Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 378/2020-61

Okresní soud v Prostějově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Doupovcovou ve věci

manžela: ;

celé jméno manžela, narozený dne datum

bytem adresa manžela,

zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení, anonymizována dvě slova,

sídlem adresa,

a;

manželky:

; celé jméno manželky, narozená dne datum,

trvale bytem ulice a číslo, PSČ obec,

adresa pro doručování: anonymizována dvě slova rok, PSČ obec,

zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení,

sídlem ulice a číslo, PSČ obec,

o rozvod manželství,

takto:

I. Manželství manželů celé jméno manžela, narozeného datum, a celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum, uzavřené dne datum v obec, zapsané v knize manželství matričního úřadu stát. instituce ve svazku anonymizováno, roč. rok, strana/list anonymizováno, poř. číslo se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Manželství manželů [celé jméno manžela], narozeného [datum], a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené [datum], uzavřené dne [datum] v [obec], zapsané v knize manželství matričního úřadu [stát. instituce] ve svazku [anonymizováno], roč. [rok], strana/list [anonymizováno], poř. [číslo] se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Dne 11. 11. 2020 byl podepsanému soudu doručen návrh manžela na rozvod manželství účastníků řízení, kterým manžel usiloval o rozvod manželství s odůvodněním, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manžel tvrdil, že manželství bylo uzavřeno dne datum z citové náklonosti, avšak první problémy nastaly ještě před uzavřením manželství a souvisely s potřebou manželky neustále manžela kontrolovat. Situace se pak zhoršovala zásahy matky manželky do společného soužití, když manželka vše konzultovala se svojí matkou. Manžel byl velmi pracovně vytížen, aby finančně zabezpečil rodinu, manželka však nebyla manželovi dostatečnou oporou. Manželé ukončili vedení společné domácnosti v červenci 2020, kdy se manžel odstěhoval ke své matce. Manželé se vzájemně citově odcizili, intimní soužití ukončili již na jaře roku 2020. Manžel za příčinu rozvratu manželství považuje odlišné názory na vedení společné domácnosti, výchovu dětí a na trávení volného času, jakož i intervence matky manželky do manželského soužití. Manžel deklaroval, že již nemá zájem o obnovení manželského soužití, neboť vztahy mezi manžely jsou natolik neuspokojivé, že dle jeho názoru by ani odborná pomoc nevedla k jejich zlepšení.

2. Manželka s rozvodem manželství původně nesouhlasila. Ve svém vyjádření ze dne 1. 2. 2021 uvedla, že dle jejího názoru vztahy mezi manžely nejsou tak rozvrácené a neuspokojivé, že by nemohlo dojít k jejich narovnání a obnově manželského soužití. Poukázala na skutečnost, že od zrušení společného soužití uplynula zatím jen krátká doba, přičemž důvodem odloučení není na její ani na manželově straně jiný partner, a že rozvod manželství není v zájmu jejich dvou nezletilých dětí. Tvrdila, že manželství uzavřeli dobrovolně do devítiletém společném soužití, ze kterého se ještě před uzavřením manželství narodily dvě děti, a to jméno příjmení, datum narození a jméno celé jméno manžela, datum narození. Má tudíž zato, že uzavření manželství nebylo neuváženým krokem, avšak již rok poté, konkrétně datum, manžel bez jakéhokoliv upozornění či vysvětlení opustil společnou domácnost. Manželka to považuje za neuvážený krok ze strany manžela, jako východisko ze situace, kdy se chtěl manžel zbavit zodpovědnosti, starostí a povinností. K tvrzení manžela, že ho nepřiměřeně kontrolovala, manželka uvedla, že se pochopitelně zajímala, kde manžel tráví většinu času a co dělá s penězi. Byla stále sama s dětmi a manžel se o vedení domácnosti nezajímal. Manželka popřela, že by její matka nějak nepřiměřeně zasahovala do jejich manželského soužití. Připustila pouze to, že svoji matku často žádala o pomoc s hlídáním dětí, protože manžel starost o děti odmítal s tvrzením, že má časově náročné zaměstnání, a ona (manželka) brigádně pracovala, aby navýšila rodinný rozpočet, a po tu dobu bylo třeba zajistit péči o děti, takže jí nezbylo, než o pomoc požádat svoji matku.

