Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
16 C 223/2020-82
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 65 543 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 65 546 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 64 155 Kč ve výši 10 % ročně od 27. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve 32 699,15 Kč, a k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 65 546 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 64 155 Kč ve výši 10 % ročně od 27. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve 32 699,15 Kč, a k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 65 543 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 13. 2. 2019. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu. Za dodanou elektřinu za období 1. 3. 2019 – 6. 8. 2019 měla žalovaná zaplatit doplatek ceny ve výši 64 155 Kč, splatný 26. 8. 2019. Žalobkyni také vzniklo právo na 2 x 240 Kč za upomínky a na 908 Kč za poplatek za odpojení. Žalovaná však ničeho neuhradil. Žalobkyně proto žádá i úroky z prodlení. Později v řízení žalobkyně doplnila, že elektřina byla naměřena elektroměrem číslo. Vysoký tarif byl na počátku 394 kWh a na konci 5 263 kWh, nízký tarif byl na počátku 5 595 kWh, na konci 25 204 kWh.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Tvrdila, že tak vysoká spotřeba elektřiny je možná jen zřídka u komerčních objektů, nikoliv u rodinného domu, o který v této věci jde – a to zejména v letních měsících, za které byla elektřina převážně účtována. Poukázala na to, že tvrzenou spotřebu žalobkyně neprokazuje. Rovněž tvrdila, že zaplatila více než jednu zálohu 3 000 Kč.
3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění:
4. Ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 13. 2. 2019 soud zjistil, že se žalovaná zavázala odebírat od žalobkyně elektřinu v ceně dle ceníku žalobkyně. Odběrné místo bylo označeno adresou obec a číslo a číslem EAN číslo. Zálohy byly ujednány ve výši 3 000 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dováky elektřiny (dále jen„ VOPD“) a ceníky.
5. Z faktury a rozpisu vyúčtování za období 1. 3. 2019 – 6. 8. 2019 na č. l. 8-10 soud zjistil, že žalované byla za uvedené období účtována spotřeba celkem 24,478 MWh v ceně 67 155 Kč, zaplatila 3000 Kč. Žalobkyně proto žalované účtovala částku 64 155 Kč splatnou 26. 8. 2019. Číslo odběrného místa bylo číslo, EAN číslo, číslo elektroměru číslo.
6. Z faktury na č. l. 11 soud zjistil, že žalované byl účtován poplatek 908 Kč.
7. Z upomínek na č. l. 12-15 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou 2 x upomínala o zaplacení dlužných záloh.
8. Z VOPD žalobkyně na č. l. 16-18 soud zjistil, že upomínka byla zpoplatněna poplatkem 240 Kč.
9. Z ceníku žalobkyně na č. l. 19 soud zjistil, že cena odpojení činí 907,50 Kč.
10. Z tabulky„ Výsledky odečtu“ na č. l. 36 soud zjistil, že neobsahuje žádné údaje, ze kterých by bylo možné dovodit propojení spotřeby žalované a této tabulky.
11. Z nepojmenované tabulky na č. l. 50 žalobkyní nazvané jako„ záznam o odečtech elektroměru 2“ soud zjistil, že hodnoty (EAN, sériové číslo elektroměru, spotřeba) uvedené v této tabulce odpovídají hodnotám uvedeným ve faktuře za období 1. 3. 2019 – 6. 8. 2019.
12. Ze sdělení společnosti právnická osoba ze dne 14. 1. 2021 (č. l. 71) soud zjistil, že u odběrného místa EAN číslo, č. elektroměru číslo, byla k 1. 3. 2019 určena hodnota odhadem 394 kWh ve vysokém tarifu, 5 595 KWh v nízkém tarifu; dne 15. 7. 2019 bylo touto společností provedeno odpojení a odečteno 5 263 kWh ve vysokém tarifu, 25 204 kWh v nízkém tarifu. Za období 1. 3. 2019 – 6. 8. 2019 tak bylo spotřebováno 4 869 kWh ve vysokém tarifu, 19 609 kWh v nízkém tarifu. Ke sdělení byly přiloženy fotografie elektroměru číslo (č. l. 72 a 73) zachycující hodnoty 5 263 kWh a 25 204 kWh.
13. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalovaná na základě smlouvy ze dne 13. 2. 2019 odebrala od žalobkyně elektřinu v objemu spotřebováno 4 869 kWh ve vysokém tarifu, 19 609 kWh v nízkém tarifu (sdělení společnosti právnická osoba z 14. 1. 2021 ve spojení s přiloženým fotografiemi a dříve předloženou tabulkou na č. l. 50; číslo EAN uvedené v těchto dokumentech odpovídá číslu EAN uvedenému ve smlouvě z 13. 2. 2019 i ve faktuře na č. l. 8-10, stejně tak číslo elektroměru uvedené ve sdělení společnosti právnická osoba z 14. 1. 2021 a zachycené na fotografiích elektroměru odpovídá číslu elektroměru uvedenému ve faktuře na č. l. 8-10 a v tabulce na č. l. 50). Na úhradu dodané elektřiny zbývá zaplatit 64 155 Kč (faktura na č. l. 8-10). Žalobkyně zaslala žalované 2 upomínky zpoplatněné částkou 240 Kč a provedla úkon odpojení v ceně 908 Kč. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná tyto částky zaplatila (k prokázání tvrzených úhrad záloh žalobkyně neoznačila žádný důkaz ani po výzvě dle § 118a zákona č. 999/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).
