Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 171/2021-25
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Co do částky částka s příslušenstvím se žaloba zamítá.
III. Zamítá se kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka.
IV. Zamítá se úrok ve výši 10,37% ročně z částky částka od datum do zaplacení.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Co do částky [částka] s příslušenstvím se žaloba zamítá.</b> <b>III. Zamítá se kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka].</b> <b>IV. Zamítá se úrok ve výši 10,37% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Podanou žalobou se žalobce proti žalovanému domáhala zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 10,37% ročně z částky částka od datum do zaplacení a úhrady nákladů řízení s tím, že mezi žalovaným a společností právnická osoba (část závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba a touto společností pak pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno), došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, tedy úvěr, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Úvěr byl v souladu s článkem I. odstavec 2. Smlouvy poskytnut žalovanému za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovaným dle článku II. Smlouvy činily částka. Celkovou dlužnou částku ve výši částka, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaný v souladu článkem II. Smlouvy a Předpisu splátek zavázal uhradit v 13 měsíčních splátkách á částka. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Na dluh zaplatil pouze částku částka. V důsledku prodlení žalovaného právní předchůdce žalobce úvěr ke dni datum zesplatnil a tím mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru částka, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru částka, poplatku za uzavření částka a administrativním poplatku částka. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 23% od datum dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 10,37% ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření Smlouvy. Dále v důsledku prodlení žalovaného právnímu předchůdci žalobce vzniklo také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 10% ročně. Úrokem z prodlení je pak úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši částka a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši částka. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě. S účinností ke dni datum na základě zmíněné smlouvy o postoupení pohledávky byla pohledávka postoupena žalobci. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Žalobce tedy požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši částka, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši částka, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do datum ve výši částka a dále úroku z úvěru ve výši 10,37% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši částka od datum do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 10% p.a. z částky ve výši částka, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši částka, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši částka, a to od datum do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku, žalobci pak nezbylo, než se obrátit na soud a požadovat též náhradu nákladů řízení.
2. Soud ve věci pod č.j. EPR 2743/2021 -5 dne 28.01.2021 vydal platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce nedostavil po omluvě, žalovaný pak bez omluvy, ačkoliv jim bylo řádně doručeno předvolání k jednání, a proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti § 101 , odstavec 3 o. s. ř. o. s. ř. .
3. Soud ve věci provedl listinné důkazy
4. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným dne datum bylo zjištěno, že na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl hotovostní spotřebitelský úvěr žalovanému ve výši částka a žalovaný se k tomu zavázal zaplatit poplatek za uzavření smlouvy ve výši částka, další poplatek částka, poplatek za hotovostní výběr splátek v celkové výši částka, tedy celkově vrátí částku částka, a to v pravidelných, 13 měsíční splátkách á částka, přičemž každá splátka je splatná 1. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Dále v bodě IV. bod 1 Smlouvy byla uvedena hodnota RPSN při splatnosti úvěru 13 měsíců 189,38%. V článku V.„ Důsledky prodlení“ pak je upravena možnost zesplatnění úvěru při prodlení ve splátkách a další. Smluvní strany se pak dohodly, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru, či zesplatněné jistiny, je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Dohodli se též na zákonném úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně. Součástí smlouvy byl i předpis jednotlivých splátek.
5. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že dne datum byla zaplacena částka částka a datum žalovaný uhradil částku částka. Předžalobní upomínka pak byla právním zástupcem žalobce žalovanému zaslána datum.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a právnická osoba seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že na základě této smlouvy ze dne datum byla postoupena žalobci i předmětná pohledávka za žalovaným. Vyrozuměn o tom byl žalovaný dopisem ze dne datum.
7. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
8. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen příjmení) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
12. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
13. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Soud po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k následujícím závěrům.
16. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo Consumer Finance proti jméno příjmení a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.
17. V projednávané věci žalobce ani netvrdí, že by jeho právní předchůdce s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tedy žalovaného splácet poskytnutý úvěr.
18. Předchůdce žalobce, coby poskytovatel úvěru je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.
19. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb. ), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.
20. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. 1As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že„ …poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést pomocí podkladu o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr.
21. Soud pak tedy v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem I. stupně neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťoval a především ověřoval bonitu žalovaného splácet předmětný úvěr.
