Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 38/2021-44
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Polachovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby byl žalovaný zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, za dobu od datum do datum kapitalizovaným částkou částka a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, za dobu od datum do datum kapitalizovaným částkou částka, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby byl žalovaný zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, za dobu od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, za dobu od [datum] do [datum] kapitalizovaným částkou [částka], se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím uvedeným v I. výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající mu ze Smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum (dále jen„ Smlouva“) s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec, jejímž právním nástupem se v důsledku fúze sloučením dne datum stala společnost právnická osoba - dnes pod názvem právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo – dále„ původní věřitel“). Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel jako poskytovatel půjčky před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 9 odst. zák., č. 145/2010 Sb. na základě zhodnocení informací od žalovaného, které tento původnímu věřiteli poskytl před uzavřením smluv o svých rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Dále se ze žaloby podává, že původní věřitel na základě výše uvedené smlouvy poskytl žalovanému částku částka, přičemž žalovaný se ji zavázal vrátit včetně úroků za dobu do splatnosti poslední splátky kapitalizovanými částkou částka, odměny za administrativní činnost ve výši částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách ve výši po částka s tím, že poslední splátka byla splatná dne datum. Žalovaný dle žaloby sjednané splátky nehradil řádně a včas, původní věřitel postoupil žalobkyni pohledávku ze Smlouvy smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně tvrdila, že za dobu do postoupení pohledávky žalovaná zaplatil pouze částka, z tohoto na úroku částku částka, na poplatku za administrativní činnost částku částka a na poplatku za hotovostní inkaso částka, poslední platba proběhla dne datum. Dále bylo tvrzeno, že z důvodu nezaplacení všech splátek do datum žalovanému vznikla dle čl. 1 smluvních podmínek, které byly nedílnou součástí Smlouvy, povinnost platit z dlužné jistiny částka úrok ve výši 23,72 % ročně. Žalovaný dle žalobních tvrzení dluží celou jistinu ve výši částka, část neuhrazeného poplatku za administrativní činnost ve výši částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek částku částka; dále úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny (částka) od prvního dne po splatnosti poslední splátky (datum) do zaplacení (za dobu do postoupení pohledávky datum kapitalizovaný částkou částka) a úroky z prodlení z téže částky od marného uplynutí sedmidenní lhůty od splatnosti poslední splátky (datum) do zaplacení (za dobu do postoupení pohledávky datum kapitalizovaný částkou částka). Žalovaný na předžalobní výzvu žalobkyně dle žaloby nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Provedeným dokazováním Kartou zákazníka bylo prokázáno, že žalovaný dne datum požádal společnost právnická osoba, IČO („ původní věřitel“), o zapůjčení částky částka, při čemž o sobě sdělil, že žije s rodiči, již má jiné půjčky u jiných poskytovatelů, vlastní vozidlo, nemá nezaopatřené děti, pracuje na hlavní pracovní poměr jako dělník se mzdou částka měsíčně, měsíční výdaje má na nájem/inkaso ve výši částka, na domácnost částka, na splátky částka, na telefon částka, měsíčně mu zůstává částka. Výše mzdy, zaměstnání, výdaje na nájem či inkaso byly ověřeny výplatními páskami, pracovní smlouvou, nájemní smlouvou a dokladem SIPO. Téhož dne žalovaný s původním věřitelem svými podpisy vyjádřili souhlasnou vůli s obsahem Smlouvy o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky původního věřitele, jak bylo zjištěno z uvedené smlouvy a Smluvních podmínek. Původní věřitel na základě uvedené Smlouvy poskytl žalovanému v den podpisu Smlouvy v hotovosti částku částka, což žalovaný svým podpisem ve Smlouvě potvrdil. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal vrátit uvedenou částku s poplatky v celkové výši částka, sestávající z částky částka na poplatku za administrativní činnost, částky částka představující kapitalizovaný úrok a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Žalovaný se dle Smlouvy zavázal splatit celkovou částku částka 58 hotovostními splátkami po částka týdně, kdy první splátka byla splatná 7. kalendářní den po uzavření smlouvy, tedy datum, splatnost 58. splátky tak připadla na datum. Dle čl. 1 Smluvních podmínek činila úroková sazba 23,72 % ročně a byla stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy s tím, že pokud dojde v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání Smlouvy k prodloužení doby trvání Smlouvy dle čl. 9 věty druhé, nebude v tomto překračujícím období jistina úročena. Dle čl. 9 věty druhé Smluvních podmínek upravuje závěrečné ujednání, v němž žalovaný prohlašuje, že byl seznámen s rozsahem oprávnění původního věřitele poskytovat spotřebitelské úvěry).
