Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 304/2021-32
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Dufkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 15 090 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 400 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do 7 690 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 316,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 872,21 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 600 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 400 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do 7 690 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 316,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 872,21 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 600 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne datum se žalobce u zdejšího soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 15 090 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 316,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 872,21 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, s tím, že dne datum společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“) na základě které žalovanému téhož dne zapůjčila částku 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 10 000 Kč a úrok za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 400 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 000 Kč a náklady hotovostního inkasa splátek ve výši 4 000 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 290 Kč, v 58 pravidelných týdenních splátkách po 305 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo dne datum právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné půjčce 10 000 Kč a na dlužném poplatku 5 090 Kč. Podle Smlouvy o zápůjčce, a to od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky zápůjčky do zaplacení, má žalobce právo na úroky ve výši 23,72 % ročně z dlužné nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč do zaplacení. Dne datum právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil žalobci. Žalovaný uhradil pouze částku 2 600 Kč. Ke dni postoupení pohledávky činily dlužná půjčka a dlužný poplatek 15 090 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni postoupení pohledávky činí 2 316,61 Kč a kapitalizovaný úrok činí 6 872,21 Kč.
2. Podáním ze dne datum žalobce doplnil tvrzení žaloby tak, že právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Tuto skutečnost dle žalobce potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno„ Zákazník potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé, a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ Ze Smlouvy pak dále plyne, že údaje nezbytné pro posouzení schopnosti žalovaného zápůjčku splácet, které žalovaný právnímu předchůdci žalobce před uzavřením Smlouvy poskytl, jsou úplné, přesné a pravdivé. Podle zákaznické karty právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením Smlouvy majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy, z výplatních pásek, z nájemní smlouvy, z výpisu z účtu a z předložených dokladů SIPO. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na informace uvedené žalovaným a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná.
3. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce (Smlouva), na základě které žalovanému téhož dne zapůjčil částku 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o půjčce. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 10 000 Kč a úrok za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 400 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 000 Kč a náklady hotovostního inkasa splátek ve výši 4 000 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 290 Kč, v 58 pravidelných týdenních splátkách po 305 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o zápůjčce ze dne datum). Na svůj dluh žalovaný zaplatil žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci podle tvrzení žalobce celkem 2 600 Kč (tyto skutečnosti vyplývají z tvrzení žalobce). Žalovaný a právní předchůdce žalobce se ve Smlouvě dohodli, že neuhradí-li žalovaný příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Ve smluvních podmínkách byly mezi účastníky dohodnuty úroky ze zápůjčky ve výši 23,72 % ročně. (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o zápůjčce ze dne datum). Dne datum právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil žalobci. (tyto skutečnosti jsou prokázány Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s Přílohou smlouvy o postoupení pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum – tyto listin y však neprokazují doručení Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum žalovanému). Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum (tato skutečnost je prokázána Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum – tyto listin y však doručení Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum žalovanému neprokazují, neboť podle § 573 NOZ se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Dle názoru soudu se jedná o vyvratitelnou právní domněnku doby dojití došlé zásilky, jejíž hypotézou potřebnou k její aplikaci je právě skutečnost, že se jedná o došlou zásilku. Skutečnost, že zásilka žalovanému došla však žádný z žalobcem navržených a předložených důkazů neprokazuje).
4. Podle Zákaznické karty ze dne datum žalovaný své bytové potřeby řeší jako nájemce, má jedno nezaopatřené dítě, je zaměstnán v hlavním pracovním poměru, jeho příjmy jsou ve výši 24 000 Kč, manželka 2 500 Kč, běžné výdaje žalovaného činí celkem 16 500 Kč. V části„ Dokumenty k ověření“ jsou uvedeny občanský průkaz, výplatní pásky, výpis z účtu, pracovní smlouva, nájemní smlouva a SIPO. Tyto listin y však žalobce jako důkazy nepředložil ani nenavrhl.
5. příjmení příjmení Ústavního soudu ze dne datum III . ÚS 4129/18 „ Nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Nejvyšší správní soud posuzoval kasační stížnost obchodní společnosti (srov. jeho rozsudek z 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015 -39) poskytující spotřebitelské úvěry a při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu ulice obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.“
6. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze dne 25. 7. 2018 Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
7. Jestliže žalobce nenavrhl důkazy listinami, kterými ověřoval tvrzení žalovaného, ani listinami prokazujícími, že dlužník nebyl evidován v databázi dlužníků, ve světle výše citovaných rozhodnutí neprokazuje, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
8. Podle § 588 z.č. 89/2012 sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Tak soud učinil v případě Smlouvy o zápůjčce, které soud za situace, kdy není žalobcem prokázáno, že dostál povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, shledal z důvodu zjevného narušení veřejného pořádku absolutně neplatné. (srovnej příjmení Ústavního soudu ze dne datum III . ÚS 4129/18 „ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn – jak plyne z výše uvedené judikatury – jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.“
10. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil zjištěný skutkový stav podle ust. § 2991 a následujících NOZ o bezdůvodném obohacení, v nichž je zakotvena povinnost toho, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný převzal celkem částku 10 000 Kč, aniž by byla mezi žalobcem a žalovaným platně uzavřena smlouva o zápůjčce, tedy bez právního důvodu se o tuto částku obohatil na úkor žalobce.
11. Žalovaný na svůj dluh žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci, celkem uhradil částku 2 600 Kč.
12. Podle § 1879 NOZ , věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, přičemž s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Tak jako tomu bylo v tomto případě, kdy právní předchůdce žalobce postoupil svou pohledávku za žalovaným, žalobci.
13. Žalovaný z titulu bezdůvodného obohacení žalobci dluží 7 690 Kč.
14. Podle § 1958 odst. 2 NOZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V tomto případě žalobou, která byla žalovanému doručena dne datum. Jelikož žalovaný tuto svou povinnost porušil, dostal se s placením svého dluhu do prodlení (§ 1968 NOZ ) Úrok z prodlení vychází z ust. § 1970 NOZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl v rozsahu uvedeném ve výroku I. a žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. (přesahují bezdůvodné obohacení žalovaného a jeho příslušenství) zamítl jako nedůvodnou. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého by měl převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, nebyla žalobci uložena povinnost k jejich náhradě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.