14. Soud věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon, dále jen„ EnergZ“).
15. Podle § 50 odst. 2 věty první EnergZ platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
16. Své povinnosti zaplatit úhradu žalovaná nedostála, její povinnost k úhradě cen trvá. Součástí smlouvy byly i VOPD a ceník, které stanovily cenu upomínek a odpojení. Vzhledem ke dvěma upomínkám a odpojení má i povinnost uhradit cenu upomínání a odpojení. Dle ustanovení § 1970 OZ má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti ceny, ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb.
17. Námitka žalované, že důkaz sdělením společnosti právnická osoba z 14. 1. 2021 byl navržen po lhůtě soudem určené v poučení dle § 118a o. s. ř., neobstojí. Desetidenní lhůta k označení důkazu k prokázání spotřeby elektrické energie stanovená u jednání ze dne 25. 11. 2020 končila 7. 12. 2020. Dne 4. 12. 2020 žalobkyně soudu nově označila k prokázání tohoto tvrzení listiny na č. l. 50-51. Po seznámení s obsahem těchto listin soud dospěl k závěru, že samy o sobě ani ve spojení s dosud předloženými důkazy tyto listiny tvrzenou spotřebu neprokazují. V případě konání jednání by tak bylo na místě opětovné poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. – bez tohoto poučení by případné zamítnutí žaloby bylo překvapivým rozhodnutím (zamítnout pro neunesení důkazního břemene lze v podstatě až v situaci, kdy po poučení není ničeho navrženo – srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011). Protože však do jednání zbývalo ještě dost času, vyzval soud z důvodu zachování zásady procesní ekonomie žalobkyni k označení důkazu alespoň písemnou výzvou (usnesením) a stanovil k tomu pořádkovou lhůtu 10 dní. Výzva byla doručena 14. 12. 2020, dne 23. 12. 2020, tedy ve lhůtě, žalobkyně navrhla vyžádání sdělení od společnosti právnická osoba Toto sdělení si soud vyžádal a provedl jako důkaz (který se ukázal jako klíčový). Důkaz mohl být proveden i po koncentraci řízení (§ 118b odst. 1 o. s. ř.), neboť pokud by soud neučinil písemnou výzvu k označení důkazu, stejně by u jednání musel učinit výzvu podle § 118a odst. 3 o. s. ř., která koncentraci prolamuje (a řízení by se po označení důkazu až na jednání jedině protáhlo a došlo by k navýšení nákladů řízení o další jednání).
18. Rovněž námitka, že ve sdělení společnosti právnická osoba není číslo elektroměru, není správná. Číslo elektroměru je v druhém (nepočítaje oslovení) odstavci vlastního textu. Co se týče námitky neuvedení čísla elektroměru ve smlouvě, propojení čísla elektroměru s naměřenými hodnotami a uzavřenou smlouvou bylo vysvětleno shora v závěru o skutkovém stavu. Vliv na rozhodnutí ve věci nemohlo mít ani tvrzení, že tak vysoká spotřeba není u rodinného domu možná – taková spotřeba byla naměřena (určení počáteční hodnoty„ odhadem“, tj. typovým diagramem dodávek, umožňuje § 49 odst. 1 EnergZ).
19. Soud proto podané žalobě plně vyhověl.
20. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. má plně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 622 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 30 077,15 Kč (odměna dle § 7, § 8 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 18 700 Kč za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva se skutkovým a právním rozborem, žaloba, 2 x účas u jednání) po 3 740 Kč, pět náhrad hotových výdajů po 300 Kč, cestovné obec – obec a zpět na jednání 25. 11. 2020 ve výši 2 104,50 Kč (378 km, spotřeba 4,3 l/100km, cena pohonných hmot 31,80 Kč, náhrada za užití vozidla 4,20 Kč/km) a cestovné na stejné trase 22. 2. 2021 ovšem při účasti na dvou jednáních 1 052,65 Kč (378 km, spotřeba 4,3 l/100km, cena pohonných hmot 27,20 Kč, náhrada za užití vozidla 4,40 Kč/km), náhrada za promeškaný čas dne 25. 11. 2020 ve výši 1 000 Kč (obec – obec a číslo hodiny 20 minut, tj. deset půlhodin na cestě) a dne 22. 2. 2021 ve výši 500 Kč (účast na dvou jednáních, deset půlhodin na cestě) a náhrada 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 32 699,15 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)
21. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.