Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 212/2021-104
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 21 670,73 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 502,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 502,45 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 168,28 Kč a úroku 22,68 % ročně z částky 21 502,45 Kč
od 16. 2. 2021 do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 360,40 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 502,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 502,45 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 168,28 Kč a úroku 22,68 % ročně z částky 21 502,45 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 360,40 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 5. 10. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 21 670,73 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovanou dne 22. 11. 2006 smlouvu o vydání kreditní karty číslo která byla smlouvou o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly ulice podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, Všeobecné obchodní podmínky a Ceník produktů a služeb. Obsahem smlouvy byl závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalované úvěrový rámec do výše 20 000 Kč, který byl dne
15. 9. 2009 navýšen na 24 000 Kč a dne 20. 10. 2011 na částku 29 000 Kč. Vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvní úrokovou sazbou 22,68 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet povinnou měsíční splátkou. Žalovaná neplnila své závazky ze smlouvy řádně a včas a právní předchůdce žalobkyně tak dopisem ze dne 10. 7. 2020 dlužnou částku zesplatnil. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2021 na právnická osoba a.s. a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 3. 2021 na žalobkyni. Žalovaná pohledávka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 21 502,45 Kč a poplatků ve výši 168,28 Kč. Dále žalobkyně požaduje úhradu smluvního úroku 22,68 % ročně z dlužné jistiny od 16. 2. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od
16. 2. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila prostřednictvím svého zástupce.
3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:
-) ze Sazebníku právnická osoba bylo zjištěno, že obsahoval výčet poplatků za jednotlivé služby a nebyl žádným způsobem podepsán žalovanou;
-) z Všeobecných obchodních podmínek a Obchodních podmínek pro vydávání a používání kreditních karet bylo zjištěno, že nebyly žádným způsobem podepsány žalovanou;
-) z přehledu úrokových sazeb právnická osoba bylo zjištěno, že úroková sazby pro úvěry čerpané kreditní kartou činila 22,68 %;
-) z žádosti / smlouvy o vydání kreditní karty ze dne 22. 11. 2006 bylo zjištěno, že žalovaná v ní uvedla adresu trvalého bydliště, že je vdaná, má vlastní dům/byt a vyživuje jedno dítě. Dále uvedla, že je zaměstnancem právnická osoba a že její měsíční příjem činil
17 000 Kč. Nakonec žalovaná uvedla, že požaduje kartu typu VISA Classic s úvěrovým limitem 20 000 Kč. Údaje měly být ověřeny občanským průkazem žalované. Nedílnou součást smlouvy tvořily ulice podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a Všeobecné obchodní podmínky, přičemž žalovaná svým podpisem měla stvrdit, že se s nimi seznámila. Žalovaná ve smlouvě souhlasila, aby právní předchůdce žalobkyně inkasoval z jejího účtu splátky úvěru čerpaného kreditní kartou ve výši 5 %;
-) z hromadného potvrzení o příjmu ze dne 23. 11. 2006 bylo zjištěno, že zaměstnavatel žalované potvrdil, že žalovaná je u něj zaměstnána od 1. 1. 1984 a uvedl její čistý měsíční příjem za poslední tři po sobě jdoucí měsíce;
-) z analýzy CBCB byla zjištěna data týkající se bonity žalované, evidovaná právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba;
-) ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty žalované za období od 10. 12. 2006 do 16. 7. 2020 bylo zjištěno, že ke dni 16. 7. 2020 činil (záporný) zůstatek na kreditní kartě žalované - 21 670,73 Kč;
-) z oznámení o okamžité splatnosti kreditní karty a přehledu podacích čísel ze dne 25. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalované bylo zasláno okamžité zesplatnění všech závazků ze smlouvy o vydání kreditní karty ke dni 10. 7. 2020;
-) z Rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018, smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 číslo ze dne 24. 2. 2021, včetně přílohy číslo potvrzení o úplatě bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ze společnosti právnická osoba na právnická osoba a.s.;
-) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 3. 2021, včetně přílohy číslo bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ze právnická osoba a.s. na žalobkyni;
-) z oznámení o postoupení pohledávky, přehledu podacích čísel ze dne 24. 3. 2021 a seznamu odeslaných oznámení bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky jak právnická osoba a.s., tak následně na žalobkyni;
-) z předžalobní výzvy ze dne 21. 4. 2021 a seznamu odeslaných předžalobních výzev bylo zjištěno, že žalované byla žalobkyní zaslána před podáním žaloby výzva k úhradě dlužné částky.
