000 Kč porodné. Splátky neměla z čeho hradit. Kvůli nedostatku peněz si vzala úvěr. Žádné jiné dávky nepobírala, pouze na děti 500 Kč měsíčně přídavky. Její příjem je i nyní 10 000 Kč měsíčně, za bydlení hradí 2 500 Kč měsíčně, není schopna hradit více než 500 Kč měsíčně splátky.
3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.
4. Výpis z OR žalobkyně prokazuje její existenci.
5. Žádost o poskytnutí úvěru prokazuje, že žalovaná požádala o úvěr ve výši 20 000 Kč s datem čerpání datum, který měl být uhrazen v 24 měsíčních splátkách. K sobě uvedla žalovaná, že je v domácnosti, počet členů domácnosti jsou 3, osob bez příjmu včetně dětí 1, bydlí v nájemním bytě, příjmy má 17 600 Kč, výdaje bez úvěrů 1 000 Kč, vše měsíčně.
6. Smlouva o úvěru číslo ze dne datum byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, byl jí poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč.
7. Předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru prokazují, že žalovaná byla informována o podmínkách úvěru před uzavřením smlouvy.
8. Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum prokazuje, že úvěr byl pro prodlení zesplatněn ke dni datum, dopis byl žalované odeslán na adresu adresa žalované, žalovaná si jej nevyzvedla.
9. Poslední výzva k zaplacení dluhu ze dne datum prokazuje, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu, byla upozorněna na možnost zesplatnění úvěru, dopis byl žalované odeslán na adresu adresa žalované, žalovaná si jej nevyzvedla.
10. Výpis z účtu za anonymizováno rok prokazuje, že žalované byla vyplacena částka 20 000 Kč dne datum.
11. Kvalifikovaná výzva dlužníkovi k plnění před podáním žaloby se základním skutkovým a právním rozborem ze dne datum prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení před podáním žaloby.
12. Poštovní podací arch ze dne datum prokazuje, že byla výzva odeslána žalované.
13. ulice podmínky pro anonymizována dvě slova úvěry neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.
14. Interní posouzení úvěruschopnosti žalované prokazuje, že byly zohledněny delikvence žalované, její scoring, příjmy.
15. Informace z anonymizována dvě slova prokazuje, že neevidují negativní poznatky k žalované.
16. Individuální informativní sdělení ze dne datum od Úřadu práce ČR prokazuje, že bylo sděleno žalované, že do počátku prosince vyčerpala z rodičovského příspěvku 7 600 Kč, od datum může čerpat až 10 000 Kč měsíčně.
17. Poštovní poukázka B ze dne datum prokazuje, že žalované byla vyplacena celkem částka 17 600 Kč a to za Porodné číslo a Rodičovský příspěvek číslo.
18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy žalovaná převzala od předchůdkyně žalobkyně 20 000 Kč na základě úvěrové smlouvy. Žalovaná neví, kolik uhradila, žalobkyně tvrdí, že jistina činí 18 685,08 Kč. Příjmy žalované byly doloženy ve výši 17 600 Kč, kdy ale 7 600 Kč byl opakovaný příjem a 10 000 Kč byl jednorázový příjem. Výdaje žalované nebyly doloženy ani tvrzeny, byly dle informací od žalované odhadnuty žalobkyní na 10 735 Kč. Úvěr byl zesplatněn ke dni datum pro prodlení žalované.
19. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
21. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.
22. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
24. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.
26. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
27. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
28. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobkyní řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalované. Soud toto dovozuje ze skutečnosti, že žalobkyně se evidentně vůbec nezajímala o složení příjmů žalované, jinak by musela snadno zjistit, že v příjmu žalované ve výši 17 600 Kč, je zahrnut jednorázový příjem porodné, který dle právní úpravy v roce rok činil u druhého dítěte 10 000 Kč, pak by snadno zjistila, že opakovaný příjem žalované byl v anonymizováno rok pouze 7 600 Kč. Toto ostatně vyplývá i ze sdělení Úřadu práce, ze kterého také vyplývá, že maximální příjem žalované bube do budoucna 10 000 Kč měsíčně rodičovského příspěvku. jméno žalobkyně odhadla mandatorní výdaje žalované na 10 735 Kč, tedy dokonce ve výši přesahující příjmy žalované z rodičovské. Je tak zjevné, že žalobkyně nejenom že nezkoumala řádně úvěruschopnost žalované, ale ta ani nebyla fakticky v době poskytnutí úvěru úvěruschopná. Smlouva o úvěru je tak neplatná.
29. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
30. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
31. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce 18 685,08 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, když žalovaná nevěděla ani kolik uhradila. Soud proto přiznal žalobkyni právo na vrácení částky 18 685,08 Kč s úroky z prodlení v požadované výši. Kapitalizace provedená žalobkyní odpovídá době prodlení žalované s úhradou bezdůvodného obohacení od první upomínky datum, kdy tato jí byla zaslána na adresu, kterou žalované sdělila žalobkyni a dostala se jí tak do dispozice. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznané bezdůvodné obohacení a v rozsahu převyšujícím přiznané úroky z prodlení, neboť na ně žalobkyni nevznikl nárok, když úvěrová smlouva je neplatná, a nevznikl tak nárok na zaplacení úroků z úvěru.
32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 461,20 Kč, přičemž tato částka představuje 59,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,68 % a úspěchu žalované v rozsahu 20,32 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 685,08 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 930 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 550 Kč ve výši 1 165,50 Kč.
33. S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl soud o povinnosti žalované splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 500 Kč. Důvodem pro toto rozhodnutí byla dále finanční situace žalované a právní úprava § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , který stanoví, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení tak dojde v přiměřené době. Soud má za to, že povolení nižších splátek by bylo neodůvodněným zvýhodněním žalované na úkor žalobkyni. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. o. s. ř. , že nesplní-li žalovaná byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovanou dostatečnou výstrahou, aby splátky plnila řádně a včas.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu , zák. č. 99/1963 Sb. , a exekučního řádu, zák. č. 120/2001 Sb.