Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 252/2021-50
Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
; zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 48 315 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení
-) částky 1 362 Kč,
-) kapitalizovaného úroku ve výši 770,94 Kč,
-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 118,92 Kč,
-) úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 972,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
-) úroku ve výši 28 % ročně z částky 972,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
-) částky 23 111 Kč,
-) kapitalizovaného úroku ve výši 7 792,37 Kč,
-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 710,52 Kč,
-) úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 991,99 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
-) úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 13 991,99 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
-) částky 19 790 Kč,
-) kapitalizovaného úroku ve výši 7 529,70 Kč,
-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 532,23 Kč,
-) úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 533,54 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
-) úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 12 533,54 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
-) částky 4 052 Kč,
-) kapitalizovaného úroku ve výši 1 528,88 Kč,
-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 337,50 Kč,
-) úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 760,76 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
-) úroku ve výši 19,7 % ročně z částky 2 760,76 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení <b>-) částky 1 362 Kč,</b> -) kapitalizovaného úroku ve výši 770,94 Kč, -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 118,92 Kč, -) úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 972,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, -) úroku ve výši 28 % ročně z částky 972,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, <b>-) částky 23 111 Kč,</b> -) kapitalizovaného úroku ve výši 7 792,37 Kč, -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 710,52 Kč, -) úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 991,99 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, -) úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 13 991,99 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, <b>-) částky 19 790 Kč,</b> -) kapitalizovaného úroku ve výši 7 529,70 Kč, -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 532,23 Kč, -) úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 533,54 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, -) úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 12 533,54 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, <b>-) částky 4 052 Kč,</b> -) kapitalizovaného úroku ve výši 1 528,88 Kč, -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 337,50 Kč, -) úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 760,76 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, -) úroku ve výši 19,7 % ročně z částky 2 760,76 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, <b>se zamítá.</b> II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 48 315 Kč s příslušenstvím v podobě sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení. Uvedla, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti datum smlouvu o zápůjčce číslo v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 4 324 Kč, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 5 048 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 11 366 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce ve 100 týdenních splátkách po 408 Kč, konče datum. Žalovaný dluží 4 052 Kč, z toho 2 760,76 Kč na jistině
a 1 291,24 Kč na souhrnném poplatku. Dále žalobkyně tvrdila, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti datum smlouvu o zápůjčce číslo v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 3 028 Kč, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 4 727 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 11 475 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 60 týdenních splátkách po 704 Kč, konče datum. Žalovaný dluží 19 790 Kč, z toho 12 533,54 Kč na jistině a 7 256,46 Kč na souhrnném poplatku. Dále, že tatáž společnost uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti datum smlouvu o zápůjčce číslo v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 633 Kč, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 4 110 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 9 978 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 60 týdenních splátkách po 613 Kč, konče datum. Žalovaný dluží 23 111 Kč, z toho 13 991,99 Kč na jistině a 9 119,01 Kč na souhrnném poplatku. V neposlední řadě společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti datum smlouvu o zápůjčce číslo v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 545 Kč, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 895 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 1 540 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 45 týdenních splátkách po 156 Kč, konče datum. Žalovaný dluží 1 362 Kč, z toho 972,73 Kč na jistině a 389,27 Kč na souhrnném poplatku. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávek na základě smlouvy o postoupení z datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem.
2. Žalovaný uvedl, že mají s manželkou půjčky zaplacené, za 45 000 Kč zaplatili 100 000 Kč. příjmení příjmení, která půjčky zprostředkovala, kupila půjčku na půjčku, čímž vznikly velké úroky. Poukázal na to, že mají s manželkou malé důchody, manželčin nedosahuje ani životního minima, splácejí tři exekuce, bydlí v domově důchodců, má zdravotní problémy.
3. Soud provedl dokazování listinami a učinil následující skutková zjištění:
právnická osoba, poskytla žalovanému datum v hotovosti částku 20 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 20 738 Kč, představující součet úroku 4 324 Kč, poplatku za administrativní činnost 5 048 Kč
a poplatku za hotovostní režim splátek 11 366 Kč, který si zvolil jako způsob splácení zaškrtnutím příslušné kolonky ve smlouvě. Celkovou dlužnou částku 40 738 Kč měl zaplatit v hotovosti ve 100 týdenních splátkách po 408 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Za poskytovatelku zápůjčky smlouvu uzavírala obchodní zástupkyně jméno příjmení z obec (smlouva o zápůjčce z datum číslo).
