Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 172/2021-37

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Návrh žalobce, aby mu byla přiznána částka částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 39,90 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Návrh žalobce, aby mu byla přiznána částka [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 39,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, respektive žaloby, proti žalované, kterým by soud jí uložil zaplatit žalobci částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 39,90 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a náklady řízení s tím, že právní předchůdce žalobce právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě banka poskytla žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala splácet spolu s úrokem a pojištěním ve výši sjednané ve smlouvě, a to podle smlouvy, všeobecných obchodních podmínek a produktových podmínek. Žalovaná se zavázala splácet půjčku v 36 pravidelných měsíčních splátkách po částka se splatností 1. splátky datum a dále pak k 25. dni v měsíci. Úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 39,9% p.a. Žalovaná se též zavázala hradit další případné platby, zejména poplatky podle smlouvy, respektive sazebníku poplatků. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, banka ji písemně upozornila, aby stav napravila. K tomuto nedošlo a banka pohledávku žalované s účinností ke dni datum zesplatnila, a to dle ustanovení 7.1 a 2 produktových podmínek. Bance tak vzniklo oprávnění požadovat po žalované okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy. příjmení též uplatnila svoje právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne datum a byla také vyzvána k zaplacení zůstatku úvěru a upozorněna na možnost vymáhání. Dne datum byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi právnická osoba a žalobcem dne datum žalobci postoupena. Toto bylo oznámeno žalované doporučeným dopisem. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tedy k datum celkem částka. Žalovaná na dluh uhradila celkem částku částka. Protože žalovaná po postoupení pohledávky ničeho na dluh neuhradila, žalobce požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši částka, kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny úvěru od datum ve výši částka, kapitalizovaného úroku z úvěru jistiny od datum ve výši částka, poplatku a smluvní pokuty ve výši částka, smluvního úroku ve výši 39,9% p.a. z jistiny úvěru ve výši částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 10% p.a. z částky částka, která se sestává z jistiny úvěru ve výši částka a poplatku a smluvní pokuty ve výši částka, a to od datum do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu ze dne datum nezbylo žalobci, než se obrátit na soud.

2. Soud ve věci pod č.j. -6 dne 26.01.2021 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce nedostavil po omluvy, žalovaná bez omluvy, a proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti podle , odstavec 3

3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů, a to rámcovou smlouvou o poskytování bankovních a platebních služeb právnická osoba z datum, návrhem na uzavření smlouvy o půjčce z datum, akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce z datum, produktovými obchodními podmínkami anonymizováno bank, podacím arch z datum, výpisy z běžného účtu u anonymizováno bank žalované za rok 2018 a 2019, předžalobní upomínkou advokáta z datum, sazebníkem anonymizováno bank, všeobecnými obchodními podmínkami právnická osoba, oznámením o postoupení pohledávky s doručným listem ze dne datum, upomínkou anonymizováno bank z datum, výzvou k jednorázovému zaplacení dluhu anonymizováno bank ze dne datum s doručenkou.

4. Podle zákona číslo (dále jen ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Podle a následujících číslo účinného od 01.01.2014 (dále jen příjmení) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle zákona číslo o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Soud po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalovaná u právního předchůdce žalobce si vzala úvěr ve výši částka a zavázala se jej vrátit spolu s úrokem a pojištěním a dále s poplatky uvedenými ve smlouvě, všeobecných obchodních podmínkách a produktových podmínkách v 36 pravidelných měsíčních splátkách po částka s 1. splátkou ode dne datum, jinak splatnou k 25. dni v měsíci. Na svůj dluh pak uhradila částku částka.

12. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo Consumer Finance proti jméno příjmení a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

13. V projednávané věci žalobce ani netvrdí, že by jeho právní předchůdce s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tedy žalované, splácet předmětný úvěr.

14. Předchůdce žalobce, coby poskytoval úvěru dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Zde je nutno ještě podoktnout, že frekvence splácení je týdenní, nikoliv měsíční, když za měsíc je to splátka částka ačkoliv žalobce vychází z měsíčního příjmu žalované a jejích použitelných příjmů právě na měsíc. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

15. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ( zákona číslo ), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

16. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že„ …poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést pomocí podkladu o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá, ničím nepodložená, či nedostatečně podložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“

17. Okresní soud pak tedy v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem I. stupně neprokázal, že by jeho právní předchůdce kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťoval a především ověřoval bonitu žalované, když dokonce toto ani netvrdil.

18. Soud pro úplnost dodává, že pokud dle ustanovení zákona číslo spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (například podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru) nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle článku 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum. Tento závěr je plně v souladu jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne 25.07.2018 sp. zn. , kde mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, tedy spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, a to shodně s nálezem Ústavního soudu ze dne datum IIIÚS číslo, který na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odstavec 1d.

19. Bylo tedy zjištěno, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši částka, žalovaná pak na tento dluh zaplatila částku částka. Vzhledem k tomu, že smlouva byla posouzena jako neplatná, a žalovaná se na úkor žalobce nijak neobohatila, soudu nezbylo žalobu jako neoprávněnou zamítnout, když nebylo možné přisoudit nároky vyplývající z neplatné smlouvy.

20. Vzhledem k tomu, že ve věci byla úspěšná žalovaná, které však žádné náklady s řízením nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, když bylo rozhodováno o částce do částka.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.