Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 C 231/2021-64

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa, obec

o zaplacení částky 2 248 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, podle které by byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 2 248 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 155,18 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 416,84 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 705,24 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 1 705,24 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, podle které by byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 2 248 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 155,18 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 416,84 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 705,24 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 1 705,24 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne 26. 3. 2021 žalobu, kterou se po žalované zaplacení částky 2 248 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, anonymizováno, IČO (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne datum, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalované ohledně jejích rodinných, majetkových, pracovních poměrů. Tyto ověřil doklady uvedenými v kartě zákazníka – jako jsou výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Na základě toho uzavřel právní předchůdce žalobkyně, že nejsou pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Kopie dokladů k dispozici nejsou, neboť tyto byly pouze zhlédnuty při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit původnímu věřiteli částku 1 820 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 23,72 % ročně), částku 2 600 Kč jako odměnu za administrativní činnosti a částku 5 200 Kč za hotovostní inkaso splátek. Za doplňkovou službu životního pojištění se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 348 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v hotovosti v 58týdenních splátkách po 396 Kč Poslední splátka byla stanovena na 23. 11. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Celkem zaplatila částku 20 720 Kč. Původnímu věřiteli vzniklo právo na úhradu úroků ve výši 23,72 % ročně z nesplacené jistiny ve výši 1 705,24 Kč od 24. 11. 2018 do zaplacení. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalované jistinu ve výši 1 705,24 Kč, částku 542,76 Kč jako dlužné úhrady za služby, kapitalizované úroky ve výši 416,84 Kč (z dlužné jistiny 1 705,24 Kč od 24. 11. 2019 do 29. 11. 2019 při sazbě 23,72 %), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 155,18 Kč z částky 1 705,24 Kč za dobu od 1. 12. 2018 do 29. 11. 2019, úrok 23,72 % z částky 1 705,24 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zákonné úroky z prodlení z částky 1 705,24 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. Soud věc projednal dle ustanovení bez přítomnosti žalobkyně, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti. Žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo dne datum soud zjistil, že se původní věřitel zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku včetně poplatku ve výši 9 968 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 23,72 % ročně), odměnu za administrativní zpracování ve výši 2 600 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 348 Kč, celkem 22 968 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku v 58 týdenních splátkách po 396 Kč s tím, že první splátku je povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Dle čl. 1 smluvních podmínek, v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 23,72 % p.a.. Dle čl. 5 smluvních podmínek, v případě prodlení se zaplacením je zákazník zavázán k zaplacení celého dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši, zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky a k zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním jeho dluhu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum a oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a dopisem z téhož dne oznámil postoupení pohledávky žalované. Dopisem ze dne 22. 2. 2021 byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně. Z předloženého formuláře„ Zákaznická karta“ podepsaného žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná byla v době poskytnutí úvěru zaměstnána s příjmem 20 900 Kč a své výdaje hodnotila částkou 19 770 Kč. Informace žalované byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny zhlédnutím výplatních pásek a pracovní smlouvy. Použitelný příjem žalované stanovil právní předchůdce žalobkyně částkou 3 130 Kč.

4. V posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. (dále jen„ “). Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, když úvěruschopnost nebyla prověřována předložením dokladů ze strany žalované ohledně jejích výdajů (např. dokladem SIPO, atd.) a nebylo ani přihlédnuto k normativním výdajům na bydlení. Původní věřitel se soustředil na ověření příjmů a z karty zákazníka, nevyplývá, že by byly deklarované výdaje žalované ověřovány jiným způsobem. Z jiných zdrojů právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalované neprověřoval. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a nálezu Ústavního soudu , dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost původního žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( ) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná ve smlouvě uvedenou finanční hotovost čerpala. Převzala-li žalovaná finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Žalobkyně se k jednání nedostavila, soud jí nemohl poskytnout poučení podle o jiném právním posouzení žalovaného nároku. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila celkem částku 20 720 Kč a byla jí poskytnuta částka 13 000 Kč, na straně žalované nedošlo k bezdůvodnému obohacení. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , které je aplikovatelné i v poměrech nového , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích i finanční arbitr. Poskytnutá částka byla žalovanou ke dni zaslání oznámení o postoupení pohledávky, ve které byla současně vyzvána ke splacení celé částky, zcela uhrazena. Soud proto žalobu zamítl.

5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, které však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

6. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí.