Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 166/2021-45
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 47 981,19 Kč s příslušenstvím
PRO ZMEŠKÁNÍ
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 981,19 Kč a úrok ve výši 30 % ročně z částky 46 781,19 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 374 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 981,19 Kč a úrok ve výši 30 % ročně z částky 46 781,19 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 374 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), jde tak o odůvodnění stručné.
2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částek uvedených v prvním výroku tohoto rozsudku, jež se odvíjejí od povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru, uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní dne datum, na jejímž základě byl žalovanému – fyzické podnikající osobě – poskytován kontokorentní úvěr.
3. Ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu přitom splatný dluh žalovaného představoval částku 47 981,19 Kč, přičemž z toho jistinu činila částka 46 781,19 Kč a smluvní poplatky částka 1 200 Kč. Ve smlouvě (viz č. l. 12) přitom byl v případě„ nepovoleného debetu“ sjednán úrok ve výši 30 % ročně z dlužné částky.
4. Po právní stránce hodnotil podepsaný soud předmětnou smlouvu jako inominátní smlouvu (viz ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku), jejíž jednotlivá ujednání je třeba podřadit (srov. Bejček, Šilhán a kol.: Obchodní smlouvy. Závazky v podnikání, 1. vydání, Praha: C. H. Beck 2015, s. 457) jak pod smlouvu o účtu (viz ustanovení § 2662 a násl. občanského zákoníku), tak pod smlouvu o úvěru (viz ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku). Současně je namístě zdůraznit, že soud – zvláště v kontextu procesní pasivity žalovaného – neshledal prostor pro úsudek, že předmětná smlouva či některé její ujednání odporuje kogentnímu ustanovení zákona, dobrým mravům či veřejnému pořádku.
5. Žalovanému bylo doručeno předvolání k prvému jednání ve věci více než deset dnů přede dnem jeho konání do vlastních rukou, respektive do jeho datové schránky (jakkoli toliko fikcí), přičemž v tomto předvolání byl rovněž upozorněn, že pokud se k němu bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vydán rozsudek pro zmeškání. Žalovaný se bez omluvy k prvému jednání ve věci nedostavil a svou neúčast neomluvil.
6. Právní zástupce žalobkyně navrhl během jednání před soudem vydání rozsudku pro zmeškání. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. vydal rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal za nesporná. Nejde přitom o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír podle § 99 odst. 1 o. s. ř., a nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní normou.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši uvedené ve druhém výroku tohoto rozsudku, tedy v rozsahu nákladů řízení, které je namístě považovat za účelně vynaložené náklady žalobkyně. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 920 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši
47 981 Kč. Soud přitom za první tři úkony právní služby použil ustanovení
§ 14b advokátního tarifu, za tyto tři úkony právní služby tudíž přiznal žalobkyni náhradu za odměnu advokáta v celkové výši 1 500 Kč. U čtvrtého úkonu (účast na jednání) pak bylo namístě vyjít z plné tarifní hodnoty, tedy přiznat žalobkyni náhradu ve výši 3 020 Kč za tento úkon právní služby, stejně tak bylo namístě přiznat celkem čtyři režijní paušály v celkové výši 600 Kč, náhradu nákladů spojených s účastí na jednání (náhrada cestovních výdajů včetně náhrady za promeškaný čas) v celkové výši 2 693 Kč a konečně náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši
21 % z částky 7 813 Kč ve výši 1 641 Kč Celkem tak účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně představují částku 11 374 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného, přičemž odvolacím důvodem jsou jen vady uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 písm. a) o. s. ř. týkající se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání tohoto rozsudku (§ 205b o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.