Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 86/2021-72

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Strnadem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul¨ jméno příjmení, titul.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 140.193 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje co do žádání 5.000 Kč.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci

a) 95.000 Kč,

b) roční úrok z prodlení ve výši 8,25 % jdoucí z částky 100.000 Kč od 6. 1. 2021 do 12. 10. 2021,

c) roční úrok z prodlení ve výši 8,25 % jdoucí z částky 95.000 Kč od 13. 10. 2021 do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacení

a) 5.000 Kč,

b) 35.193 Kč,

c) 1.888,89 Kč,

d) 5.128,67 Kč,

e) ročního úroku ve výši 18,84 % jdoucího z částky 100.000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení,

f) zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 100.000 Kč od 17. 7. 2020 do 5. 1. 2021,

g) zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 5.000 Kč od 13. 10. 2021 nadále.

IV. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 1.185 Kč.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje co do žádání 5.000 Kč. II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci a) 95.000 Kč, b) roční úrok z prodlení ve výši 8,25 % jdoucí z částky 100.000 Kč od 6. 1. 2021 do 12. 10. 2021, c) roční úrok z prodlení ve výši 8,25 % jdoucí z částky 95.000 Kč od 13. 10. 2021 do zaplacení. III. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacení a) 5.000 Kč, b) 35.193 Kč, c) 1.888,89 Kč, d) 5.128,67 Kč, e) ročního úroku ve výši 18,84 % jdoucího z částky 100.000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, f) zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 100.000 Kč od 17. 7. 2020 do 5. 1. 2021, g) zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 5.000 Kč od 13. 10. 2021 nadále. IV. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 1.185 Kč.

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 5. 2021 se žalobce po žalované domáhal zaplacení 140.193 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.888,89 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.128,67 Kč, zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 100.000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 18,84 % ročně jdoucího z částky 100.000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení. V žalobě tvrdil, že se jedná o nesplacenou část úvěru poskytnutého na základě smlouvy uzavřené dne 8. 7. 2019 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba Předchůdce žalobce poskytl žalované na základě této smlouvy peněžní prostředky ve výši 100.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit kromě jistiny také úrok ve výši 109.952 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 18.000 Kč v 36 měsíčních splátkách po 6.332 Kč. Úvěr měl být splacen do 23. 7. 2022, avšak žalovaná nezaplatila nic.

2. Žalovaná se formou nepodepsaného e-mailu vyjádřila k žalobě tak, že je ve špatné finanční situaci, kterou se pokusí řešit a dluh splácet.

3. V průběhu řízení žalobce sdělil soudu, že žalovaná zaplatila na dluh 5.000 Kč a v tomto rozsahu vzal žalobu zpět, přičemž úhradu započítal na dlužný úrok s poplatkem. Soud proto řízení podle v rozsahu zpětvzetí zastavil.

4. Soud nárok posuzoval veden právním názorem Krajského soudu v Hradci Králové vyjádřeném v obdobné věci téhož žalobce projednávané pod sp. zn. Odvolací soud ve svém rozsudku ze dne 27. 4. 2021, č. j. -80, uvedl, že ve sporech z úvěrových smluv musí soud z úřední povinnosti zjišťovat, zda poskytovatel úvěru dostatečným způsobem zkoumal úvěruschopnost budoucího dlužníka.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Jak ale uvedl Krajský soud v Hradci Králové ve shora uvedeném rozhodnutí,„ judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Existuje totiž nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele, ale i společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnosti dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 7. 2019 (založené na č. l. 10-11 soudního spisu) soud zjistil, že předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 100.000 Kč. Ve smlouvě byl dojednán úrok ve výši 109.952 Kč při úrokové sazbě 56,71 % p. a. a administrativní poplatek ve výši 18.000 Kč. Z potvrzení o provedení transakce (č. l. 12 soudního spisu) soud zjistil, že žalované byla na účet uvedený ve smlouvě dne 8. 7. 2019 poukázána částka 100.000 Kč.

10. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované, předložil žalovaný zákaznickou kartu (č. l. 6-7 soudního spisu), v níž je uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu od soukromé osoby, je v pracovním poměru na dobu neurčitou, její pravidelný měsíční příjem činí 25.000 Kč, osobní výdaje 3.410 Kč, výdaje na bydlení 5.000 Kč, ostatní výdaje 1.000 Kč a splátky úvěrů 5.000 Kč. Žalobce předložil i výplatní pásky žalované, z nichž měl předchůdce žalobce ověřovat příjmy žalované; čtyři pásky byly z měsíců červenec až říjen 2017, jedna z října 2018 (v nich čistý příjem žalované osciloval mezi 21 a 25 tisíci Kč), a pak výplatní pásku z května 2019, tedy z doby těsně předcházející uzavření smlouvy. Na této pásce je ale vyznačen čistý příjem žalované jen ve výši 1.725 Kč. Žalobce dále předložil výtisk credit reportu, z něhož soud zjistil, že žalovaná si vzala v minulosti celkem osm úvěrů v částkách od 800 Kč do 5.000 Kč, které vždy uhradila (úvěry jsou tam uvedeny jako ukončené).

11. Z uvedeného je zřejmé, že předchůdce žalobce se nijak nezabýval prudkým poklesem příjmů žalované před poskytnutím úvěru, ani sdělením žalované o splátkách 5.000 Kč měsíčně na blíže nespecifikované závazky. Rovněž žalovanou uvedené výdaje na bydlení nekorespondují s běžnou životní zkušeností.

12. Nelze než uzavřít, že předchůdce žalobce nevěnoval při sjednávání úvěrové smlouvy potřebnou a zákonem předvídanou pozornost zjišťování úvěruschopnosti žalované. Úvěrová smlouva uzavřená mezi předchůdcem žalobce a žalovanou je tak absolutně neplatná.

13. Protože z provedených důkazů vyplynulo, že předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 100.000 Kč, avšak úvěrová smlouva byla shledána neplatnou, lze konstatovat, že na straně žalované došlo ke dni poskytnutí hotovosti k bezdůvodnému obohacení ve výši 100.000 Kč ve smyslu § 2991 o. z. (neboť žalovaná obdržela majetkový prospěch bez právního důvodu). Žalobce v žalobě tvrdil, že žalovaná neuhradila na dluh nic, a teprve v průběhu řízení, dne 13. 10. 2021, zaplatila 5.000 Kč. Žalobce, jemuž byly pohledávky postoupeny, má tak nárok na vrácení rozdílu mezi částkou, kterou vyplatil žalované jeho právní předchůdce, a částkou odpovídající částečné úhradě, což činí 95.000 Kč.

14. Žalobci vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle ustanovení a Žalobce předložil soudu a soud provedl k důkazu dva podací lístky datované dny 27. 8. 2020 a 21. 12. 2020. První z nich (na č. l. 14) se zřejmě vztahuje k oznámení o postoupení pohledávky (na č. l. 13 soudního spisu). Soud zadal číslo zásilky z podacího lístku do systému track&trace České pošty, s.p., avšak s výsledkem, že zásilka nebyla vůbec nalezena (č. l. 67). Druhý lístek (č. l. 15 soudního spisu) se nejspíše vztahuje k předžalobní výzvě (na č. l. 8 soudního spisu). Tato zásilka byla podle systému České pošty žalované dodána dne 4. 1. 2021. V dopise byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 4. 1. 2021. Protože jí byl tento den dopis doručen, mohla žalovaná dluh zaplatit do dne následujícího, poté se ale dostala do prodlení. Soud proto přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení jdoucí od 6. 1. 2021, přičemž při výpočtu úroku přihlédl i k dílčí platbě ve výši 5.000 Kč poukázané dne 13. 10. 2021.

15. Ve zbytku, tj. co do úroku a poplatku spojených s úvěrem, tedy všech nároků, jež žalobce spojoval se smlouvami, jež byly shledány neplatnými, soud žalobu zamítl.

16. Podle účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Podle věta druhá byla-li pro chování žalovaného vzata důvodná žaloba zpět, je povinen hradit náklady řízení žalovaný.

17. Při posuzování procesního úspěchu stran soud zohlednil též rozsah přiznaného, resp. nepřiznaného příslušenství, a pro účely výpočtu poměru úspěchu soud vyčíslil výši běžících úroků ke dni vyhlášení tohoto rozsudku (viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. ). Žalobce tak byl úspěšný v části vyčíslené na 106.930 Kč, neúspěšný byl v části vyčíslené na 75.946,87 Kč. Žalobce byl tedy se svým nárokem procesně úspěšný z 58 %.

18. Soudu je z úřední činnosti známo, že se žalobce podnikatelsky dlouhodobě a hromadně zaobírá nákupem a vymáháním pohledávek. Náklady spočívající v odměně advokáta proto shodně s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 1. 2018 č. j. -38 soud nepovažuje za účelně vynaložené. Je-li jádrem podnikatelské činnosti žalobce nákup a vymáhání pohledávek, nelze mu přiznat náhradu nákladů podle za zastupování advokátem v soudních řízeních, v nichž jsou takové pohledávky uplatněny, probíhá-li řízení obvyklým a předvídatelným způsobem, protože takový žalobce by měl disponovat vlastním odborným personálem, který vykonává potřebné úkony směřující k naplnění předmětu jeho činnosti. V podrobnostech pak soud odkazuje na shora citované rozhodnutí krajského soudu.

19. Účelně vynaloženým nákladem řízení naopak jednoznačně je žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 5.608 Kč. Žalobci rovněž náleží šest paušálních náhrad po 300 Kč dle ve spojení s  a (za sepis výzvy k plnění a sepis žaloby, přípravy na dvě jednání a účast na dvou jednáních). Celkem činily náklady žalobce 7.408 Kč. Žalobce má dle výše uvedeného nárok na náhradu poměrné části svých nákladů ve výši 16 %, tedy na částku 1.185 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává u nadepsaného soudu ve lhůtě patnácti dnů od doručení rozsudku, odvolacím soudem je Krajský soud v Hradci Králové.

Nebude-li povinnost uložená pravomocným rozsudkem splněna dobrovolně, může být vymáhána cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.