Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 260/2021-41
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 1 042 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 042 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 042 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 042 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 042 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 042 Kč s tím, že dne datum při jízdě na lince vlaku číslo provozované právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní právní předchůdce žalobkyně požadoval jízdné ve výši 42 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč žalovaná ovšem požadované nezaplatila.
2. Rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO, sídlem adresa, postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení právnická osoba anonymizována dvě slova, reg. č. PSČ anonymizováno a tato společnost postoupila pohledávku smlouvou ze dne datum žalobkyni.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa), a to dne datum na lince vlaku číslo mezi stanicemi obec hl.n./dolní nádraží a obec bez platné jízdenky. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné ve výši 42 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč nezaplatila. Rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO, sídlem adresa, postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, právnická osoba anonymizována tři slova PSČ 848 a tato společnost postoupila pohledávku smlouvou ze dne datum žalobkyni.
6. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům: Podle § 37 odst. 5 zákona číslo 266/1994 Sb. o drahách ve znění účinném ke dni kontroly je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému Podle odst. 6 téhož ustanovení stanoví výši přirážky dopravce v přepravních podmínkách; výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.
7. Podle § 7 odst. 3 , 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. , vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů platí cestující jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
8. Podle § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Žalovaná se při jízdě prostředkem veřejné dopravy neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, proto je podle výše citovaných předpisů povinna zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku , dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci žalobkyně k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku ve lhůtě splatnosti, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti pohledávky.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 042 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.