Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
109 C 13/2021-31
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec a číslo
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa, obec
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky částka, úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka jdoucího od datum do zaplacení, co do částky částka a úroku ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky [částka], úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] jdoucího od [datum] do zaplacení, co do částky [částka] a úroku ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut na jeho účet úvěr ve výši částka. K vyplacení úvěru došlo datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby anonymizováno ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po částka počínaje měsícem anonymizováno rok. Součástí splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku též i měsíční úhrada částka za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr, když žalovaný zároveň při podpisu smlouvy podepsal přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Žalobkyně v žalobě uvedla, že z její strany byla posouzena schopnost žalovaného řádně hradit úvěr, a to na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, dále databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (dokladů o příjmech, prohlášení žalovaného a tak dále). Takto bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou u žalovaného dostatečné. Žalobkyně uvedla dále, že žalovaný po uzavření smlouvy požádal v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru, kdy této žádosti bylo ze strany žalobkyně vyhověno. Po dobu odkladu splátek v době od datum do datum neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný také v souladu se zákonem č. 177/2020 Sb. o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 oznámil dne datum žalobkyni, že má v úmyslu využití ochranné doby podle tohoto zákona. O délku ochranné doby se odložil čas plnění peněžitých dluhů žalovaného vůči žalobkyni, to je od datum do datum. Za dobu trvání ochranné doby vzniklo žalobkyni právo na úrok za poskytnutí úvěru ve výši repo sazby vyhlášené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně žalovanému potvrdila přijetí oznámení o využití ochranné doby, sdělila mu den počátku a konce ochranné doby a informaci o výši, počtu a četnosti plateb, jež má provést po skončení ochranné doby, a celkové částce, kterou má zaplatit. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění byly žalobkyni uhrazeny pouze částky částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum a částka dne datum. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši částka (to je částka za splátky číslo u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů). V důsledku tohoto prodlení žalobkyni vzniklo právo také na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši částka (to je 2 x částka za splátky číslo u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Právě z důvodu prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru ke dni datum, čímž se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré do té doby nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny s tím, že tuto jistinu ve výši částka byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky a byla mu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. Žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, to je od datum do úplného zaplacení. Žalobkyně tedy požaduje novou dlužnou jistinu částka, smluvní pokuty celkem ve výši částka, náhradu nákladů vzniklých v souvisloti s prodlením v celkové výši částka, smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny za každý den prodlení od datum do data vyhotovení žaloby v celkové výši částka, úrok za poskytnutí úvěru a úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši částka. Žalobkyně žalovaného o úhradu dluhu vyzvala, zaslala mu předžalobní výzvu, žalovaný na ni ale nereagoval.
2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení do spisu založila smlouvu o úvěru číslo přihlášku žalovaného do skupinového pojištění, oznámení žalobkyně o schválení úvěru, dodejku k Oznámení, doklad o vyplacení úvěru, formulář hodnocení klienta, ověření v registru SOLUS, NRKI, pracovní smlouvu žalovaného, jeho výplatní pásky, žádost žalovaného o odklad splátek, oznámení žalobkyně o provedeném odkladu splátek s upraveným splátkovým kalendářem, oznámení žalovaného o využití ochranné doby, sdělení žalobkyně, kartu klienta, výzvu k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru, předžalobní výzvu, podací arch k předžalobní výzvě.
3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. K jednání se dostavila žalobkyně (její právní zástupce). Žalovaný se nedostavil, neomluvil se, k věci se písemně nevyjádřil, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy. Soud jednání provedl v nepřítomnosti žalovaného.
4. Soud provedl dokazování listinami, které do spisu založila žalobkyně. Zároveň soud žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a důkazů k otázce zjišťování a hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně, která odkázala na žalobu a všechny listin y, které na podporu žalobních tvrzení do spisu založila, uvedla, že již žádné další listin y k důkazu nemá a neuvádí ani žádná další žalobní tvrzení. Žalobkyně setrvala na tom, že úvěruschopnost žalovaného posoudila řádně, když v mnoha oblastech může vycházet pouze z informací, které jí poskytne dlužník a nemá možnost si tyto informace nijak ověřit.