4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohou (seznamem pohledávek) bylo prokázáno, že pohledávka ze shora uvedené Smlouvy byla původním věřitelem uvedeného dne postoupena žalobkyni (jejímž předmětem podnikání je dle výpisu z obchodního rejstříku poskytování spotřebitelských úvěrů). Původní věřitel ještě téhož dne vyhotovil dopis adresovaný žalovanému, který obsahuje oznámení žalovanému o tom, že nově je věřitelem dluhu ze smlouvy o půjčce číslo žalobkyně, pohledávka činí částka bez příslušenství a je třeba ji zaplatit do 10 dnů od obdržení dopisu (jak bylo zjištěno z dopisu označeného Oznámení o postoupení pohledávky).
5. Z předžalobní výzvy ze dne datum a poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce odeslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu ve výši částka nejpozději do datum.
6. Žádným z provedených důkazů nebylo prokázáno, částky v jaké výši, na co a kdy žalovaný věřiteli zaplatil, z čehož by naopak vyplynulo, jaké částky, na co a kdy žalovaný zaplatil.
7. Shora popsaný skutkový stav byl po právní stránce zhodnocen dle následujících ustanovení.
8. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.
9. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.
10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
11. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět.
12. Původní věřitel přenechal žalovanému částku částka v hotovosti v den uzavření Smlouvy, kterou měl žalovaný vrátit ve sjednaných splátkách, čímž vznikla smlouva o zápůjčce (§ 2390 o. z.), část jejíhož obsahu byla vymezena v přiložených obchodních podmínkách, které tvoří nedílnou součást Smlouvy (§ 1751 odst. 1 o. z.). V souladu s 2392 odst. 1 o. z. se žalovaný zavázal vrátit zápůjčku s dohodnutými úroky, za dobu trvání Smlouvy sjednanými pevnou částkou, a dále odvozenou z dlužné jistiny a sjednané roční úrokové sazby. Smlouva byla uzavřena mezi poskytovatelem spotřebitelských úvěrů (původním věřitelem) a žalovaným jako spotřebitelem. Pro posouzení platnosti Smlouvy tak bylo nutno zabývat se tím, zda původní věřitel před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud vyšel z toho, že žalovaný bydlel u rodičů, dle Smlouvy měl měsíčně splácet částka a měsíčně mu mělo zůstávat částka, výše příjmů a výdajů na bydlení žalovaného byla ověřena. Výše existujících závazků (měsíční splátky částka) prověřována dle předložených důkazů z dalších zdrojů než ze sdělení žalovaného prověřována nebyla, nicméně ze zjištěné výše disponibilní měsíční částky je zjevné, že zůstávala dostatečná rezerva i pro případ dalších měsíčních výdajů nebo pro případ jiné výše měsíčních splátek. Soud tak v tomto případě vyhodnotil, že k ověření schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dle § 9 odst. 1 shora citovaného zák. č. 145/2010 Sb. bylo provedeno v kvalitě dostačující, kdy nebyly pochybnosti o tom, že žalovaný bude schopen peněžitým závazkům dle Smlouvy dostát. Smlouva tak byla uzavřena platně. Pohledávka ze Smlouvy za žalovaným včetně příslušenství byla žalobkyni postoupena dle §§ 1879 o. z. 1880 odst. 1 o. z.), žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.
13. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.
14. I přes shora uvedené nebylo možno uložit žalovanému povinnost k zaplacení, jak navrhovala žalobkyně, protože nebyla prokázána výše a složení dlužné částky, tudíž ani s částkami v jaké výši a od kterého dne by žalovaný měl být v prodlení se zaplacením, a proto platit i úroky z prodlení. Žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení o tom, že žalovaný nesplácel řádně (že zaplatil pouze částka /z tohoto na úroku částku částka, na poplatku za administrativní činnost částku částka a na poplatku za hotovostní inkaso částka, že poslední platba proběhla dne datum, že žalovaný dluží částka na jistině, neuhrazenou část poplatku za administrativní činnost ve výši částka a neuhrazenou část poplatku za hotovostní inkaso splátek částku částka). Pouhé tvrzení žalobkyně samo o sobě důkazem není. Žalobní tvrzní mezi účastníky nebyla nesporná, pouze z nich tak soud vycházet nemohl. Skutečnost, že žalovaný byl v řízení pasivní, neznamená, že se žalobními tvrzeními souhlasí. Důkazní břemeno tížící žalobkyni nemůže být nahrazeno uvedeným procesním postojem žalovaného. Ačkoliv tedy bylo prokázáno, že žalovaný od věřitele částku částka obdržel, důkaz, ze kterého (resp. z jehož opaku) by vyplynula výše dlužné částky a počátek prodlení, chybí.
15. O tom, že žalobkyně neplní svou důkazní povinnost o výši dlužné částky a příslušenství, ji soud pro její omluvenou neúčast u jednání nemohl poučit. Rozhodl proto na základě zjištěného skutkového stavu, kdy nebylo prokázáno, že (kolik a od kdy) jí žalovaný dluží.
16. Ze shora popsaných důvodů bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když ze spisu nevyplývá, že by plně úspěšnému žalovanému vznikly nějaké náklady (II. výrok).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Blansku.