Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 185/2021-92
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Doupovcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, PSČ obec a číslo,
zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, Ph.D.,
sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem ulice a číslo, PSČ obec,
o zaplacení částky 7.143 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.143 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 71,20 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.000 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.143 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 71,20 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.000 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 28. 5. 2021 a doplněnou podáním doručeným soudu dne 6. 9. 2021, domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 7.143 Kč, kterou tvoří jistina ve výši 5.000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.828 Kč a smluvní pokuta ve výši 315 Kč (tj. ve výši 0,1% denně z částky 5.000 Kč od 27. 3. 2021 do 28. 5. 2021), dále zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 71,20 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.000 Kč od 27. 3. 2021 do 28. 5. 2021) a zákonného úroku z prodlení výši 8,25 % ročně z částky 5.000 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že veškerá smluvní ujednání mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku podle § 562 občanského zákoníku, a to tak, že žalovaný se zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně webová adresa a při registraci uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. K prokázání své totožnosti žalovaný žalobkyni předložil elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého účtu. Na základě úspěšné registrace byla žalovanému v informačním systému žalobkyně založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný následně prostřednictvím své klientské sekce požádal o poskytnutí úvěru za podmínek uvedených v níže specifikované Smlouvě o úvěru. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru s ohledem na ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to výpisem z účtu, případně výplatními lístky žalovaného za rozhodné období, a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB (European Credit Bureau) nebo CRIF provozovaného společností Cz Credit Bureau, přičemž z doložených listin dospěla k závěru o dostatečné výši čistých příjmů žalovaného ke splacení úvěru. Následně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru číslo to prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaný odsouhlasil její znění a smlouva byla následně uložena v klientské sekci žalovaného. Žalobkyně poukázala ba ust. § 562 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a postupně a s jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. Žalobkyně uzavírá smlouvy o úvěru prostřednictvím elektronického systému, jak předpokládá must. § 562 odst. 1 občanského zákoníku, a dovolává se proto jejich správnosti. Ve zmíněné Smlouvě o úvěru žalobkyně jako úvěrující sjednala s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce 5.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději dne 26. 3. 2021 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.828 Kč. Žalobkyně předmětný úvěr poskytla žalovanému dne 26. 2. 2021 převodem na účet č. bankovní účet. Žalovaný však poskytnutý úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru žalobkyně ve stanovené době neuhradil. Žalobkyni tak vedle nároku na vrácení jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru vznikl také nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru, a to ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od 27. 3. 2021 do zaplacení. Žalobkyně požadovaný zákonný úrok z prodlení částečně kapitalizovala částkou 71,20 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.000 Kč od 27. 3. 2021 do 28. 5. 2021). Podle Smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného dále též nárok na smluvní pokutu ve výši 0. 1 % denně z částky 5.000 Kč od 27. 3. 2021 do 28. 5. 2021 v celkové výši 315 Kč. Žalobkyně uvedla, že s ohledem na ust. § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nárokuje smluvní pokutu vždy pouze do výše ½ jistiny. Žalobkyně též tvrdila, že žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky e-mailovou zprávou, když doručování prostřednictvím e-mailové zprávy bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno ve Smlouvě o úvěru a je považováno za rovnocenné doručování v listinné podobě. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl totiž uzavřen elektronickými prostředky komunikace na dálku a z povahy tohoto smluvního vztahu vyplývá i následná komunikace těmito prostředky.
2. Žalobkyně na výzvu soudu doložila, že úvěruschopnost žalovaného ověřila výpisy z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 12. 11. 2020 do 8. 2. 2021, ze kterých se podává, že součet příjmů žalovaného na účtu činil za období 12. 11. 2020 až 30. 11. 2020 3.300 Kč, za období od 1. 12. 2020 do 31. 12. 2020 107.769,05 Kč a za období od 1. 1. 2021 do 8. 2. 2021 pak 41.718,64 Kč, a dále přiznáním žalovaného k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019, dle kterého žalovaný vykázal celkový základ daně z příjmů po odečtení ztráty ve výši 292.083 Kč. Podle žalobkyní předloženého výpisu z databáze EUCB ke dni uzavření Smlouvy o úvěru, tj. ke dni datum, měl žalovaný součet všech dluhů z úvěrů ve výši 7.140 Kč, přičemž žádný úvěr nebyl po splatnosti. Soud proto dospěl k závěru, že s ohledem na výši poskytovaného úvěru v částce 5.000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.828 Kč, který byl splatný za 28 dní, neměla žalobkyně s ohledem na zjištěnou výši příjmů žalovaného důvod pochybovat o schopnosti žalovaného předmětný úvěr splatit. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně (tato povinnost poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá z ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru) se tudíž v daném případě soudu jeví jako dostatečné (jiná by byla situace v případě poskytnutí úvěru ve výši několika desítek či stovek tisíc Kč se splatnosti několika let).
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný, přestože mu žaloba včetně jejího doplnění a s výzvou, aby se k žalobě vyjádřil, byla řádně doručena na adresu, kterou má uvedenu v informačním systému evidence obyvatel jako místo svého trvalého pobytu, když jinou adresu speciálně pro doručování úředních písemností žalovaný v tomto systému evidovánu nemá.
4. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a
zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o.s.ř.“) na základě žalobcem předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Soud usnesením ze dne 10. 9. 2021, č.j. 15 C 185/2021 – 71, vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a aby soud vyhlásil rozsudek bez předchozího vyrozumění a v jeho nepřítomnosti. Žalovanému se v rámci tohoto usnesení dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a s vyhlášením rozsudku bez předchozího vyrozumění a v jeho nepřítomnosti souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, a soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím dané věci bez nařízení jednání vyslovila již v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu).