5. Z provedených listin vzal soud za prokázané, že smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému vyplacena částka částka, byla skutečně uzavřena datum Smlouva je podepsána účastníky, obsahuje ujednání o úrocích, výši splátek, sankcích, jak žalobkyně v žalobě uvedla. Za úvěr ve výši částka měl žalovaný kromě zmíněné částky splatit dalších částka, to vše v měsíčních splátkách po částka (za předpokladu, že bude splácet řádně a nedojde na sankční poplatky). Z listin také vyplývá, že žalovaný nejdříve požádal o odklad splátek a poté využil i ochranné doby nesplácení v souvislosti s pandemií COVID19. Na obě sdělení žalovaného v tomto směru žalobkyně skutečně reagovala včetně zaslání mu nového splátkového kalendáře. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil více, než anonymizováno splátku částka. Že žalobkyně úvěr zesplatnila, vyzvala žalovaného k úhradě a před podáním žaloby mu zaslala předžalobní upomínku, to se žalobkyni v řízení také prokázat podařilo. Co však žalobkyně v řízení neprokázala, je skutečnost, že s péčí řádného hospodáře nejen že zjišťovala, ale také vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl povinen před podpisem smlouvy žalobkyni předložit pracovní smlouvu a také výplatní pásku a výpis – potvrzení, že mzda, respektive její část od zaměstnavatele mu na jeho účet byla zaslána. Ostatně žalovaný s tím již zřejmě počítal, neboť u žalobkyně již v době uzavírání předmětné smlouvy o úvěru, jeden úvěr – nesplacený úvěr měl. Z formuláře hodnocení klienta to vyplynulo. Žalobkyně sama potvrdila, že žalovaný jí musí měsíčně splácet splátky částka. K jeho potvrzenému průměrnému příjmu částka měsíčně mu žalobkyně vyčíslila výdaje právě na splátku dřívějšího úvěru ve výši částka měsíčně plus částku částka měsíčně na bydlení (nájemné, inkaso). Započítala mu životní minimum částka s tím, že když si nebude spořit, ani hradit žádné pojištění, a nebude mít vůbec žádné další výdaje (například na dopravu, kurzy a záliby), bude mít dostatečné prostředky pro splácení dalšího úvěru od žalobkyně.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále en „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 588 věta první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
8. Podle § 1813 věta první o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 87 odst. 1 uvedeného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
11. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně se sice otázkou úvěruschopnosti žalovaného zabývala, údaje o jeho poměrech, respektive příjmech a výdajích zaznamenala do hodnotícího formuláře, ale dle názoru soudu získané skutečnosti nesprávně vyhodnotila, případně si nezjistila ještě doplňující informace další. Soud sice netrvá na tom, že by věřitel musel mít před uzavřením smlouvy o úvěru podrobný přehled o dlužníkově majetku, o všech jeho příjmech a výdajích, a že by všechny údaje, které dlužník věřiteli sdělí, musely být podloženy potvrzeními, výpisy, smlouvami. Nicméně pokud žalovaný uvedl, že jeho měsíční výdaje na bydlení (včetně všech poplatků) činí pouze částka měsíčně, je otázkou na kolik je takový údaj bez ověření hodnověrný. I kdyby však soud z tohoto jednoho údaje žádné závěry nedělal, a stejně tak se nezamýšlel nad tím, že žalovaný kromě životního minima žádný jiný výdaj na své potřeby nemá, nemohl soud pominout, že v době sjednávání úvěru ve výši částka se závazkem při řádném splácení splatit celkem částka, žalovaný již právě od žalobkyně jeden starší d ještě neuhrazený úvěr měl, a to úvěr s měsíční splátkou částka. Dle závěru soudu žalobkyně nevyhodnotila úvěruschopnost žalovaného správně a nepostupovala s péčí řádného hospodáře, když mu druhý úvěr poskytla. Proto soud shledal celou úvěrovou smlouvu neplatnou, a žádné nároky z titulu smlouvy uplatněné žalobkyni nepřiznal.
12. Soud však vzal za prokázané, že žalovaný nevrátil žalobkyni všechny finanční prostředky, které mu žalobkyně vyplatila, vrátil pouze částku částka. S částkou částka se na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 o.z. bezdůvodně obohatil. Z uvedeného důvodu soud žalobě vyhověl v rozsahu částka a zákonného úroku z prodlení z uvedené částky ve smyslu § 1970 o.z., neboť s platbou této částky se žalovaný beze sporu do prodlení dostal a úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ).
13. Ve zbytku však soud žalobu ve světle shora uvedeného odůvodnění zamítl, jak ve výroku II. uvedeno. Soud na tomto místě ještě uvádí, že i kdyby posouzení úvěruschopnosti žalovanému bylo z pohledu soudu v pořádku, ve světle shora citovaných ustanovení by se velmi spornými jevila některá ujednání účastníků ve smlouvě (výše sjednaných poplatků, úroků, smluvních pokut). S ohledem na důvod, pro který byla část žaloby zamítnuta, již soud tato jednotlivá ujednání konkrétně nerozebíral.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.