právnická osoba, poskytla žalovanému datum v hotovosti částku 23 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 19 230 Kč, představující součet úroku 3 028 Kč, poplatku za administrativní činnost 4 727 Kč
a poplatku za hotovostní režim splátek 11 475 Kč, který si zvolil jako způsob splácení zaškrtnutím příslušné kolonky ve smlouvě. Celkovou dlužnou částku 42 230 Kč měl zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 704 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Za poskytovatelku zápůjčky smlouvu uzavírala obchodní zástupkyně jméno příjmení z obec (smlouva o zápůjčce z datum číslo). Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že bydlí v nájmu, je ženatý, nemá žádné nezaopatřené děti, je starobním důchodcem, má čistou mzdu 8 200 Kč, státní podporu/přídavky 8 000 Kč, jiný čistý příjem 5 000 Kč, další čistý příjem domácnosti činí 5 940 Kč, hradí za nájem/inkaso 3 540 Kč, za telefon 200 Kč, poskytovatelce zápůjčky již splácí 2 248 Kč, má jiné závazky ve výši 9 247 Kč
a jeho výdaje na domácnost činí 8 000 Kč. Poskytovatelka zápůjčky uvedla, že údaje ověřila z pracovní smlouvy/ŽL, tří výplatních pásek, výměru podpory, dokladu SIPO, nájemní/podnájemní smlouvy a poštovních složenek (zákaznická karta).
právnická osoba, poskytla žalovanému datum v hotovosti částku 20 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 16 721 Kč, představující součet úroku 2 633 Kč, poplatku za administrativní činnost 4 110 Kč
a poplatku za hotovostní režim splátek 9 978 Kč, který si zvolil jako způsob splácení zaškrtnutím příslušné kolonky ve smlouvě. Celkovou dlužnou částku 36 721 Kč měl zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 813 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Za poskytovatelku zápůjčky smlouvu uzavírala obchodní zástupkyně jméno příjmení z obec (smlouva o zápůjčce z datum číslo). Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že bydlí v nájmu, je ženatý, nemá žádné nezaopatřené děti, je starobním důchodcem, má čistou mzdu 8 250 Kč, jiný čistý příjem 6 000 Kč, další čistý příjem domácnosti činí 6 000 Kč a 5 000 Kč, hradí za nájem/inkaso 3 800 Kč, za telefon 200 Kč, poskytovatelce zápůjčky již splácí 5 064 Kč, má jiné závazky ve výši 4 308 Kč a jeho výdaje na domácnost činí 6 000 Kč. Poskytovatelka zápůjčky uvedla, že údaje ověřila z pracovní smlouvy/ŽL, výměru podpory, dokladu SIPO, nájemní/podnájemní smlouvy a poštovních složenek (zákaznická karta).
právnická osoba, poskytla žalovanému datum v hotovosti částku 4 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 2 980 Kč, představující součet úroku 545 Kč, poplatku za administrativní činnost 895 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 1 540 Kč, který si zvolil jako způsob splácení zaškrtnutím příslušné kolonky ve smlouvě. Celkovou dlužnou částku 6 980 Kč měl zaplatit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 156 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Za poskytovatelku zápůjčky smlouvu uzavírala obchodní zástupkyně jméno příjmení z obec (smlouva o zápůjčce z datum číslo). Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že bydlí v nájmu, je ženatý, nemá žádné nezaopatřené děti, je starobním důchodcem, má čistou mzdu 2 500 Kč, státní podporu/přídavky 8 500 Kč, další čistý příjem domácnosti činí 6 000 Kč, 5 000 Kč a 1 500 Kč, hradí za nájem/inkaso 3 800 Kč, za telefon 250 Kč, poskytovatelce zápůjčky již splácí 6 900 Kč, má jiné závazky ve výši 5 148 Kč a jeho výdaje na domácnost činí 5 000 Kč. Poskytovatelka zápůjčky uvedla, že údaje ověřila z pracovní smlouvy/ŽL, tří výplatních pásek, výměru podpory, dokladu SIPO, nájemní/podnájemní smlouvy a poštovních složenek (zákaznická karta).
Původní věřitelka oznámila žalovanému, že žalované pohledávky postoupila žalobkyni (dopis z datum s podacím lístkem).
4. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplynulo, že i manželka žalovaného splácí zápůjčky, které jí poskytla společnost právnická osoba, a u zdejšího soudu je v této souvislosti vedeno žalobkyní pod sp. zn. spisová značka řízení proti manželce žalovaného jméno příjmení, povedl soud podle § 120 odst. 2 občanského soudního řádu dokazování rovněž listinami, které žalobkyně předložila v této druhé věci. Soud to považoval za potřebné pro náležité zjištění skutkového stavu a má takto za prokázané:
právnická osoba, poskytla manželce žalovaného datum v hotovosti částku 22 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se zavázala společnosti vrátit navýšenou o poplatek 16 297 Kč, představující součet úroku 1 984 Kč, poplatku za administrativní činnost 3 210 Kč
a poplatku za hotovostní režim splátek 11 103 Kč, který si zvolila jako způsob splácení zaškrtnutím příslušné kolonky ve smlouvě. Celkovou dlužnou částku 38 297 Kč měla zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 639 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Za poskytovatelku zápůjčky smlouvu uzavírala obchodní zástupkyně jméno příjmení z obec (smlouva o zápůjčce z datum číslo). Manželka žalovaného před poskytnutím zápůjčky uvedla, že bydlí v nájmu, je vdaná, nemá žádné nezaopatřené děti, je starobní důchodkyní, má čistou mzdu částka, jiný čistý příjem částka, další čistý příjem domácnosti činí částka, hradí za nájem/inkaso částka, za telefon částka, poskytovatelce zápůjčky již splácí částka a částka a její výdaje na domácnost činí částka. Poskytovatelka zápůjčky uvedla, že údaje ověřila z výměru podpory, dokladu SIPO, nájemní/podnájemní smlouvy a poštovních složenek (zákaznická karta).
právnická osoba, poskytla manželce žalovaného datum v hotovosti částku 22 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se zavázala společnosti vrátit navýšenou o poplatek 16 850 Kč, představující součet úroku 3 894 Kč, poplatku za administrativní činnost 5 480 Kč
a poplatku za hotovostní režim splátek 7 476 Kč, který si zvolila jako způsob splácení zaškrtnutím příslušné kolonky ve smlouvě. Celkovou dlužnou částku 38 850 Kč měla zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 648 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Za poskytovatelku zápůjčky smlouvu uzavírala obchodní zástupkyně jméno příjmení z obec (smlouva o zápůjčce ze datum číslo). Manželka žalovaného před poskytnutím zápůjčky uvedla, že bydlí v nájmu, je vdaná, nemá žádné nezaopatřené děti, je starobní důchodkyní, má čistou mzdu 5 980 Kč, další čistý příjem domácnosti činí 8 210 Kč a 5 000 Kč, hradí za nájem/inkaso 3 887 Kč, za telefon 200 Kč, poskytovatelce zápůjčky již splácí 2 556 Kč a její výdaje na domácnost činí 6 000 Kč. Poskytovatelka zápůjčky uvedla, že údaje ověřila z výměru podpory, dokladu SIPO, nájemní/podnájemní smlouvy a poštovních složenek (zákaznická karta).
právnická osoba, poskytla manželce žalovaného datum v hotovosti částku 13 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se zavázala společnosti vrátit navýšenou o poplatek 9 956 Kč, představující součet úroku 2 301 Kč, poplatku za administrativní činnost 3 238 Kč
a poplatku za hotovostní režim splátek 4 717 Kč, který si zvolila jako způsob splácení zaškrtnutím příslušné kolonky ve smlouvě. Celkovou dlužnou částku 22 956 Kč měla zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 383 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. Za poskytovatelku zápůjčky smlouvu uzavírala obchodní zástupkyně jméno příjmení z obec (smlouva o zápůjčce z datum číslo). Manželka žalovaného před poskytnutím zápůjčky uvedla, že bydlí v nájmu, je vdaná, nemá žádné nezaopatřené děti, je starobní důchodkyní, má státní podporu/přídavky 5 980 Kč, jiný čistý příjem 3 500 Kč, další čistý příjem domácnosti činí 8 100 Kč, 6 500 Kč a 1 500 Kč, hradí za nájem/inkaso 3 800 Kč, za telefon 200 Kč, poskytovatelce zápůjčky již splácí 5 148 Kč, má jiné závazky ve výši 7 524 Kč a její výdaje na domácnost činí 6 000 Kč. Poskytovatelka zápůjčky uvedla, že údaje ověřila z výměru podpory, dokladu SIPO, nájemní/podnájemní smlouvy
a poštovních složenek (zákaznická karta).
Původní věřitelka oznámila manželce žalovaného, že žalované pohledávky postoupila žalobkyni (dopis z datum s podacím lístkem).
5. Podle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1 ), pokud se nejedná mimo jiné
o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč (§ 2 písm. e)). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k )). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1).
6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku , neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.
7. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti původní věřitelky bylo poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky, a vystupovala tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 9 odst. 1 tohoto zákona. Uvedené ustanovení bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Ani povinnost uložená spotřebiteli v § 9 odst. 3 nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti, přičemž z judikatury jednoznačně vyplývá, že se nemůže spokojit s pouhým čestným prohlášením žadatele o úvěr ohledně příjmů a výdajů, ale jeho prohlášení musí rovněž dostupným způsobem ověřovat.
8. Z karet zákazníka je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného s výjimkou první smlouvy posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by mu zápůjčky nemohla poskytnout. V případě první smlouvy soud žalobkyni u jednání poučil podle § 118a občanského soudního řádu o tom, že musí doplnit tvrzení a důkazní návrhy k posuzování úvěruschopnosti žalovaného s tím, že v opačném případě soud bude považovat smlouvu bez dalšího za neplatnou a vztah účastníků hodnotit podle zásad bezdůvodného obohacení. Žalobkyně ani po tomto poučení ohledně první smlouvy nic netvrdila a žádné důkazy nenavrhla. Ve vztahu k ostatním třem smlouvám je z karet především evidentní, že žalovaný byl v době poskytování zápůjček starobním důchodcem s velmi nízkým důchodem nedosahujícím
8 500 Kč měsíčně. Při pravidelných výdajích na bydlení a domácnost uvedený příjem sám o sobě zcela jistě nepostačoval ani ke splácení první zápůjčky ve výši 1 632 Kč měsíčně, natož ke splácení dalších zápůjček ve výších 2 816 Kč měsíčně, 2 452 Kč měsíčně a 624 Kč měsíčně. Navíc za situace, kdy již v době sjednávání druhé smlouvy žalovaný uvedl, že poskytovatelce zápůjčky splácí 2 248 Kč a dalších 5 105 Kč a 4 142 Kč splácí na jiných závazcích. Při těchto zmíněných a poskytovatelkou zápůjček ověřených výdajích bylo podstatné, co představují další příjmy uváděné žalovaným v kolonkách„ jiný čistý příjem žadatele“ či„ další čistý příjem domácnosti“. Částky vyplněné v těchto kolonkách totiž zcela zásadním způsobem navyšovaly konečnou částku uvedenou u celkových příjmů žalovaného až na 27 140 Kč, 25 250 Kč, respektive 23 500 Kč. Ze zákaznických karet ale neplyne, o jaké konkrétní příjmy se má jednat, zda byly vůbec ověřovány,
a pokud ano, tak jakým způsobem. Pochybnost vzbuzují i dokumenty k ověření v podobě pracovní smlouvy/ŽL a výplatních pásek, když žalovaný uvedl, že je starobním důchodcem a žádného zaměstnavatele v kartách neoznačil. Z karet se lze pouze domnívat, že se mohlo jednat o nějaké příjmy manželky; ty by bylo možné zohlednit v rámci jejího podílu na výdajích na bydlení a na domácnost, nikoliv ale v rámci schopnosti žalovaného zápůjčky splácet, protože jí čtyři zápůjčky, které jsou předmětem tohoto řízení, poskytovány nebyly. Nelze odhlédnout ani od toho, že s výjimkou první smlouvy veškeré zápůjčky byly poskytovány v časovém období pěti měsíců, přičemž částky příjmů a výdajů se v jednotlivých zákaznických kartách žalovaného i jeho manželky částečně odlišují, jsou různě přepisovány a dopisovány, což vzbuzuje dojem, že jsou upravovány tak, aby žadatelé o zápůjčku formálně disponovali určitou plusovou částkou. Bez ověření těchto dalších příjmů nebylo možné přistoupit k jejich zodpovědnému porovnání s výdaji a k vyhodnocení reálných poměrů žalovaného, a tedy posoudit jeho schopnost zápůjčky s nastavenými parametry splácet. Naopak bylo prokázáno, že právnická osoba anonymizováno, x právnická osoba, v podstatě souběžně se zápůjčkami poskytovanými žalovanému poskytovala (3) další zápůjčky i jeho manželce. I kdyby tedy další příjmy byly konkretizovány a ověřeny, existovaly objektivně důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného zápůjčky se shora nastavenými parametry splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně tak měla po získání těchto informací objektivně jakožto profesionálka vyhodnotit situaci žalovaného, ochránit jej před nezodpovědným zadlužením a případnou vlastní neznalostí a zápůjčky mu neposkytnout.
9. Soud tak hodnotí všechny smlouvy o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila zákon o spotřebitelském úvěru. Jelikož jsou smlouvy od počátku neplatné, získal žalovaný na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě poskytnutých částek bez právního důvodu a za běžných okolností by byl povinen jej vrátit podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalovaný s manželkou neprokázali, kolik celkem na úhradu ze smluv zaplatili. Proto soud v tomto směru vycházel z tvrzení žalobkyně.
10. Podle nich žalovaný:
- z první smlouvy dlužil 4 052 Kč, musel tedy zaplatit 36 686 Kč (dle smlouvy měl uhradit 40 783 Kč); dostal 20 000 Kč, a proto svou povinnost přeplatil o 16 686 Kč,
- z druhé smlouvy dlužil 19 790 Kč, musel tedy zaplatit 22 440 Kč (dle smlouvy měl uhradit 42 230 Kč); dostal 23 000 Kč, a proto by byl povinen vrátit rozdíl 560 Kč,
- ze třetí smlouvy dlužil 23 111 Kč, musel tedy zaplatit 13 610 Kč (dle smlouvy měl uhradit 36 721 Kč); dostal 20 000 Kč, a proto by byl povinen vrátit rozdíl 6 390 Kč,
- ze čtvrté smlouvy dlužil 1 362 Kč, musel tedy zaplatit 5 618 Kč (dle smlouvy měl uhradit 6 980 Kč); dostal 4 000 Kč, a proto svou povinnost přeplatil o 1 618 Kč.
11. Podle nich manželka žalovaného:
- z první smlouvy dlužila 6 793 Kč, musela tedy zaplatit 31 504 Kč (dle smlouvy měla uhradit 38 297 Kč); dostala 22 000 Kč, a proto svou povinnost přeplatila o 9 504 Kč,
- z druhé smlouvy dlužila 25 573 Kč, musela tedy zaplatit 13 277 Kč (dle smlouvy měla uhradit 38 850 Kč); dostala 22 000 Kč, a proto by byla povinna vrátit rozdíl 8 723 Kč,
- ze třetí smlouvy dlužila 13 590 Kč, musela tedy zaplatit 9 366 Kč (dle smlouvy měla uhradit 22 956 Kč); dostala 13 000 Kč, a proto by byla povinna vrátit rozdíl 3 634 Kč.
12. V tomto případě však soud považuje vydání bezdůvodného obohacení z jednotlivých smluv za rozporné s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 občanského zákoníku ) a jeho uplatnění hodnotí jako zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany (§ 8 občanského zákoníku ), a to z níže popsaných důvodů. Nejvyšší soud ve své praxi dopěl k závěru, že v zásadě objektivní povaha vztahu z bezdůvodného obohacení jednoznačně nevylučuje, aby výkon práva na jeho vydání byl shledán za určitých okolností odporujícím dobrým mravům (28 Cdo 2880/2016 , 28 Cdo 527/2020 ).
13. S výjimkou první smlouvy uzavřené žalovaným datum bylo ostatních 6 smluv uzavřeno s manžely v období od datum do datum, tedy během pěti měsíců. Oba manželé smlouvy uzavírali jakožto starobní důchodci s minimální výší důchodu, částečně zřejmě dopláceni sociálními dávkami. Nesrovnalosti a rozdíly v příjmech a výdajích byly popsány výše. Celková výše měsíčních splátek, k jejichž úhradě se během pěti měsíců manželka žalovaného zavázala, činila 6 680 Kč, u žalovaného tomu bylo 7 524 Kč; ve svém součtu tak měli měsíčně hradit právní předchůdkyni žalobkyně 14 204 Kč, což je při jejich poměrech alarmující. Zjevně se dostali do dluhové pasti. Veškeré smlouvy přitom uzavírala s manžely jedna a tatáž obchodní zástupkyně působící v téže malé obci jako je jejich bydliště. Té tedy jednak musely být moc dobře známy reálné neutěšené poměry manželů, jednak z každé uzavřené smlouvy musela získat od poskytovatelky zápůjček určitou provizi, takže na uzavření smluv měla subjektivní zájem. I přes popsanou životní situaci manželů se jim dle žalobních tvrzení ve svém součtu podařilo vrátit více, než jim bylo poskytnuto. Manželé celkově dostali na zápůjčkách částka, manželka žalovaného částka, žalovaný částka Celkem zaplatili částka, manželka žalovaného částka, žalovaný částka. To znamená, že ač – posuzováno samostatně – by byli povinni z jednotlivých smluv něco vracet, z jiných smluv vrátili více, než byli povinni. Hodnoceno ve svém souhrnu pak vrátili o 8 501 Kč více, než bylo jejich povinností. Ve všech uvedených souvislostech tak soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 3 a § 8 občanského zákoníku a žalobu v celém rozsahu zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný. Částka 300 Kč představuje paušální náhradu za vyjádření k žalobě podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu , § 2 odst. 2 vyhlášky
č. 254/2015 Sb.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.