Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 220/2021-22

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 39 600 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 200 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 23 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 24 600 Kč od 21. 10. 2018 do 4. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 400 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 24 600 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 200 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 23 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 24 600 Kč od 21. 10. 2018 do 4. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 400 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 24 600 Kč od 5. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 39 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 19. 6. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutý úvěr celkovou částku 25 200 Kč sestávající z úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, tj. z částky 8 400 Kč, z poplatku za správu úvěru ve výši 6 600 Kč a z poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 10 200 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté jistiny a nákladů ve výši 55 200 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 16 měsíčních splátkách ve výši 3 450 Kč splatných k 19. dni v měsíci. Žalovaná uhradila pouze částku 13 800 Kč, která byla žalobkyní započtena ve výši 5 400 Kč na jistinu a ve výši 8 400 Kč na úrok. Žalovaná se dostala do prodlení dne 20. 11. 2017, když neuhradila 5. splátku splatnou dne 19. 11. 2017. Splatnost celého úvěru nastala splatností poslední splátky dne 19. 10. 2018. Předmětem žalobního nároku je dlužná jistina ve výši 24 600 Kč. Úhradu poplatku za správu úvěru a poplatku za hotovostní výběr splátek v celkové výši 16 800 Kč žalobkyně nepožaduje. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč, tj. smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nijak nerozporovala.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 6. 2017 a z předpisu splátek, že dne 19. 6. 2017 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, jehož převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 25 200 Kč, tj. zaplatit částku v celkové výši 55 200 Kč v 16 měsíčních splátkách ve výši 3 450 Kč splatných vždy k 19. dni v měsíci. Celkové náklady spotřebitelského úvěru pak dle smlouvy sestávají z úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, tj. z částky 8 400 Kč, z poplatku za správu úvěru ve výši 6 600 Kč a z poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 10 200 Kč. V čl. V. odst. 4 smlouvy se žalovaná zavázala, že v případě prodlení s úhradou splátek či zesplatněné jistiny zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a jistiny.

5. Z předžalobní upomínky a z poštovního podacího archu, že žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 2. 2. 2021 odeslaným doporučeně k úhradě dlužné částky v celkové výši 56 400 Kč před podáním žaloby.

6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

7. Dne 19. 6. 2017 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, jehož převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 25 200 Kč, tj. zaplatit částku v celkové výši 55 200 Kč v 16 měsíčních splátkách ve výši 3 450 Kč splatných vždy k 19. dni v měsíci. Celkové náklady spotřebitelského úvěru pak dle smlouvy sestávají z úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, tj. z částky 8 400 Kč, z poplatku za správu úvěru ve výši 6 600 Kč a z poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 10 200 Kč. V čl. V. odst. 4 smlouvy se žalovaná zavázala, že v případě prodlení s úhradou splátek či zesplatněné jistiny zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a jistiny. Žalovaná na svůj závazek uhradila celkem částku 13 800 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 2. 2. 2021 odeslaným doporučeně k úhradě dlužné částky v celkové výši 56 400 Kč před podáním žaloby.

8. Podle ustanovení , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

10. Podle ustanovení , úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

11. Podle ustanovení , 2 , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

12. Podle ustanovení , 2 , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

13. Podle ust. , 2 , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle ust. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle ust. , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle ust. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle ustanovení , dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

18. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle ustanovení , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dostupný na webová adresa). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

21. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

22. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně, když k této skutečnosti nepředložila žádné důkazy. Soud byl připraven žalobkyni o tomto poučit dle ust. , avšak žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila a zbavila se tak svého práva být soudem v tomto směru poučena. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované, tedy aby mohla učinit závěr o tom, že žalované po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohl pravidelně splácet sjednané splátky úvěru.

23. Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení .

24. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Za dané situace tak má žalobkyně nárok pouze na vydání poskytnuté jistiny ve výši 30 000 Kč ponížené o platby žalované ve výši 13 800 Kč, tedy částky 16 200 Kč. Žalovaná byla poprvé žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 2. 2. 2021, který byl odeslán doporučeně, datum na podacím archu není čitelné. Za obvyklého běhu událostí však lze předpokládat, že dopis byl žalované doručen následující den, tj. 3. 2. 2021, splatnost závazku tak nastala dne 4. 2. 2021 a ode dne následujícího, tedy od 5. 2. 2021 je žalovaná s plněním svého dluhu v prodlení. Soud tedy uložil žalované žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, když jeho výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením věta před středníkem

25. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba z důvodů již výše uvedených zamítnuta.

26. O náhradě nákladů řízení ve výroku III. pak soud rozhodoval dle ustanovení , když žalovaná by jakožto převážně procesně úspěšný účastník řízení měla nárok na náhradu nákladů řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.