3. V průběhu řízení však manželka svoje stanovisko k rozvodu manželství změnila a u ústního jednání dne 18. 11. 2021 uvedla, že jí nezbývá, než se k návrhu na rozvod manželství připojit. Odůvodnila to tím, že v meziobdobí vyšel najevo pravý důvod rozvratu manželství spočívající v tom, že si manžel našel novou partnerku, ke které se již odstěhoval a žije ve společné domácnosti s touto partnerkou a jejími dětmi. Manželce tudíž za dané situace nezbývá, než daný stav akceptovat a smířit se s tím, když nyní jsou již jejich vzájemné vztahy s manželem skutečně natolik narušeny a rozvráceny, že již nelze očekávat obnovení vzájemného soužití.

4. Existence manželství účastníků řízení byla prokázána oddacím listem, ze kterého se podává, že účastníci uzavřeli manželství dne datum v obec, a že toto manželství je zapsáno v knize manželství matričního úřadu stát. instituce ve svazku anonymizováno, roč. rok, strana/list anonymizováno, poř. číslo.

5. Poměry manželů, jako rodičů, k jejich dosud nezletilým dětem - jméno příjmení, datum narození a jméno celé jméno manžela, datum narození, byly pro dobu po rozvodu manželství účastníků pravomocně upraveny rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 21. 6. 2021, č.j.  – 165, a to tak, že soud schválil dohodu rodičů (zde manželů), dle které byly obě děti pro dobu po rozvodu svěřeny do péče matky a otec se zavázal přispívat na výživu nezl. jméno částkou 5.000 Kč měsíčně a na výživu nezl. jméno částkou 4.500 Kč. Rodiče se dohodli i ohledně úpravy styku otce (manžela) s nezletilými dětmi. V průběhu řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru o naplnění zákonných předpokladů zápovědi rozvodu manželství ve smyslu ust. , tj. že by rozvod manželství účastníků byl v rozporu se zájmy jejich nezletilých dětí.

6. Z výpovědi manžela soud zjistil, že dle jeho názoru problémy v partnerském vztahu účastníků existovaly již před uzavřením manželství, které účastníci uzavřeli po přibližně devítileté známosti. I přesto se rozhodl manželství uzavřít, což zdůvodnil tím, že se naivně domníval, že po uzavření manželství, tj. když budou mít společné příjmení a vytvoří oficiální společenství, se jejich vzájemné vztahy zlepší, že si budou více rozumět. Manžel vypověděl, že s manželkou měli mezi sebou neustálé neshody, které se postupně stupňovaly tak, až nakonec nebyly schopni se shodnout v podstatě vůbec na ničem a neustále se hádali. Podle manžela se jejich neshody týkaly vedení společné domácnosti, výchovy dětí, trávení volného času, a také toho, že mu manželka vyčítala, že tráví mnoho času v práci a že domů nosí málo peněz. Manžel nabyl dojmu, že mu manželka neustále něco vyčítá, a pokud mu manželka něco vyčítala, tak potom mu to samé následně vyčítala i matka manžely, takže mezi ním a matkou manželky došlo i k nějakým vzájemným konfrontacím. Dle názoru manžela by to v jejich vztahu s manželkou fungovalo lépe, pokud by jim do toho nezasahovala matka manželky. To vše vedlo k tomu, že dne 1. 7. 2020 odešel ze společné domácnosti. Manžel popřel, že by důvodem jeho odchodu od manželky byl mimomanželský poměr s jinou ženou. Tvrdil, že se odstěhoval ke své matce. Připustil však, že v současné době již má novou partnerku, se kterou žije ve společné domácnosti. Dle jeho názoru však tento nový vztah není příčinou, ale důsledkem rozpadu manželství. Manžel tvrdil, že s paní příjmení se sice znal již před svým odchodem od manželky, neboť se jedná o jeho kolegyni v zaměstnání, ale žádný bližší vztah mezi nimi nebyl. To se změnilo až v září 2020, tedy zhruba 2 měsíce po jeho odchodu od manželky.

