Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 58/2021-36

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupené: anonymizováno jméno příjmení, IČO, advokát,

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří od právní moci rozsudku částku částka se zákonným úrokem z této částky ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří od právní moci rozsudku částku [částka] se zákonným úrokem z této částky ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení. II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobou podanou k soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Uvedla, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČO, která část závodu této společnosti převedla ve prospěch společnosti právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru, na základě kteeré bylo žalované poskytnuto částka. Žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem a poplatky, tedy celkem částka, splatit ve stanovených měsíčních splátkách, Tento svůj závazek ale nedodržela, i přes upomínání žalobce.

Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.

Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podepsána označená jako smlouva o úvěru číslo Smlouvou o úvěru se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový bezhotovostní úvěr ve výši částka a žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatky za vyhodnocení a sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové výši částka. Převzetí částky ve výši částka v hotovosti žalovaná stvrdila svým podpisem. Celkem se zavázala vrátit částka ve 13 měsíčních splátkách po částka Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky (ze smlouvy o úvěru). Před poskytnutím úvěru žalobce prověřoval úvěruschopnost žalované, ta předložila pracovní smlouvu ze dne datum na dobu neurčitou s dohodnutou mzdou ve výši částka. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla průměrné měsíční výdaje částka, ostatní závazky částkou částka měsíčně a průměrný příjem částka měsíčně (doklady k prověřování úvěruschopnosti žalované).

právnická osoba ke dni datum převedla část závodu ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované uvedená v příloze této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno a žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky (z předžalobní upomínky a dokladu o odeslání).

Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala s právní předchůdkyní žalobkyněu označenou jako smlouva o úvěru. Při jejím podpisu žalovaná převzala částku částka Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s úvěrem též poplatky za vymezené a specifikované služby (úrok, poplatky za vyhodnocení úvěru a za sjednání úvěru a inkasním poplatek). Celkem měla vrátit částku částka. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla dne datum postoupena žalobkyni, což právní předchůdkyně žalované oznámila a vyzvala jí k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované nepředložila žalobkyně žádné důkazy.

Při právním posouzení věci v případě smlouvy o úvěru soud vycházel z ustanovení a násl. , (dále jen„ OZ“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Dle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Ohledně dalšího příslušenství soud vycházel z , dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení pro posuzované období stanoví Pokud jde o postoupení pohledávky, soud vycházel z ustanovení , podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ aplikovatelný ZoSÚ“). Podle aplikovatelného ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle věta druhá aplikovatelného ZoÚS se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, je podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením

§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů žalované o výši jejích měsíčních příjmů a výdajů a lustrací v příslušných informačních systémech. Ke svému tvrzení však žalobkyně nedoložila žádné důkazy. I v případě, že by důkazy k tomuto tvrzení předloženy byly, jednalo by se ve smyslu níže uvedené judikatury o nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti. Povinností věřitele totiž je údaje uvedené dlužníkem v prohlášení ověřit. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k ústnímu jednání nedostavila, zbavila se tak své možnosti a svého práva obdržet od soudu náležité poučení dle , (dále jen „“), v jakém směru má v uvedeném smyslu doplnit svá tvrzení a důkazy.

K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absence náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

Z uvedeného důvodu je předmětná smlouva absolutně neplatná, a to dle ustanovení § 9 ZoSÚ. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá mimo jiné o výše citovaný nález Ústavního soudu, dle něhož se jedná požadavek, na němž je nutné bez výhrady trvat s tím, že je nerozhodné, zda je stanoven v právním předpise či nikoliv. Uvedený závěr potvrdil i Soudní dvůr EU ve svém rozhodnutí ve věci C číslo ze dne datum (řízení o předběžné otázce Okresního soudu v Ostravě ve věci OPR- právnická osoba).

Soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o.z. ve spojení s § 9 ZoSÚ pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované. Soud nemohl postupovat ani podle § 2991 o.z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni, neboť žalobkyně v žalobě ani v průběhu řízení nijak nedoložila, kolik žalovaná uhradila, ačkoliv ze žaloby je patrné, že žalovaná žalobkyni zřejmě nějakou částku uhradila. Žalobkyně chybně vyhodnotila úvěruschopnost žalované, když z vyplněného formuláře žalovanou vyhodnotila, že je schopná žalobkyni splácet, když žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru uvedla, že její měsíční výdaje činí pouhé částka; tento nevěrohodný údaj žalobkyně nikterak neverifikovala a ověřila, verifikovala pouze příjem žalované, a i ten nedostatečně – pouze z pracovní smlouvy, nikoli např. konkrétními výplatními páskami.

Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku částka, jednalo se na straně žalované o bezdůvodné obohacení, které musí žalobci vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaná dosud vrátila žalobci pouze částka, je povinna vydat žalobci ještě zbylých částka. Ohledně této částky soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby (k doručení žaloby, kterou teprve lze považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení s doloženým datem doručení, žalované, došlo dle obsahu soudního spisu dne datum). Zbylé požadované částky – částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení - nemají oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvě účastníků, neboť ta je neplatná, a v této části proto soud žalobu zamítl. V tomto případě prodlení žalovaného nastalo až den po marně výzvě k vydání bezdůvodného obohacení (datum, den následující po doručení žaloby, viz výše), proto náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně (sazba platná pro den počátku prodlení).

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žalované, která byla ve věci plně úspěšná, se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť jí v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, ani je nepožadovala.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze, sídlem adresa, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově, sídlem adresa.