22. Soud pro úplnost dodává, že pokud dle ustanovení § 87 zákona číslo 257/2016 Sb. spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (například podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru) nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle článku 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum. Tento závěr je plně v souladu jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne 25.07.2018 sp. zn. 33Cdo 2178/2018 , kde mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, tedy spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, a to shodně s nálezem Ústavního soudu ze dne datum IIIÚS číslo, který na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobo d.
23. V projednávané věci byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splácet v 13 měsíčních splátkách á částka, ovšem spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka, čili za uvedenou dobu by celkem měl zaplatit částka (je v odstavci výše stejná věta). Přeplatil by tak o částka, což považuje soud za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy založenými objektivně existujícím hrubým nepoměrem vzájemných plnění. Za nepřiměřená ujednání lze v označit v kontextu dalších plateb nad jistinu pohledávky rovněž smluvní pokutu v neprospěch žalovaného pro případ porušení povinnosti řádného a včasného splácení úvěru, které vedou k dalšímu řetězení nároků žalobce za ním. Soud je přesvědčen, že rozpor s dobrými mravy založený objektivně existujícím hrubým nepoměrem vzájemných plnění je natolik intenzivní, že žalobci nelze spravedlivě poskytnout ochranu ze strany soudu.
24. S ohledem na zjištěné, soudu po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je absolutně neplatná podle § 588 OZ , neboť svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonu nebo jej obchází, nebo se příčí dobrým mravům. Je též neplatná pro rozpor se zákonem o spotřebitelském úvěru.
25. Soud má v této věci ale za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku částka a žalovaný právnímu předchůdci žalobce vrátil částku částka. Nevrátil tak částku částka, kteroužto částkou se na úkor žalobce obohatil a ty soud také uložil žalovaném žalobci uhradit, a to i se zákonným úrokem z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Co do dalších žalovaných částek pak soudu nezbylo, než žalobu zamítnout, a to vzhledem k tomu, že soud má předmětnou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, tedy veškeré další nároky z této smlouvy vyplývající žalobci nemůže přiznat.
26. Pokud by se žalobce dostavil k jednání, byl by v souladu s § 118a odstavec 3 o.s.ř. soudem poučen o tom, že dosud nedoplnil skutková tvrzení ohledně skutečnosti, že smlouva nebyla uzavřena v rozporu s dobrými mravy vzhledem k výši souhrnného poplatku a též ohledně tvrzení ohledně úvěruschopnosti. Svou neúčastí na jednání však žalobce znemožnil soudu poskytnout mu takové poučení a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdal (viz například usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. IIÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1Cmo 294/2001 ), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (například rozsudek sp. zn. 21Cdo 4314/2008 ), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř. a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. Nedostavení se účastníka k jednání není v žádném směru důvodem pro odročování jednání za účelem splnění poučovací povinnosti podle § 118a odstavec 1 a 3.
27. Pokud jde o náklady řízení, pak soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich úhradu právo, když podle § 142 odstavec 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
28. Citované zákonné ustanovení upravuje situaci, kdy úspěch účastníka není úplný a je třeba náhradu nákladů poměrně rozdělit nebo náhradu nepřiznat nikomu. Jedná se jednak o odraz reálného výsledku věci a jednak o prevenci, aby účastníci nežalovali víc, než jim opravdu podle hmotného práva náleží.
29. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalovanému bylo z celkově žalované částky částka s příslušenstvím přisouzeno pouze částka s příslušenstvím, tedy zákonným úrokem, jednalo se tedy o úspěch pouze částečný a lze vyslovit, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Takový závěr vychází rovněž ze skutečnosti, že žalobcem požadovaný nárok ze smluvního plnění nebyl shledán důvodným s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru a žalobci bylo přiznáno toliko bezdůvodné obohacení. Žalobci tak s ohledem na již ustálenou judikaturu směřující k ochraně spotřebitele mohlo být zřejmé, že nebude se svým nárokem v celém jeho rozsahu úspěšným a bude zvažována otázka náhrady nákladů řízení. Na druhé straně nebyla přiznána náhrada nákladů řízení ani žalovanému vzhledem k tomu, který byl ve věci z většího procenta úspěšný, a to proto, že mu žádné náklady řízení s věcí nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.