Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 329/2021-42
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 43 229,92 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do kapitalizovaného úroku ve výši 14 355,37 Kč za dobu od 4. 10. 2019 do 17. 2. 2020 zastavuje.
II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 7 395,49 Kč, smluvní pokutu ve výši 12 767,43 Kč, úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 29 562,49 Kč za dobu od 18. 2. 2020 do 30. 4. 2020 a z částky 6 495,49 Kč za dobu od 1. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 067 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 23 067 Kč za dobu od 1. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se co do kapitalizovaného úroku ve výši 14 355,37 Kč za dobu od 4. 10. 2019 do 17. 2. 2020 zastavuje.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 7 395,49 Kč, smluvní pokutu ve výši 12 767,43 Kč, úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 29 562,49 Kč za dobu od 18. 2. 2020 do 30. 4. 2020 a z částky 6 495,49 Kč za dobu od 1. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 067 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 23 067 Kč za dobu od 1. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 29 562,49 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem za dobu od 4. 10. 2019 do 17. 2. 2020 ve výši 14 355,37 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 29 562,49 Kč za dobu od 18. 2. 2020 do zaplacení, částku 900 Kč a smluvní pokutu ve výši 12 767,43 Kč s odůvodněním, že mezi žalobcem jako věřitelem a úvěrujícím a žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným byla dne 3. 7. 2019 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka číslo (dále jen Smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 30 000 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný spotřebitelský úvěr spolu s dohodnutým úrokem 111,33 % ročně v pravidelných 30 měsíčních splátkách po 2 992 Kč splatných vždy k 3. dni příslušného měsíce počínaje dnem 3. 8. 2019. K předsmluvnímu jednání o poskytnutí úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce webová adresa. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou a Smluvními podmínkami ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru PRONTO PŮJČKA (dále jen příjmení), jež byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy a které se zavázal dodržovat, nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradami splátek úvěru. Žalobce proto požadoval dle čl. VI. odst. 3 písm. a) OP rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč za prodlení s pravidelnými měsíčními splátkami úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně ze zůstatku jistiny, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta v částce 499 Kč a 12 268,43 Kč. Žalovaný uhradil na dluh částku v souhrnné výši 6 933 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru žalobce dle čl. VI. odst. 1 OP zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru včetně smluvní pokuty ke dni 17. 2. 2020 a vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné pohledávky. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 29 562,49 Kč, na úroku částku 14 355,37 Kč, na dlužných poplatcích částku 900 Kč a na smluvní pokutě částku 499 Kč a částku 12 268,43 Kč. Žalobce dále požadoval úrok z prodlení v zákonné výši ročně z částky 29 562,49 Kč ode dne 18. 2. 2020 do zaplacení.
2. Podáním ze dne 3. 11. 2021, doručeným soudu dne 3. 11. 2021, vzal žalobce žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 14 355,37 Kč za dobu od 4. 10. 2019 do 17. 2. 2020. Jelikož došlo k částečnému zpětvzetí žaloby před jednáním, soud řízení v souladu s ust. § 96 o. s. ř. o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného k tomuto procesnímu úkonu žalobce.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka číslo ze dne 3. 7. 2019 včetně splátkového kalendáře, Smluvních podmínek ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru PRONTO PŮJČKA, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 7. 2019, Potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 14. 10. 2019 – čerpání úvěru, Upomínky číslo ze dne 8. 10. 2019, Upomínky číslo ze dne 23. 10. 2019, Upomínky číslo ze dne 4. 11. 2019, Oznámení o zesplatnění ze dne 17. 2. 2020, výplatního lístku žalovaného za období číslo, úvěrové zprávy NRKI, BRKI, výpisu z centrální evidence exekucí, Předžalobní upomínky ze dne 14. 4. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 15. 4. 2020 a ze sdělení právnická osoba ze dne 11. 10. 2021 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. bankovní účet za období od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2019 (č. l. 25-28 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci:
Žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným (úvěrovaný) dne 3. 7. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka číslo jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně v plné výši převodem peněžních prostředků z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného uvedený ve Smlouvě. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný spotřebitelský úvěr spolu s dohodnutým úrokem 111,33 % ročně v pravidelných 30 měsíčních splátkách po 2 992 Kč splatných vždy k 3. dni příslušného měsíce počínaje dnem 3. 8. 2019. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když úvěr nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru, a proto žalobce v souladu se Smlouvou úvěr zesplatnil ke dni 17. 2. 2020 a zaslal žalovanému výzvu ke splacení celého poskytnutého úvěru. Z bankovního účtu žalobce č. ú. bankovní účet vedeného u právnická osoba byla poukázána dne 10. 7. 2019 platba ve výši 30 000 Kč pod variabilním symbolem variabilní symbol, na bankovní účet žalovaného č. ú. bankovní účet vedený u právnická osoba Žalobce dopisem (předžalobní upomínkou) ze dne 14. 4. 2020 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím. Žalovaný na dluh uhradil v postupných platbách dne 15. 7. 2019 částku 2 992 Kč a dne 17. 9. 2019 částku 3 941 Kč, tedy částku v souhrnné výši 6 933 Kč.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
11. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
12. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
13. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
14. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 12. 10. 2021, že žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v registru CCB, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v databázi insolvenčního rejstříku, lustrací v centrální evidenci exekucí a získal informace přímo od žalovaného, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 18 066 Kč, pracovní poměr hlavní jako pracovník v železárnách u zaměstnavatele obch. spol. právnická osoba, se sídlem v obec, k čemuž doložil výplatní lístek. Žalobce žádná další skutková tvrzení ani důkazy dokládající posouzení úvěruschopnosti žalovaného soudu nedoložil, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listin y dokládající výdaje žalovaného. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).
15. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvní pokuty a dlužných poplatků.
16. Plnil-li žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru částku 30 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 6 933 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 23 067 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 23 067 Kč za dobu od 1. 5. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 30. 4. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nárokovaného příslušenství, tj. úroku z prodlení výši 10,00 % ročně z částky 29 562,49 Kč za dobu od 18. 2. 2020 do 30. 4. 2020 a z částky 6 495,49 Kč za dobu od 1. 5. 2020 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 42,41 % a jeho neúspěch 57,59 %. Podle ust. § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. o. s. ř. lze zpětvzetí žaloby co do částky 14 355,37 Kč v daném případě hodnotit jako procesní neúspěch žalobce, neboť žalobce procesně zavinil, že řízení muselo být v této části zastaveno. Žalovaný byl proto, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).