Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 288/2021-25

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Černou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 66 750,11 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 386 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 10 364,11 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 61 191,09 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 331 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 386 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 10 364,11 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 61 191,09 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 331 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 14. 7. 2021 domáhá na žalovaném zaplacení částky 66 750,11 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru. V žalobě tvrdí následující: Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 14. 10. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 62 656 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč (tzv. Komfort čerpání) splatných vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaný sjednané splátky včas

a řádně nehradil. Žalobkyni vzniklo vůči žalovanému právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z každé částky, s níž se žalovaný ocitl v prodlení delším 30 dnů, tedy na smluvní pokutu v celkové výši 558,50 Kč. V důsledku nesplácení úvěru odstoupila žalobkyně po marné výzvě žalovanému k úhradě dne 25. 5. 2021 od úvěrové smlouvy, odstoupení se stalo účinným dne 30. 6. 2021 a k tomuto dni se stal splatným rovněž celý dluh žalovaného. Dlužná částka ve výši 66 750,11 Kč představuje podle žalobkyně nesplacenou jistinu úvěru ve výši 59 044,24 Kč, nesplacený úrok z úvěru ve výši 5 559,02 Kč, pojistné 988,35 Kč, náklady za vymáhací proces 600 Kč a nesplacenou smluvní pokutu ve výši 558,50 Kč. Žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní dne 1. 7. 2021 písemně vyzván k úhradě dlužné částky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů získaných od žalovaného - žalovaný uvedl, že pracuje u právnická osoba družstvo obec jako pracovník v zemědělství, lesnictví a rybářství, má měsíční příjem 25 000 Kč, je nájemník a má náklady na bydlení 5 000 Kč a splátky úvěrů ve výši 5 000 Kč. Žalovaným deklarovaný příjem žalobkyně ověřila proti tabulce předpokládaných příjmů a nebyla zjištěna nekonzistence. Žalobkyně dále učinila dotaz na databázi příjmení, kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena vhozením do domovní schránky na adrese trvalého pobytu.

3. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek ( ). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě jeho žádosti ze dne 14. 10. 2020 smlouvu

o revolvingovém úvěru číslo. Nedílnou součástí návrhu a smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky pro poskytování bankovních produktů a služeb a produktové podmínky pro spotřebitelské úvěry. Žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem ve výši 60 000 Kč a s maximálním úvěrovým rámcem ve výši 500 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč, a to včetně úroků ve výši 22,68 % ročně do 17. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. Pro případ, že nebude poskytnutý úvěr splácen řádně a včas, byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení

a případné náklady na vymáhací proces ve výši 600 Kč a další poplatky spojené s upomínáním. (Prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru číslo).

6. V bodu číslo, číslo a číslo všeobecných obchodních podmínek je uvedeno, že žalobkyně může jakoukoliv smlouvu ukončit odstoupením v případě podstatného porušení povinností žalovanou podle smlouvy nebo právních předpisů (všeobecné obchodní podmínky pro poskytování bankovních produktů a služeb).

7. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zjišťovala od žalovaného údaje o úvěruschopnosti – žalovaný uvedl, že pracuje u právnická osoba družstvo obec jako pracovník v zemědělství, lesnictví a rybářství, má měsíční příjem 25 000 Kč, je nájemník, má náklady na bydlení 5 000 Kč a finanční závazky ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně dále učinila dotaz na databázi příjmení, kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru).

8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu dopisem ze dne 19. 4. 2021 s tím, že pokud nebude dluh uhrazen ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, odstoupí žalobkyně od smlouvy o úvěru, čímž dojde k zesplatnění úvěru (výzva ze dne 19. 4. 2021).

9. Vzhledem k tomu, že žalovaný na zaslanou výzvu nereagoval, zaslala žalobkyně dne 25. 5. 2021 dopis o odstoupení od úvěrové smlouvy a o zesplatnění úvěru ke dni 30. 6. 2021. Žalobkyně současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 66 750,11 Kč představující jistinu ve výši 59 044,24 Kč, úroky ve výši 5 559,02 Kč, pojistné 988,35 Kč, náklady na vymáhání 600 Kč a smluvní pokutu za prodlení ve výši 558,50 Kč (odstoupení od smlouvy).