5. Soud na základě listin předložených žalobkyní, tj. zejména ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, z dokladů, kterými žalobkyně před uzavřením Smlouvy o úvěru ověřila totožnost žalovaného, jakož z výzvy k úhradě dluhu, předžalobní upomínky podle § 142 o.s.ř. ze dne 17. 5. 2021, zjistil následující skutkový stav věci (ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.):
Žalobkyně a žalovaný dne datum elektronickými prostředky komunikace na dálku uzavřeli Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo ze které se podává, že žalovaný (dle smlouvy úvěrovaný) se prostřednictvím internetových stránek webová adresa, jejichž provozovatelem je žalobkyně (dle smlouvy úvěrující) obrátil na žalobkyni s žádostí o poskytnutí úvěru, a že žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému jednorázový a bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 5.000 Kč, který bude žalobkyní odeslán bezhotovostní formou na bankovní účet žalovaného bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Doba trvání úvěru byla sjednána na 28 dnů s tím, že žalovaný se zavázal v termínu splatnosti zaplatit žalobkyni vedle částky 5.000 Kč též poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.828 Kč. Do smlouvy účastníci zahrnuli rovněž ujednání, že v případě prodlení žalovaného s plněním jakékoliv části dluhu dle dané smlouvy je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, a dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši. Žalovaný výši žalobcem požadovaných částek žádným způsobem nezpochybnil. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobkyni na uvedený dluh čehokoliv zaplatil, když v tomto směru žalovaný ničeho netvrdil ani neprokázal.
6. Soud dotazem na právnická osoba, ke dni 24. 8. 2021 ověřil, že majitelem účtu č. bankovní účet je od 22. 1. 2014 až dosud žalovaný celé jméno žalovaného, rodné číslo, bytem ulice a číslo, PSČ obec, který je jediným majitelem účtu a jako jediná osoba má k účtu dispoziční oprávnění. Dne 26. 2. 2021 je na účtu evidována příchozí platba ve výši 5.000 Kč z účtu bankovní účet, Okamžitá úhrada, popis transakce: Úvěr dle smlouvy číslo od webová adresa, variabilní symbol. Bylo tudíž prokázáno, že částka úvěru ve výši 5.000 Kč byla žalobkyní žalovanému poukázána a připrána na účet žalovaného.
7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli
9. Podle ust. § 2048 věta první o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
10. Podle ust. § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Repo sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni 1. 1. 2021, činila 0,25 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz).
13. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze
a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,
b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo
c) smluvní pokutu.
Podle § 122 odst. 2 téhož zákona pak uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle § 122 odst. 3 téhož zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200.000 Kč.
14. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo, po dostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ve smyslu ust. § 2395 o.z. a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalobci na jeho žádost spotřebitelský úvěr ve výši 5.000 Kč, a to dne 26. 2. 2021 bezhotovostním převodem na účet žalovaného., a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr v částce 5.000 Kč vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.828 Kč do 28 dní ode dne poskytnutí úvěru, tj. do dne 26. 3. 2021. Žalovaný však dle tvrzení žalobkyně na svůj dluh vzniklý mu z titulu uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru ničeho nezaplatil, ač byl o zaplacení upomínán. V průběhu řízení nebyl prokázán opak, když žalovaný netvrdil ani nedoložil, že by žalobkyni na uvedený dluh cokoliv uhradil. Vedle jistiny nesplaceného úvěru vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni též sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru (sjednaný úrok z úvěru) ve výši 1.828 Kč. Následkem prodlení žalovaného je pak vznik jeho povinnosti zaplatit smluvní pokutu, kterou účastníci ve Smlouvě o úvěru ujednali (§ 2048 o.z.) a kterou žalobkyně požaduje ve výši 315 Kč (tj. ve výši 0,1% denně z částky 5.000 Kč od 27. 3. 2021 do 28. 5. 2021), tedy ve výši, která není v rozporu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále vznik povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení (ust. § 1968, § 1970 o.z.) v zákonné výši, tj. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Repo sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni 1. 1. 2021, činila 0,25 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz) a zákonný úrok z prodlení tudíž v daném případě činí 8,25 % ročně (tj. 0,25 % + 8 %). Bylo proto na místě žalobě vyhovět a žalovaného zavázat platební povinností tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1, ust. § 8 odst. 1 a ust. § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5.315 Kč (tj. jistina 5.000 Kč + smluvní pokuta ve výši 315 Kč, když poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.828 Kč je ve své podstatě kapitalizovaným úrokem z úvěru, tedy příslušenstvím, které se do tarifní hodnoty nezapočítává), tedy z tarifní hodnoty do 10.000 Kč, kdy sazba za jeden úkon právní služby činí 200 Kč, a to za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení včetně (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání návrhu ve věci samé, návrh na zahájení řízení – žaloba), tj. 600 Kč, dále paušální náhrada výdajů dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve výši 100 Kč za každý ze shora uvedených tří úkonů právní služby (tj. 3 x 100 = 300 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Aplikace sazby dle ust. § 14 b odst. 1, odst. 5 a.t. (místo sazby dle ust. § 7 a § 13 odst. 4 a.t.) je odůvodněna tím, že bylo rozhodnuto o návrhu žalobkyně podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč.
16. Uložené povinnosti je žalovaný povinen plnit ve lhůtách určených podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.