Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 65/2021-19
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou ve věci
manželky: osobní údaje manželky
rozená příjmení, státní příslušnost Ukrajina
bytem adresa manžela a manžela
a
manžela: osobní údaje manžela
státní příslušnost Slovensko
bytem adresa manžela a manžela
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství celé jméno manžela, rozené příjmení, a celé jméno manžela, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství [celé jméno manžela], rozené [příjmení], a [celé jméno manžela], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství uzavřeného dne datum před stát. instituce s tím, že mezi manžely panují dlouhodobé neshody a problémy v komunikaci, což vedlo k citovému odcizení. Manželé spolu již více než 10 měsíců nežijí a nevedou společnou domácnost. Po dobu trvání manželství se narodil syn jméno celé jméno manžela, manžel však není jeho biologickým otcem. U Okresního soudu v Příbrami byl podán návrh na popření a určení rodičovství k tomuto nezletilému synovi.
Jelikož je manželka státní příslušnicí Ukrajiny a manžel státním příslušníkem Slovenska, zabýval se předně soud otázkou mezinárodní příslušnosti. Dospěl přitom k závěru, že ve věci je dána příslušnost českých soudů a zároveň místní příslušnost Okresního soudu v Příbrami, neboť souladu s čl. 3 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, jsou ve věcech týkajících se rozvodu manželství příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. V daném případě mají oba manželé obvyklé bydliště na území České republiky, a to v obvodu Okresního soudu v Příbrami obec soudy tedy mají pravomoc věc rozhodnout; místní příslušnost je dána Okresnímu soudu v Příbrami. Pokud jde o rozhodné právo, aplikoval soud zákon č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém (dále jen“ z.m.p.s.”). Dle čl. 50 odst. 1 z.m.p.s., rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Dle čl. 49 odst. 1 z.m.p.s., osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Rozhodným právem je tedy právo české, neboť oba manželé mají obvyklý pobyt na území České republiky.
Manželé podali návrh na rozvod společně jako tzv. rozvod nesporný. Jelikož však k návrhu nepřipojili dohodu o úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, popřípadě výživného pro dobu po rozvodu, rozhodoval soud o jejich návrhu v režimu tzv. rozvodu sporného.
Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželé uzavřeli manželství dne datum před stát. instituce. Z rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 16. 11. 2021, č.j. 0 Nc 5406/2021 -41, včetně protokolu o jednání, bylo zjištěno, že manžel není otcem nezletilého jméno celé jméno manžela, narozeného dne datum, a jméno celé jméno manžela, narozeného dne datum.
Z výslechu manželky bylo zjištěno, že společné soužití skončilo v listopadu 2020, od té doby spolu nežijí, jako příčinu rozvratu vidí skutečnost, že mezi nimi zmizela láska.
Z výslechu manžela bylo zjištěno, že neshody se objevily již rok před odstěhováním manželky, ke kterému došlo v listopadu 2020. Jako příčinu rozvratu vidí skutečnost, že zjistil, že nezletilý jméno není jeho syn.
Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak.
V dané věci soud dospěl k závěru, že shora citované podmínky pro rozvod manželství byly splněny. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že manželství účastníků je již jen formálním svazkem. Manželé spolu již od listopadu 2020 nežijí a netvoří společnou domácnost. Manželé se shodli, že příčinou rozvratu manželství byla skutečnost, že mezi nimi vymizela láska, manželka si našla jiného partnera, se kterým má dvě nezletilé děti. Ani jeden z manželů nevidí možnost obnovy manželství a nechtějí v něm setrvávat. Možnost obnovení manželského soužití oba vylučují.
Vzhledem ke shora uvedenému soud uzavřel, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, proto jej postupem podle § 755 odst. 1 o. z. rozvedl. Neshledal přitom důvody, které by rozvodu manželství bránily, neboť z manželství nebyly narozeny žádné děti.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Odvolání nemůže úspěšně podat ten, kdo se tohoto práva výslovně před soudem vzdal.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.
Účastníci jsou povinni ve lhůtě 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku předložit své občanské průkazy i s tímto rozsudkem obecnímu úřadu svého trvalého pobytu k vyznačení nastalých změn.