Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 123/2021-20
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D. ve věci
manželky: ; celé jméno manželky, narozená dne datum
bytem adresa manžela a manželky
a
manžela: ; celé jméno manžela, narozený dne datum
bytem adresa manžela a manželky
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství manželky celé jméno manželky, roz. příjmení, datum narození, a manžela celé jméno manžela, roz. anonymizováno, datum narození, uzavřené dne datum před Úřadem městské části územní celek, obec – střed, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Česká republika – Městský soud v Brně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství manželky [celé jméno manželky], roz. [příjmení], [datum narození], a manžela [celé jméno manžela], roz. [anonymizováno], [datum narození], uzavřené dne [datum] před Úřadem městské části [územní celek], [obec] – střed, se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Česká republika – Městský soud v Brně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Manželka se návrhem z 20. 7. 2021 domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne datum, když v manželství nastaly problémy a došlo k odcizení manželů. Manžel se odstěhoval asi koncem června 2021, manželka nechce v tomto svazku setrvávat.
2. Manžel se k návrhu manželky na rozvod manželství vyjádřil dne 16. 8. 2021 tak, že s návrhem nesouhlasí, jeho city k manželce neochladly, odstěhoval se kvůli tchýni. U nařízeného jednání svůj postoj přehodnotil, když připustil, že nemá smysl nutit manželku ve vztahu setrvávat a k návrhu na rozvod manželství se připojil.
3. Soud příslušný podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady č. 2201/2003 a § 383 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, dospěl k závěru, že je na místě s přihlédnutím k § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém, aplikovat český občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb. ). Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Manželství mezi účastníky bylo uzavřeno dne datum před Úřadem městské části územní celek, obec – anonymizováno (oddací list – č. l. 2). Z manželství se děti nenarodily (shodné tvrzení účastníků). Manželé u jednání uvedli, že nemají žádný majetek, který by bylo třeba vypořádat, a že příčinou rozvratu manželství bylo jednak společné soužití s rodinou manželky a jednak odlišnost povah obou manželů, která zapříčinila to, že se zpočátku se vyskytující vzájemný cit počal vytrácet a v současnosti k sobě manželé nadále ničeho necítí.
4. Právním posouzením ve smyslu § 755 , § 756 a § 758 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku je nutné návrhu na rozvod manželství vyhovět. Na základě skutkových zjištění vzal soud za prokázané, že manželství mezi účastníky bylo uzavřeno dne datum v obec. Oba manželé nemají zájem na obnovení manželského soužití. Příčinou rozvratu manželství bylo jednak společné soužití s rodinou manželky a jednak odlišnost povah obou manželů, v současnosti k sobě manželé nadále ničeho necítí. Děti se z manželství nenarodily. Soud proto dospěl k závěru, že s ohledem na tyto skutečnosti je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. S přihlédnutím k těmto okolnostem soud podle § 755 občanského zákoníku manželství účastníků rozvedl.
5. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, kdy v řízení o rozvod manželství účastníci na náhradu nákladů právo nemají, ledaže by opačné rozhodnutí odůvodňovaly okolnosti případu nebo poměry účastníků. Takové skutečnosti však v projednávané věci soud neshledal.
6. Na straně obou účastníků byly splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, Česká republika proto nemá právo na zaplacení soudního poplatku za řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 395 zákona č. 292/2013 Sb. ).
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení, popřípadě že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího.