Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
118 C 58/2020-37
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Vlaškovským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, částky ve výši částka a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,29 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,29 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky ve výši [částka] a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,29 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,29 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení a dále smluvní pokuty ve výši částka a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,29 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od datum do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splatit ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po částka spolu s úrokem ve výši efektivní sazby 166,89 % ročně vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje od června 2019. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, došlo ke dni datum k automatickému zesplatnění úvěru a dosud nesplacená jistina a nezaplacené úroky z úvěru se staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu ve výši částka se pak žalovaný zavázal uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni také právo na zaplacení smluvní pokuty za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce třiceti dnů, ve výši částka. Žalobkyně uplatnila právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátky číslo u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce třiceti dnů. Celková výše smluvní pokuty proto činí částka. V důsledku prodlení žalovaného dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši částka. Žalobkyně požadovala také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou za období od datum do datum ve výši částka. Žalovaný dlužné částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, která mu byla zaslána.
2. Žalovaný uvedl, že si v minulosti vzal u žalobkyně úvěr, avšak žalobkyní požadované úroky považuje za astronomické a nesouhlasí s jejich výší.
3. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne datum žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem částka.
4. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne datum žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru. Žalovaný byl ve smlouvě označen svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, adresou pro doručování, která byla shodná s adresou trvalého bydliště, dále zde bylo uvedeno jeho telefonní číslo a email. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky běžícími od poskytnutí peněžních prostředků ve 24 splátkách po částka. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 166,89 % ročně (zjištěno ze Smlouvy o úvěru číslo). Žalobkyně oznámila žalovanému akceptaci úvěrové smlouvy dopisem ze dne datum, který byl doručen žalovanému na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě (zjištěno z Oznámení o schválení úvěru včetně dodejky). Současně s podpisem smlouvy byly žalovanému poskytnuty základní informace týkající se předmětného spotřebitelského úvěru (zjištěno z Předsmluvního formuláře). Z listin y Hodnocení klienta soud zjistil, že zaznamenaný pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného činil částka se zdroji ze zaměstnání. Na výdaje byla žalobkyní započtena částka ve výši částka na žalovaného, částka částka na bydlení (nájemné, inkaso), částka částka na ostatní náklady (doprava, kurzy, záliby apod.), tj. celkové výdaje částka. příjmení zdroje po započtení rezervy ve výši částka představovala částka částka. V doplňujících údajích byly uvedeny informace o zaměstnavateli žalovaného (právnická osoba, IČO), rodinném stavu žalovaného (ženatý), dosaženém vzdělání (výuční list) a formě bydlení (státní/obecní). Z Potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu soud zjistil, že žalovaný je od datum zaměstnán u zaměstnavatele právnická osoba na pozici lakýrník na dobu neurčitou. Základní měsíční mzda žalovaného činila částka a průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za poslední 2 měsíce činil částka. Z Výplatní listin y za únor 2019 a březen 2019 soud zjistil, že žalovaný u svého zaměstnavatele dosahoval čistého příjmu za únor 2019 ve výši částka a za březen 2019 ve výši částka. Dne datum je na bankovním účtu žalovaného číslo bankovní účet evidována příchozí platba od zaměstnavatele právnická osoba ve výši částka a dne datum je na bankovním účtu žalovaného číslo bankovní účet evidována příchozí platba od zaměstnavatele právnická osoba ve výši částka (zjištěno z Výpisů z bankovního účtu žalovaného). K datu datum nebyl uveden ve výsledku hledání podle rodného čísla žalovaného v registru příjmení žádný záznam (zjištěno z Výpisu záznamů z registru příjmení). Dne datum odeslala žalobkyně žalovanému na číslo účtu uvedené ve smlouvě částku částka (zjištěno z Dokladu o vyplacení úvěru). Žalovaný žalobkyni uhradil částku v celkové výši částka (zjištěno z Karty klienta pro číslo smlouvy číslo). Výzvou k zaplacení ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné 6. a 7. splátky. Výzvou k zaplacení ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné 7. a 8. splátky. Výzvou k zaplacení ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné 7., 8. a 9. splátky. Dopisem ze dne datum žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru číslo vyzvala ho k uhrazení částky částka (zjištěno z Oznámení). U žádné z těchto listin nebylo prokázáno odeslání ani doručení této listin y do dispoziční sféry žalovaného. Dne datum žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu, jíž žalovaného vyzvala k úhradě částky částka. Výzva byla žalovanému odeslána doporučeně poštou na adresu adresa žalovaného (zjištěno z Předžalobní výzvy ve spojení s Podacím archem). Z výpisu ze seznamu subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně od datum má povolení ČNB k činnosti podle zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.
5. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by měla význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.
6. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud právně kvalifikuje podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále také jen o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěná smlouva obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný na rozdíl od žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavíral, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ).
7. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: číslo). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (příjmení, jméno. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C číslo, ECLI:EU:C: číslo).
13. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
14. Soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně řádně nezkoumala výdajovou stránku poměrů žalovaného a spoléhala se výhradně na údaje uvedené žalovaným. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně kalkulovala s výdaji na nájemné a inkaso ve výši částka měsíčně, které jsou podle soudu náklady nepřiměřeně nízkými a v dnešních podmínkách až nereálnými i v případě, že by měl žalovaný skutečně byt v pronájmu od obce nebo státu. Pokud žalobkyně blíže nezkoumala výdaje žalovaného, pokud jde zejména o náklady žalovaného na bydlení, tak nemohla ani objektivně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Na základě provedených zjištění tedy soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru číslo pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), když k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).
15. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Lze shrnout, že žalobkyně poskytla žalovanému částku částka. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z., a proto je povinen žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaný uhradil žalobkyni celkem částka, soud žalobě vyhověl ohledně částky částka představující nevrácené peněžní prostředky. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně poprvé vyzvala žalovaného k plnění předžalobní výzvou ze dne datum, která mu byla odeslána datum na adresu uvedenou ve smlouvě. Soud má podle § 573 o. z. za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného datum. Následující den, tj. datum, nastala splatnost dluhu žalovaného, a proto soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky od datum (výrok I.). Ohledně zbývajících dílčích nároků v celkové výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do datum ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, částky ve výši částka a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,29 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,29 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, soud žalobu zamítl (výrok II.).
16. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalovaný se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.