7. Z výpovědi manželky soud zjistil, že manželka hodnotí jejich vzájemné vztahy s manželem po dobu devítiletého soužití před uzavřením manželství i krátce po sňatku jako velmi pěkné, dle jejího názoru si s manželem vzájemně rozuměli. Podle ní první vážnější problémy se v jejich manželství objevily po svatbě v létě 2019 na dovolené, kdy mezi nimi došlo k prvnímu vážnějšímu konfliktu, protože se manžel začal chovat divně – spali odděleně, tj. ona s dětmi a manžel sám. K dalšímu závažnému konfliktu došlo na Vánoce 2019, kdy manžel den po Štědrém dni práskl dveřmi a odešel, a ona o něm týden nic nevěděla, zůstala doma sama s dětmi. Připustila, že jejich partnerský vztah s manželem nebyl ideální, docházelo mezi nimi k hádkám a různým konfliktům, ale dle jejího názoru to nebylo nic tak závažného, k čemu by v jiných manželstvích běžně nedocházelo. Manželka poukázala na to, že manžel měl neustále spoustu firemních akcí, různé koncerty a často odcházel z domu i v noci s tím, že se ve firmě např. spustil požární poplach, a domů se pak vrátil třeba až nad ránem, ač to dle jejího názoru bylo možné vyřídit v mnohem kratší době. Až následně od manžela současné partnerky manžela zjistila, že paní příjmení již v říjnu 2019 svému manželovi sdělila, že od něho odchází, přičemž výslovně uvedla, že odchází kvůli jejímu manželovi.

8. Podle ust. a 3 , („o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

9. Podle ust. § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

10. Podle § 687 odst. 1 a odst. 2 o. z. mají manželé rovné povinnosti a rovná práva. Manželé jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle shora citovaných ustanovení . Účastníci spolu již více než rok nežijí jako manželé, když jejich soužití bylo ukončeno tím, že se manžel od rodiny počátkem července 2020 odstěhoval. Od té doby manželé nevykonávají manželská práva a povinnosti vyplývající z ust. a násl. , došlo k vzájemnému citovému odcizení manželů a manželské soužití účastníků je již natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení. Ze shora vyložených důvodů soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl.

12. Příčiny rozvratu manželství účastníků pak soud shledává převážně na straně manžela. Jeví se sice jako pravděpodobné, že vzájemné rozpory a konflikty, které mezi partnery existovaly již před uzavřením manželství, mají svoji příčinu v rozdílnosti povah a názorů účastníků na vedení společné domácnosti, výchovu dětí a trávení volného času, avšak manžel místo toho, aby se snažil problémy vzniklé v manželství a svoji nespokojenost nějak řešit, např. za pomoci poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, raději od manželky i společných dětí odešel a navázal nový partnerský vztah. Soud si je vědom, že pojmenovat (resp. rozlišit) příčinu a následek tam, kde se objeví manželská nevěra, za situace, kdy jeden manžel v ní spatřuje příčinu rozvratu manželství a druhý manžel svými vyjádřeními naznačuje, že jde o následek jiné příčiny, je často velmi obtížné, ale v posuzovaném případě bylo možné přijmout závěr o tom, že k definitivnímu rozvratu manželství došlo poté, co manželka zjistila, že manžel navázal mimomanželský poměr s paní příjmení. Do té doby totiž manželka s rozvodem nesouhlasila a měla zájem na jeho zachování, a to především kvůli společným dětem. Nelze přehlédnout, že manžel již v návrhu na rozvod, který podal již 4 měsíce po odchodu od manželky, vylučoval, že by případná odborná pomoc mohla vést k narovnání vztahů mezi manžely a přímo deklaroval, že nemá zájem na obnovení manželského soužití. Mezi manžely nebylo sporné, že v jejich partnerském vztahu, který před uzavřením manželství trval cca 9 let a narodily se z něho 2 děti, docházelo k určitým rozporům, hádkám i konfliktům již před uzavřením manželství, přesto tyto problémy dokázali překlenout a rozhodli se uzavřít manželství. Krátce po uzavření manželství jsou však již ze strany manžela vzájemné vztahy manželů hodnoceny jako natolik špatné a jejich vzájemné konflikty natolik intenzivní, že to řeší odchodem od rodiny. Je otázkou, co v průběhu pouhého 1 roku vedlo manžela k takto výrazné změně hodnocení soužití s manželkou, se kterou se po devíti letech společného soužití rozhodl pro uzavření manželství, avšak v průběhu následujícího roku již jejich vztah považuje za natolik rozvrácený, že podává návrh na rozvod a manželství již nedává vůbec žádnou perspektivu do budoucna. Je však třeba zdůraznit, že bez ohledu na to, zda manžel navázal mimomanželský poměr s jinou ženou před svým odchodem od manželky v červenci 2020, nebo dva měsíce po tomto odchodu, když sám připustil, že jeho vztah s kolegyní ze zaměstnaná se stal vztahem partnerským v září 2020, je třeba toto jeho chování hodnotit jako porušení manželské věrnosti za trvání manželství. Nelze sice obecně zazlívat manželovi, pokud nebyl v manželství spokojený, nicméně pokud svůj subjektivní pocit nespokojenosti řešil odchodem od manželky a dětí, a navázáním mimomanželského poměru s jinou ženou, jedná se o jednoznačné porušení povinnosti manžela zachovávat věrnost manželce. Lze rovněž pochopit, že v průběhu manželství nepochybně dochází k různým problémům, které však nelze řešit porušením a odst. 2 . V řízení nebylo zjištěno, že by se manžel nejdříve pokusil o zlepšení vzájemných vztahů (pokud tedy vnímal svoji nespokojenost, resp. pokud ji přisuzoval kvalitě vztahu s manželkou). Za daného stavu proto nezbylo než přijmout závěr o tom, že podíl manžela na rozvratu manželství je výrazně vyšší než podíl manželky.

13. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 23 věta první

, o zvláštních řízeních soudních, podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských zásadně nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Jelikož však manželka, u které by bylo možné uvažovat, zda a v jakém rozsahu má vůči manželovi právo na náhradu nákladů řízení, výslovně uvedla, že po manželovi náhradu nákladů řízení nepožaduje, soud se otázkou, zda okolnosti daného případu odůvodňují přiznání náhrady nákladů řízení blíže nezabýval a rozhodl tak, jak se běžně ve věcech rozvodu manželství rozhoduje, tj. že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku).

14. Manžel sice navrhl, aby soud ve smyslu ust. (tzv. separace nákladů řízení zaviněných druhým účastníkem řízení) zavázal manželku k povinnosti nahradit mu náklady řízení za účast jeho právní zástupkyně u jednání nařízeného na den 4. 11. 2021, ke kterému se manželka bez včasné a řádně doložené omluvy nedostavila. Z fotokopií sms zpráv z mobilního telefonu totiž dovozoval, že manželka rozvod manželství podmiňuje uzavřením dohody o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví k nemovité věci, a že její neúčast u jednání je tudíž obstrukčním jednáním. Manželka však dodatečně doložila potvrzení od své lékařky, že byla odeslána na PCR test k vyloučení onemocnění COVID – 19, a soud zejména přihlédl k tomu, že k dalšímu jednání v dané věci nařízenému na den 18. 11. 2021 se již manželka řádně dostavila. Manželka sice svoji neúčast u jednání dne 4. 11. 2021 omluvila až u jednání prostřednictvím své právní zástupkyně, a důvodnost své omluvy doložila až dodatečně na výzvu soudu, avšak s ohledem k tomu, že k dalšímu jednání se již řádně dostavila, dle názoru soudu nelze na straně manželky hovořit o obstrukčním chování. Navíc soud přihlédl k tomu, že manželka je na mateřské dovolené a že uložení povinnosti nahradit manželovi náklady jeho právního zastoupení u jednání dne 4. 11. 2021 byl bylo vůči ní nepřiměřeně přísné. Proto soud návrhu manžela nevyhověl.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.

Oba účastníci jsou povinni do patnácti pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat příslušný úřad o vydání nového občanského průkazu (jen pokud je v jejich dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu).

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.