Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 219/2021-41
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 080 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 080 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky 10 080 Kč jdoucím od 29. 8. 2015 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků tohoto řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 080 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky 10 080 Kč jdoucím od 29. 8. 2015 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků tohoto řízení nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 080 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18.3.2021 mezi společností právnická osoba, IČO, zapsaného v OR vedeném Městským soudem v Praze, oddíl anonymizováno, vložka číslo, sídlem adresa (dále také jen„ původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa žalobkyně, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne rok číslo smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 7000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne rok číslo. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 7000 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3080 Kč, který byl splatný dne rok číslo. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách webová adresa zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 7000 Kč a splatností (případně prodlouženou splatností) dne rok číslo. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne rok číslo na bankovní účet bankovní účet, který žalovaný uvedl. Prostředky pro potvrzení totožnosti klienta jsou uvedeny v článku I.23 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno číslo. K ověření totožnosti je žalovaný kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinen uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. V článku II.5. zmíněné smlouvy se dále uvádí:„ Úvěrující bude zjišťovat totožnost klienta v případě provádění úkonů zejména pomocí elektronických kanálů: jestliže jsou úkony prováděny přes internet – pomocí čísla mobilního telefonu klienta a hesla systémově generovaným kódem.“ Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem. Toto je blíže upraveno v článku III.2.:„ …podpis klienta je u této smlouvy a souvisejících dokumentů nahrazen zadáním verifikačního ověřujícího podpisového kódu ze SMS (v tomto případě se jedná o kód anonymizováno), který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr, když takovéto jednání má platnost písemného právního jednání, neboť tato forma podpisu této smlouvy a souvisejících dokumentů je dostatečně určitá a srozumitelná a tudíž tato forma je shodně považována za písemnou formu uzavření smlouvy a souvisejících dokumentů. Tato smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání ověřujícího podpisového SMS kódu do příslušného pole ze strany klienta umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího.“ Žalobce dále sděluje, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů. Dále žalobce sděluje, že dle článku XV. odst. 3 smlouvy o úvěru má úvěrující právo klientovi, který plní své povinnosti plynoucí z této smlouvy řádně a včas, přiznat slevu z poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný ovšem nehradil řádně, když k datu splatnosti a rovněž ani k dnešnímu dni neuhradil ničeho. Proto žalobce požaduje výši poplatku za poskytnutí„ před slevou“. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne rok číslo. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalobce identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datechsplatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne rok číslo. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobce, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného právnická osoba, zda mu byla v srpnu 2015 zaslána na účet č. bankovní účet částka 7000 Kč pod variabilním symbolem číslo a zda je majitelem účtu právě žalovaný. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 900 Kč činí celkem 9180 Kč nejpozději splatných dne rok číslo.“
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 10. 11. 2021, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Soud tedy postupoval dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
4. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 7. 2015 č. anonymizováno číslo vyplývá, že žalovaný měl dne 30. 7. 2015 uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba smlouvu o úvěru, na jejímž základě se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše 7 000 Kč, který měl žalovaný vrátit do 28. 8. 2015 s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 080 Kč, celkem tak měl žalovaný vrátit předchůdci žalobkyně částku ve výši 10 080 Kč. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně postoupil žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu pohledávek. V přiloženém seznamu pohledávek není uvedena pohledávka za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému, že postoupil žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2020 pohledávku z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo. Přípisy ze dne 11. 8. 2021, 7. 9. 2021 a 20. 9. 2021 soud opakovaně vyzýval žalobkyni, aby doložila svou aktivní legitimaci – tedy zejména, aby předložila seznam pohledávek, ze kterého bude vyplývat postoupení předmětné pohledávky za žalovaným a dále aby předložila oznámení o postoupení pohledávky vztahující se právě k postupní smlouvě ze dne 18. 3. 2021 (nikoliv k postupní smlouvě ze dne 14. 12. 2020). Žalobkyně na tyto výzvy nereagovala, k jednání se nedostavila. Soud na základě takto zjištěného skutkového stavu již neprováděl dokazování dalšími listinami, neboť dospěl k závěru, že žalobkyně neunáší důkazní břemeno ohledně aktivní legitimace.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen občanský zákoník ) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně její aktivní legitimace v tomto sporu. Žalobkyně na opakované výzvy nedoložila seznam pohledávek k postupní smlouvě, ze kterého by vyplývalo, že předchůdce žalobkyně skutečně postoupil žalobkyni svou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru ze dne 30. 7. 2015 č. anonymizováno číslo. Bylo-li snad dokládáno jakési postoupení pohledávky, pak se jednalo o úvěrovou smlouvu číslo (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 vztahující se navíc k postupní smlouvě ze dne 14. 12. 2020, kterou žalobkyně navíc soudu ani nepředložila), která však nebyla předmětem tohoto řízení, nikoliv úvěrové smlouvy ze dne 30. 7. 2015 č. anonymizováno číslo. Na výzvy soudu k doložení aktivní legitimace žalobkyně nikterak nereagovala. Soud zamýšlel k tomuto nedostatku žalobkyni při ústním jednáním postupem dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. poučit, nicméně žalobkyně ani její zástupce se k jednání po předchozí omluvě nedostavili, pročež soud nemohl žalobkyni poskytnout procesní poučení a žalobu pro neprokázání aktivní legitimace žalobkyně zamítl. Ve sporu nebylo tedy ze strany žalobkyně prokázáno, že předchůdce žalobkyně skutečně postoupil žalobkyni pohledávku z titulu smlouvy o úvěru ze dne 3. 3. 2020.
7. Výrok II. o náhradě nákladů řízení má svou oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož by měl v řízení plně úspěšný žalovaný právo na náhradu všech jím účelně vynaložených nákladů řízení po procesně podlehnuvší žalobkyni. Ze spisu je ale zřejmé, že žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.