4. Z uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, a žalovaná uzavřeli dne 22. 11. 2006 smlouvu o vydání kreditní karty, v níž žalovaná uvedla své osobní údaje, včetně údajů o zaměstnavateli a výši čistého měsíčního příjmu. Právní předchůdce žalobkyně se uvedenou smlouvou zavázal žalované vydat požadovanou kreditní kartu a poskytnout jí úvěrový rámec s limitem do 20 000 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvořily ulice podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a Všeobecné obchodní podmínky, přičemž žalovaná svým podpisem smlouvy měla stvrdit, že se s nimi seznámila. Žalovaná ve smlouvě souhlasila, aby právní předchůdce žalobkyně inkasoval z jejího účtu splátky úvěru čerpaného kreditní kartou ve výši
5 %. Žalovaná úvěr čerpala, nehradila však splátky řádně a včas. Závazky žalované z uvedené smlouvy byly právním předchůdcem ke dni 10. 7. 2020 zesplatněny. Ke dni 16. 7. 2020 činil (záporný) zůstatek na kreditní kartě žalované - 21 670,73 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2021 na právnická osoba a.s. a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 3. 2021 na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby zástupce žalobkyni žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 21. 4. 2021.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
7. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.
8. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)
9. Podle § 1880 odst. 1 , 2 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.
11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru:
Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 22. 11. 2006 platnou smlouvu o vydání kreditní karty, jež byla současně smlouvou o úvěru, a na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované vydat kreditní kartu a poskytnout úvěrový limit do výše 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet formou splátek. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnil tím, že žalované poskytl kreditní kartu a umožnil jí čerpat úvěr. Jelikož žalovaná nesplácela čerpaný úvěr řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně veškeré závazky žalované ke dni 10. 7. 2020 zesplatnil. V řízení bylo dále na žalované, aby soud tvrdila a prokázala, že právnímu předchůdci žalobkyně (příp. žalobkyni) čerpaný úvěr uhradila, popř. že její závazek zanikl jinak než splněním. Žalovaná však tuto svou povinnost v řízení nesplnila, neboť byla po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud tak vycházel ze skutkových zjištění, které žalovaná nijak nerozporovala a v důsledku toho žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 21 502,45 Kč představující dlužnou jistinu čerpaného úvěru, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády
č. 351/2013 Sb. ode dne 16. 2. 2021, od nějž žalobkyně uvedené příslušenství v žalobě požadovala, a soud současně žalobkyní požadované příslušenství shledal oprávněným. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako obecná třídenní.
14. Jde-li o nárok žalobkyně na úhradu dlužných poplatků ve výši 168,28 Kč a smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 21 502,45 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, neshledal soud žalobu v této části důvodnou. Povinnost žalované hradit poplatky a smluvní úrok ve výši 22,68 % ročně byla stanovena ve Všeobecných obchodních podmínkách (čl. II.5 – ceny za poskytnuté služby, III.2 – úročení účtů), Sazebníku a Přehledu úrokových sazeb právnická osoba Uvedené dokumenty však nebyly žalovanou žádným způsobem podepsány, resp. nebylo zjištěno, že žalovaná byla se s jejich zněním seznámena. Žalovaná přitom uzavřela smlouvu o úvěru jako spotřebitel (slabší strana). Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 mají obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách sloužit hlavně k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě dodavatel skryl ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě, a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Podle závěru Ústavního soudu tak v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Uvedené závěry lze přitom vztáhnout i na ujednání zakládající povinnost hradit„ poplatky“ a smluvní úrok. Vzhledem k tomu, že ujednání o poplatcích a smluvním úroku nebyly součástí samotné smlouvy o vydání kreditní karty (o úvěru), kterou žalovaná podepsala, přičemž odkaz na Všeobecné obchodní podmínky nelze shledat dostatečným, soud žalobu v části o zaplacení dlužných poplatků a smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny úvěru zamítl. Nadto ve smlouvě o vydání kreditní karty byl odkaz pouze na Všeobecné obchodní podmínky, nikoliv již na Sazebník nebo Přehled úrokových sazeb.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , tak že žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť její neúspěch v řízení byl pouze nepatrný. Náklady řízení žalobkyně přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 084 Kč a odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby po 1 980 Kč podle § 6 , § 7 vyhlášky
č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), včetně tří paušálních náhrad výdajů po
300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t. a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 1 436,40 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 9 360,40 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku
9 360,40 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v obecné třídenní lhůtě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.