Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
75 C 279/2021-42
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 20 673,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 8 402 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 402 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení částky 12 271,99 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 218,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 565,57 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 11 602,43 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 12 462,66 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 4 060,66 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 8 402 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 402 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 12 271,99 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 218,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 565,57 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 11 602,43 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 12 462,66 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 4 060,66 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne datum domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 20 673,99 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 218,02 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 565,57 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 462,66 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 11 602,43 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ anonymizováno“) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla anonymizováno žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (dále jen„ úvěr“), které žalovaný v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru převzal. Žalovaný se za sjednanou dobu poskytnutí úvěru zavázal vrátit anonymizováno úrok v pevné výši 1 444 Kč a zaplatit paušální ceny za plnění a služby související s poskytnutím úvěru, konkrétně úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6 000 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 078 Kč a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 750 Kč (dále jen„ úhrady za služby“). Celkovou dlužnou částku ve výši 27 272 Kč se zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč, přičemž poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do datum. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka z jeho strany byla uhrazena dne datum ve výši 2 000 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky pak vzniklo anonymizováno právo na uhrazení celé zbývající částky. Protože nebyl poskytnutý úvěr řádně uhrazen v plné výši ke dni datum, úročí se neuhrazená jistina ve výši 11 602,43 Kč od datum úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo anonymizováno rovněž právo požadovat úroky z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum anonymizováno postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru se všemi právy s ní spojenými žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení sporné pohledávky pak žalovaný neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky zástupcem žalobkyně, a to výzvou odeslanou dne datum, přesto zůstala sporná pohledávka neuhrazena.
3. V podání ze dne datum žalobkyně uvedla, že pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, anonymizováno splnila zákonnou povinnost, jelikož s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru a nahlédnutím do registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, zejména že výše jejího čistého měsíčního příjmu činí 22 000 Kč, příjem celé domácnosti činí 39 000 Kč a výše měsíčních výdajů činí 16 580 Kč, a dále s ohledem na výši požadovaného úvěru, dospěla anonymizováno k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná. anonymizováno přitom neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.
5. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný, leč řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
6. Ze smlouvy o úvěru a její přílohy číslo soud zjistil, že anonymizováno poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit anonymizováno ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Žalovaný se pak v souvislosti s úvěrem zavázal zaplatit anonymizováno pěvně stanovený úrok ve výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč, zaplatit náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 087 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 750 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 15 % ročně a RPSN ve výši 187,60 %. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Nezaplacením jakékoliv splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dosud neuhrazená část celkové dlužné částky.
7. Z přehledu úhrad soud zjistil, že na smlouvu o úvěru bylo uhrazeno v hotovosti celkem 6 598 Kč.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z její přílohy číslo včetně dodatku číslo ze dne datum, soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky anonymizováno za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo anonymizováno oznámeno postoupení sporné pohledávky na žalobkyni, když mu bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum.
9. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum zástupce žalobkyně urgoval žalovaného k úhradě sporné pohledávky do datum. Výzva byla odeslána dne datum.
10. Z žádosti o úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 15 000 Kč na 14 měsíců s tím, že je podnikatel (OSVČ), což bylo ověřeno, a má příjem z podnikání ve výši 22 000 Kč a manželka má příjem ve výši 17 000 Kč. Celkové příjmy tak tvoří 39 000 Kč a výdaje 16 580 Kč (bydlení ve výši 8 200 Kč, doprava a jídlo 8 380 Kč). Dále soud z této listiny zjistil, že žalovaný bydlí v nájmu, je ženatý, má 1 vyživované dítě, že jeho dosažené vzdělání je střední a má bankovní účet. Žalovaný prohlásil, že uvedené informace jsou pravdivé a úplné a že žádné skutečnosti nezamlčel. V seznamu dluhů uvedl dluh ve výši 40 000 Kč vůči pojišťovně, z něhož zbývá doplatit 10 000 Kč.
11. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi anonymizováno a žalovaným. Žalovaný si při uzavření smlouvy o úvěru dne datum převzal od anonymizováno v hotovosti částku 15 000 Kč, za což se zavázal vrátit anonymizováno částku 27 272 Kč tvořenou jistinou ve výši 15 000 Kč a celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 272 Kč Částku ve výši 27 272 Kč se pak zavázal vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč anonymizováno poskytla žalovanému úvěr na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr. Na úvěr bylo hrazeno celkem 6 598 Kč v hotovosti.
12. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
15. Protože anonymizováno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
16. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
17. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 2399 o.z. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (odst. 1). Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků (odst. 2).
19. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
20. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi anonymizováno, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o.z.), podle níž byla úvěrující (anonymizováno) povinna poskytnout na požádání úvěrovanému (žalovanému) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně úroků v ujednané výši (§ 2395 o.z.), vrátit sjednaným způsobem (§ 2399 o.z.). Uvedená povinnost byla žalovaným porušena, pročež se v souladu s ustanovením smlouvy stal celý úvěr splatným. Žalovaný však v daném případě vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o úvěru a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž ZSÚ.
22. anonymizováno tak byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje i sporný úvěr ve výši 15 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je závislé na disponibilních příjmech žalovaného, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací).
23. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
24. V projednávané věci však soud dospěl k závěru, že anonymizováno před poskytnutím úvěru řádně neposuzovala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. Jak je totiž patrné z žádosti o úvěr, anonymizováno vycházela v případě žalovaného pouze z tvrzení, jež jí žalovaný v žádosti uvedl. anonymizováno ověřila pouze částečně tvrzené příjmy žalovaného (z daňového přiznání), výdaje žalovaného pak nebyly anonymizováno nijak ověřovány. Přitom bylo na anonymizováno, aby se příjmovou a výdajovou stránkou žalovaného zabývala, což však neučinila a plně se spolehla na tvrzení žalovaného, která si pouze částečně (co do příjmů) ověřila. anonymizováno tedy zcela rezignovala na ověření výdajové stránky žalovaného. Soud přitom podotýká, že nijak nezpochybňuje skutečnost, že pro splnění povinnosti dle § 86 ZSÚ postačuje uvedení podkladů, z nichž byla schopnost dlužníka poskytovaný úvěr splatit ověřena, aniž by věřitel musel současně pořizovat fotokopie dlužníkem předložených podkladů. V daném případě se však z žádosti o úvěr, kterou žalobkyně soudu předložila jako jediný doklad prokazující řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, podává, že anonymizováno sice získala nějaké dílčí informace o žalovaném, ale tyto již řádně neprověřila a nehodnotila a spolehla se pouze na nepodložená tvrzení žalovaného. Žalobkyně se pak omluvenou neúčastí na jednání dobrovolně připravila o možnost poučení ze strany soudu podle § 118a o.s.ř., aby označila další důkazy k prokázání tvrzení ohledně splnění povinnosti anonymizováno řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného.
25. Jelikož soud dospěl k závěru, že anonymizováno jako poskytovatel úvěru neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách s odbornou péčí podle § 86 ZSÚ, posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s § 588 o.z. V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaný dovolat. Naopak soud dospěl k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a 588 o.z.). Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr.
26. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
27. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
28. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
29. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
30. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
31. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru jako neplatnou, avšak bylo prokázáno, že anonymizováno žalovanému poskytla částku 15 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi anonymizováno, resp. žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená (anonymizováno, resp. žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovanému) bez právního důvodu částku 15 000 Kč, již žalovaný v celé výši nevrátil, neboť jak vyšlo v řízení najevo, plněno bylo toliko v celkové výši 6 598 Kč. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky v předžalobní upomínce, a to do dne datum. Žalovaný však částku ve výši 8 402 Kč (15 000 Kč – 6 598 Kč) žalobkyni nevrátil. Dnem následujícím po uplynutí lhůty k plnění se pak žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 věta první o.z.), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném za dobu prodlení úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
32. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou co do zaplacení částky 8 402 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného a dále co do zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Proto v bodě I. výroku žalobě v tomto rozsahu vyhověl.
33. V bodě II. výroku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl ve zbývajícím rozsahu, a tedy co do částky 12 271,99 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 218,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 565,57 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12 462,66 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky 4 060,66 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 11 602,43 Kč od datum do zaplacení, neboť tyto částky představovaly nároky na základě neplatné smlouvy o úvěru, jež tak není žalovaný povinen žalobkyni hradit, a dále úroky z prodlení za období, v němž žalovaný nebyl v prodlení se splněním svého dluhu a pak dále z částky, jíž není povinen žalobkyni platit, a tedy není ani v prodlení s jejím splacením.
34. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné, než zákonné délce.
35. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.