10. Žalovaný vyčerpal celkem částku 61 386 Kč Celkem žalovaný uhradil dne 21 12. 2020 částku 5 000 Kč (prokázáno přehledem splátek ke dni 18. 5. 2021).

11. K zaplacení dlužné částky ve výši 66 750,11 Kč byl žalovaný ještě vyzván dopisem žalobkyně ze dne 1. 7. 2021. Žalovaný však poté ničeho neuhradil (výzva k zaplacení dluhu ze dne 1. 7. 2021).

12. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti ze dne 14. 10. 2020 smlouvu

o úvěru, v souladu s níž žalovaný čerpal finanční prostředky v rozsahu poskytnutého úvěrového rámce. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně vyžádala od žalovaného údaje o jeho příjmech a výdajích; žalobkyně v řízení netvrdila, že by tyto údaje ověřovala, nebo že by žalovaný tyto údaje doložil doklady (žalobkyně pouze tvrdila, že údaje od žalovaného porovnala s tabulkou předpokládaných výdajů na bydlení a s tabulkou předpokládaných příjmů).

13. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení právních předpisů:

14. Podle , , dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit

a zaplatit úroky.

15. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru, dále jen „zákon číslo“, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 zákona číslo poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné,

z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy

o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže

z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 ods.t 1 zákona číslo poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

20. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona číslo). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.

21. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci anonymizováno právnická osoba proti anonymizováno, C číslo, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

22. Ustanovení , stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

23. Žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalovaného podle údajů uvedených žalovaným ve smlouvě o úvěru. Žalobkyně však uvedené údaje nijak neověřovala, žalovaný je nijak nedoložil.

24. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu však nelze učinit pouze na základě ničím nedoložených prohlášení spotřebitele. Prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. (uvedený rozsudek se sice týká staršího zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., jeho závěry jsou však použitelné i za účinnosti ; srov. dále rozsudek Soudního dvora EU - čtvrtého senátu ze dne 18. 12. 2014, anonymizována tři slova proti jméno příjmení a další, C číslo; shodně též příjmení jméno: Zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, Právní rozhledy číslo, s. 381).

25. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nebylo ze strany žalobkyně dostatečné.

26. Pro úplnost soud dodává, že za dostatečné není možné považovat pouhé tvrzené prověření žalovaného v rejstříku příjmení, které samo o sobě nikterak neprověřuje příjmy a výdaje žalovaného. Bez skutečného posouzení příjmů a výdajů žalovaného (které neproběhlo – viz výše) tedy postačující není.

27. Žalobkyně se úvěruschopností žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně nezabývala (§ 86 a § 87 zákona číslo), soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou.

28. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni zbývající část poskytnuté jistiny. Žalovaný čerpal od žalobkyně jistinu úvěru v celkové výši 61 386 Kč. Žalovaný žalobkyni celkem splatil částku 5 000 Kč – tuto částku je celou nutno započítat na úhradu jistiny, neboť úhrada příslušenství nebyla platně sjednána. Žalovanému tedy zbývá uhradit částku 56 386 Kč (61 386 – 5 000). Co do této částky soud žalobě vyhověl, ve zbytku soud žalobu zamítl.

29. Lhůtu k plnění soud určil podle zákona o spotřebitelském úvěru a věta první Žalovaný v řízení netvrdil nic ohledně toho, jaké jsou jeho možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle a Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 56 386 Kč, tedy z 84,5 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky 10 364,11 Kč, tedy z 15,5 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 69 % (84,5 – 15,5) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 448 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle , , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši dvakrát 3 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení

a návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu), jednou 1 890 Kč za výzvu k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/ advokátního tarifu) a třikrát 300 Kč za tři uvedené úkony právní služby (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu); a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 10 350 ve výši 2 173,50 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 69 % z částky 14 972 Kč, tj. po zaokrouhlení na částku 10 331 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.