Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 291/2021-23

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 36 638,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s 10 % úrokem z prodlení z dlužné částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 16 638,40 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 838,39 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 20 746,69 Kč od datum do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z ve výši 2 614,08 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 746,69 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 746,69 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 364,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s 10 % úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 16 638,40 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 838,39 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 20 746,69 Kč od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z ve výši 2 614,08 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 746,69 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 746,69 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 364,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným jako zákazníkem dne datum Částky 20 746,69 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 15 891,71 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 29 % smluvního úroku ve výši 1 838,39 Kč ke dni datum, a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o zápůjčce, dále téhož úroku od datum do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s  , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v  . Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky ( ). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

4. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum byla mezi společností právnická osoba a žalovaným písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 22 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne datum). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 19 017 Kč složený z úroku ve výši 3 935 Kč, poplatku za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 60 týdenních splátkách po 684 Kč (poslední splátku ve výši 661 Kč) od datum (viz uvedená smlouva). V předmětné smlouvě byla sjednána roční zápůjční úroková sazba ve výši 29 %, a to pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Tyto skutečnosti byly zjištěny z předmětné smlouvy o zápůjčce.

5. Na druhé straně předmětné smlouvy o zápůjčce je (formulářové) prohlášení o tom, že podpisem smlouvy zákazník potvrzuje, že mu bylo před uzavřením smlouvy poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Dále zákazník potvrzuje, že věřitel před uzavřením smlouvy ověřil a vyhodnotil schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka. Uvedené informace byly vyplněny před uzavřením smlouvy do Zákaznické karty. Ze Zákaznické ze dne datum soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož byly vyplněny požadované informace do určených kolonek. Mj. je zde vyplněno, že žalovaný má následující pravidelný průměrný příjem: čistý příjem ve výši 17 326 Kč. Dále bylo vyplněno, že dalšími čistými příjmy domácnosti je částka 50 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaný vyčíslil částkou 3 500 Kč. Věřitel měl od žalovaného k dispozici potvrzení o příjmu za květen a červen 2048 (viz část zákaznické karty nazvaná "Ověřené dokumenty").

6. Žalobkyně v žalobě poukázala na skutečnost, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy ověřených uvedenými dokumenty dle Zákaznické karty. Tyto informace měly být ověřeny zejména pracovní smlouvou, výplatními páskami za poslední 3 měsíce a nájemní/podnájemní smlouvou.

7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).

8. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě níž převzal od společnosti právnická osoba částku ve výši 22 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaný sdělil původnímu věřiteli své majetkové poměry s tím, že předložil k ověření těchto příjmů pouze potvrzení o výši příjmu za květen a červen 2018, nikoli již další příjem domácnosti v tvrzené výši 50 000 Kč, potvrzení o zaměstnání (pracovní smlouvu), nájemní či podnájemní smlouvu, jak je tvrzeno v žalobě. Půjčku měl žalovaný splácet v pravidelných týdenních splátkách, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky ve výši po 684 Kč od datum. Žalovaný dosud půjčku včetně poplatku nesplatil.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvy spotřebitelské podle §1810 a násl. o. z.

10. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

11. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

13. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně jednal se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

14. Podle z. č. 89/2012 Sb, (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

16. Podle z. č. , o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle §3 odst. 1 písm. c) z. o spotřebitelském úvěru je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

18. Podle §75 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. V souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními je třeba předmětné smlouvy o zápůjčce kvalifikovat jako smlouvy o spotřebitelském úvěru.

20. Podle §86 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle §86 odst. 2 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle §87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. V odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. se mj. uvádí: " věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L., Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. , Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98–109). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu SpotřÚ 2010, je správný."

24. Právní věta téhož rozsudku Nejvyššího soudu ČR zní: " Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

25. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích."

26. Soud v předmětné věci zjistil, že původní věřitel nepostupoval při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení. Věřitel se spokojil pouze s potvrzením o výši příjmu za dva měsíce, nezabýval se dalšími skutečnosti, např. neměl k dispozici ani pracovní smlouvu, a proto nemohl posoudit, jak trvalý je příjem dlužníka. Věřitel neměl k dispozici nájemné smlouvu, doklad o výši příjmu domácnosti, který o 50 000 Kč měsíčně navýšil posuzované poměry dlužníka. Věřitel se dále nezabýval tím, že zda dlužník není evidován v databázi dlužníků.

27. Podle §580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

28. Podle §588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. V souladu s výše uvedeným právním posouzením soud považuje předmětnou smlouvu o zápůjčce za neplatnou, když k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu, neboť způsob posouzení úvěruschopnosti původním věřitelem odporuje zákonu, resp. věřitel nedostál povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (§75 ve spojení s §86 a §87 z. o spotřebitelském úvěru).

30. Podle §2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

31. Podle §2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Podle §2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

33. Žalovaný obdržel na základě smlouvy o zápůjčce celkem částku 22 000 Kč, z níž dobrovolně uhradil částku 2 000 Kč (Nárok 2 čl. II., IV. žaloby, podle kterého do postoupení žalovaný uhradil částku 5 816 Kč celkem, od postoupení pohledávky do sepisu žaloby neuhradil více ničeho).

34. Žalovaný obdržel na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum celkem částku 16 000 Kč, z níž dobrovolně uhradil částku 1 500 Kč (Nárok 1 čl. II., IV. žaloby, podle kterého do postoupení žalovaný uhradil částku 2 000 Kč celkem, od postoupení pohledávky do sepisu žaloby neuhradil více ničeho). Žalovaný se s ohledem na výše uvedené bezdůvodně ke dni rozhodnutí obohatil o částku ve výši 20 000 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, a to v souladu s §2991 a násl. o. z., tj. z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Ve zbývajícím rozsahu v souladu s výše uvedeným právním posouzením žalobu zamítl.

35. O postoupení žalovaných pohledávek bylo rozhodnuto v souladu s  a násl. z. č. 89/2012Sb., účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

36. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s  o. z. ve spojení s  nař. vl. č. Podle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud vyšel při stanovení okamžiku prodlení a odpovídající výše úroku z prodlení z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, které bylo žalovanému doručeno prostřednictvím pošty s tím, že žalovaný byl v tomto oznámení vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení tohoto oznámení (viz Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum včetně podacího lístku s datem podání datum). Podle o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

37. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s  , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

Původně byla žalovaná částka 36 638,40 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze co do částky 20 000 Kč, tj. v rozsahu přibližně 55 % původního předmětu řízení, a proto má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 10 % jich vynaložených (55 % - 45 %, v nichž byl úspěšný žalovaný). Náklady řízení žalobkyně v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 1 500 Kč (3 úkony právní služby po 500 Kč podle b. 3, vyhl. č. ), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. ), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 378 Kč ( ) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 466 Kč Celkem činí náklady řízení žalobkyně částku 3 644 Kč, 10 % z této částky představuje částku 364,40 Kč, která byla žalobkyni na nákladech řízení přiznána

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.