Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 22/2021-21
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Ševčíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 240 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 240 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 581,19 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 521 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 240 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 581,19 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 521 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku, který byla žalovaná z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinna platit podle zvláštního zákona.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaná se dne datum přihlásila do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradila, neboť žalobkyni nezaplatila platby za období od července 2018 do srpna 2020 celkem v částce 3 240 Kč. Žalobkyně žalovanou ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaná však ani poté ničeho neuhradila.
Žalované jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s ustanovením § 3 odst. 2 ) zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“) povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky v měsíční výši 135 Kč stanovené § 6 téhož zákona. Žalovaná tuto povinnost řádně nesplnila, když žalobkyni neuhradila poplatky za období od července 2018 do srpna 2020 v celkové výši 3 240 Kč.
Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ustanovení § 7 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobkyni v plném rozsahu.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 521 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a dále v souladu s nálezem Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3344/12 , ve dvou režijních paušálech za podání žaloby po 100 Kč podle ustanovení § 14b ) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 100 Kč ve výši 21 Kč.
Soud přiznal úspěšné žalobkyni náklady řízení v té výši, jako kdyby nebyla zastoupena advokátem. Zákon č. 87/2015 Sb. , kterým se mění zákon občanský soudní řád , exekuční řád a katastrální zákon, kromě jiného obsahuje i úpravu náhrady hotových výdajů účastníkům řízení, kteří nejsou zastoupení zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. Podle zákona jim v takových případech náleží náhrada hotových výdajů v paušální výši. Ustanovení § 142 o.s.ř. o.s.ř. přiznává úspěšnému účastníkovi náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi neúspěšnému. Mezi tyto náklady řízení § 137 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. řadí mimo jiné i hotové výdaje účastníků a jejich zástupců. Podle § 151 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. náhradu hotových výdajů soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Pokud je tedy účastník řízení zastoupen advokátem, notářem nebo patentovým zástupcem, soud stanoví náhradu hotových výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč případně 100 Kč na jeden úkon právní služby. O nákladech řízení tedy soud rozhodl na základě ustanovení § 14b ) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.