Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 149/2021-25
Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 189 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 189 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 600 Kč, a to na bankovní účet číslo variabilní symbol.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 189 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatit na soudním poplatku částku 600 Kč, a to na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu pojistné smlouvy, která byla uzavřena mezi účastníky řízení dne datum s počátkem pojištění ke dni datum; ve smlouvě bylo ujednáno roční pojistné ve výši 2 240 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně neuhradil pojistné za období od datum do datum.
2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání.
3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 2. 9. 2021 č. j. 19 C 149/2021 -19 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené (ani později) nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”).
4. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalovaného, jenž v řízení neuplatnil žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojištěným byla dne datum uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Povinností žalovaného bylo plnit řádně pojistné, žalovaný však splatné pojistné splatné dne datum neuhradil, přičemž neplacení pojistného bylo důvodem zániku pojištění ke dni datum. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle
§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
6. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným je třeba hodnotit jako právní vztah založený pojistnou smlouvu, jenž se řídí ustanoveními § 2758 a násl. občanského zákoníku . Žalobkyně byla (resp. měla být) v pozici pojistitele připravena v případě nahodilé události poskytnout pojistné plnění a povinností žalovaného bylo hradit ujednané pojistné. Žalovaný si tyto povinnosti řádně a včas v rozhodném obdobní nesplnil, a tato skutečnost byla důvodem pro zánik pojistného, přičemž vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalované příslušnou část pojistného.
7. Pro úplnost soud uvádí, že nepřehlédl existenci – v době vyhlášení tohoto rozsudku již skončeného – insolvenčního řízení, vedeného Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. insolvenční spisová značka, předmětná pohledávka žalobkyně však zjevně vznikla až po zahájení tohoto insolvenčního řízení, a současně nejde o pohledávku za majetkovou podstatou žalovaného, ani pohledávku, která je kladena na její roveň (srov. ustanovení § 168 a § 169 insolvenčního zákona ).
8. Prvním výrokem tohoto rozsudku proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné ve výši 1 189 Kč (jehož součástí je i ujednaná paušalizovaná náhrada za upomínání ve výši 600 Kč), a to včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč. Předmětné náklady představuje soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (z čehož žalobkyni zbývá zaplatit částku 600 Kč, neboť ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, a proto jí povinnost zaplatit zbývající část soudního poplatku soud uložil druhým výrokem tohoto rozsudku), odměna za tři úkony právní služby v celkové výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti
č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky
č. 177/1996 Sb. a náhrada za daň z přidané hodnoty ze součtu odměny a režijních paušálů ve výši 21 % Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení
§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky. Pro úplnost soud dodává, že přikročil k použití ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se neztotožnil s tvrzením, že podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu není možno podřadit pod tzv. formulářové žaloby; samotný text návrhu v konfrontaci s obsahem obdobných podání žalobkyně (nezřídka zastoupené Mgr. jméno příjmení) totiž dokládá pravý opak; jinak řečeno, podle podepsaného soudu nemůže být žádných pochyb o tom, že právě předmětný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je nutno podřadit pod podání předvídaná v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu.
10. Nadto se sluší opakovaně konstatovat, že„ je s podivem“, poukazuje-li Mgr. jméno příjmení v návrhu – jako obvykle – na„ množství produktů“ a na skutečnost, že„ jednotlivé produkty se řídí i různými zákony“, že se tvrzená variabilita téměř neodráží v textu předkládaných návrhů, ve kterých navíc (striktně vzato) nezřídka absentují i rozhodná skutková tvrzení (v posuzované věci např. skutečná výše dlužného pojistného a korektní údaj o celkové výši paušalizované náhrady za upomínání), jež si soud patrně má„ domýšlet“ z předložených důkazů. Jakkoli uvedená skutečnost soud, jenž přiměřeně zohlednil zásadu hospodárnosti řízení, nevedla k vydání usnesení, kterým by žalobkyni vyzval, aby doplnila svůj návrh, je současně zřejmé, že právě tato skutečnost může opětovně vést k otázce, zda je vůbec namístě v daném případě považovat zastoupení advokátem za účelně vynaložený náklad řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.