Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 115/2021-48
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 198 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se co do částky 4 198 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1. 9. 2020 do 10. 12. 2020 zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 11. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 223,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba se co do částky 4 198 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1. 9. 2020 do 10. 12. 2020 zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 11. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 223,35 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně tento nárok odůvodnila tím, že s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 24. 4. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na částku, na základě které poskytla žalovanému na účet žalovaného č. bankovní účet částku 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit do určeným způsobem, se sjednanými poplatky a úrokem, což neučinil, a to přes zaslání výzvy k zaplacení dne 9. 11. 2020.
3. Žalovaný zůstal po celou dobu neaktivní a k jednání se nedostavil. K nařízenému jednání se nedostavila ani žalobkyně a vzdala se tak dobrodiní poučení o nedostatcích svých žalobních tvrzení a jejich doložení.
4. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaný elektronicky jednal s žalobkyní o uzavření smlouvy, když na základě těchto jednání byla žalovanému ve prospěch jeho účtu č. bankovní účet poskytnuta dne 20. 5. 2020 částka 5 000 Kč, která téhož dne připsána na účet žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k jejímu vrácení výzvou ze dne 9. 11. 2020, a to do 10. 12. 2020.
5. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že s žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, resp. smlouva o revolvingovém úvěru, a to v předloženém znění, tak v této části se žalobkyni svá tvrzení prokázat nepodařilo. V žalobkyní navržených a soudem provedených listinných důkazech je sice obsažen text obsahově odpovídající tvrzením žalobkyně, z těchto listin však nevyplývá, že by tyto byly žalovanému známy a jím písemně akceptovány, resp. že by na nich, případně na jiném akceptačním písemném projevu vůle žalované, byl připojen např. jeho elektronický podpis (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Za této situace soud uzavřel, že z těchto listin nelze zjistit, že by mezi žalobkyní a žalovaným skutečně byla uzavřena smlouva ve znění předloženém žalobkyní. Z tohoto důvodu žalobkyně neunesla svá břemena tvrdit a prokazovat skutečnosti rozhodné pro soudní rozhodnutí, kterýžto stav mohl být zvrácen po poučení soudu poskytnutém při jednání dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Žalobkyně se však k jednání soudu po včasné omluvě nedostavila, čímž naprosto rezignovala na dobrodiní soudem poskytovaných poučení, a jde proto jen k její tíži, že jí příslušná poučení poskytnuta být nemohla.
6. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 o. z.). Vztah mezi účastníky posoudil jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Ochuzenou (žalobkyní) byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalovanému) věc určená podle druhu (částka 5 000 Kč), k jejímuž vrácení byl žalovaný vyzván (§ 1958 o. z.) výzvou ze dne 9. 11. 2020. Dnem následujícím po uplynutí stanovené lhůty k plnění se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně je tak oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny (5 000 Kč) i úrok z prodlení dle nařízení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení až do zaplacení a ve zbytku nárokované plnění zamítl jako nedůvodné.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 223,35 Kč, přičemž tato částka představuje 15 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42,5 % - při zohlednění příslušenství vyčísleného ke dni rozhodnutí). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 198 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.