Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
107 C 263/2021-95
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Coufalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 158 063,84 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 148 746,96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 6. 3. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 9 316,88 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 110,56 Kč od 26. 3. 2019 do 30. 10. 2019, úrokem ve výši 10,2 % ročně z částky 156 961,33 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 19 025,65 Kč od 26. 3. 2019 do 30. 10. 2019, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 156 961,33 Kč od 29. 1. 2021 do 5. 3. 2021, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 316,88 Kč od 6. 3. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 148 746,96 Kč od 6. 3. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 17 936 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 148 746,96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 6. 3. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 9 316,88 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 110,56 Kč od 26. 3. 2019 do 30. 10. 2019, úrokem ve výši 10,2 % ročně z částky 156 961,33 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 19 025,65 Kč od 26. 3. 2019 do 30. 10. 2019, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 156 961,33 Kč od 29. 1. 2021 do 5. 3. 2021, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 316,88 Kč od 6. 3. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 148 746,96 Kč od 6. 3. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 17 936 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 7. 2021 se žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 158 063,84 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že předmětnou pohledávku nabyla od společnosti právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 a její přílohy číslo právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 26. 3. 2019 smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres Plus číslo v níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 157 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit s úrokovou sazbou 10,20 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2 826 Kč právnická osoba žalovanému úvěr poskytla bezhotovostním převodem na účet a vydala žalovanému kreditní kartu pro účely opakovaného čerpání. Žalovaný svou povinnost nesplnil, když nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, proto společnost právnická osoba dopisem ze dne 30. 10. 2019 prohlásila úvěr za okamžitě splatný. Naposledy byl žalovaný upomínán k úhradě dluhu předžalobní výzvou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně proto požaduje zaplacení jistiny v celkové výši 158 063,84 Kč a dále úrok sjednaný ve výši 10,2 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 156 961,33 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 26. 3. 2019 do 30. 10. 2019, ve výši 3 110,56 Kč, a dále za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 156 961,33 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 26. 3. 2019 do 30. 10. 2019, ve výši 19 025,65 Kč, a dále ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení.
2. V doplnění žaloby ze dne 11. 11. 2021 žalobkyně uvedla, že žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu vyčerpal celkem částku 164 750 Kč a uhradil celkem částku 16 003,04 Kč právnická osoba při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti ze dne 22. 3. 2019, že má příjem ve výši 20 886 Kč a celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 38 000 Kč. Příjmy žalovaného byly porovnány s výdaji odhadnutými na základě historických dat z ČSÚ. Z interních zdrojů společnost právnická osoba zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 6 661,35 Kč a dle externích zdrojů neměl žádné další závazky.
3. Žalobkyně svou neúčast omluvila a s jednáním v její nepřítomnosti souhlasila. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobkyně dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “).
4. U jednání dne 29. 11. 2021 žalovaný uvedl, že při uzavírání úvěru doložil potvrzení o příjmu od účetní, ale na jeho výdaje se jej nikdo neptal a ani nemusel nic dokládat. Následně přišel o práci a nemohl úvěr splácet. Žalobkyni kontaktoval a snaží se dluh splatit po 1 000 Kč.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres Plus soud zjistil, že dne 26. 3. 2019 byla mezi společností právnická osoba a žalovaným jako klientem uzavřena smlouva, dle které se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr do úvěrového rámce ve výši 157 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 295 Kč, měsíční úhradou za pojištění ve výši 252 Kč a úrokovou sazbou ve výši 10,20 % ročně v 76 měsíčních splátkách po 2 826 Kč.
6. Ze základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru soud zjistil, že dle bodu 13 písm. b) se za porušení smluvních ujednání považuje situace, kdy je klient v úpadku nebo hrozícím úpadku nebo byly učiněny kroky k zahájení insolvenčního řízení. V takovém případě je banka oprávněna podle bodu 14 písm. a) prohlásit kterékoli závazky klienta za ihned splatné a požádat o jejich předčasné splacení.
7. Z prohlášení úvěrové pohledávky za okamžitě splatnou soud zjistil, že dopisem ze dne 31. 10. 2019 společnost právnická osoba z důvodu úpadku, hrozícího úpadku nebo zahájení insolvenčního řízení vůči žalovanému prohlásila úvěrový dluh ve výši 161 213 Kč ze smlouvy číslo za okamžitě splatný ke dni 30. 10. 2019.
8. V žádosti o úvěr Expres Plus ze dne 19. 3. 2019 žalovaný uvedl, že žije s druhem/družkou v pronajatém domě/bytě a je zaměstnán jako prodejce ve společnosti autochodura s.r.o. Jeho čistý měsíční příjem je 20 886 Kč a celkové příjmy domácnosti činí 38 000 Kč.
9. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že společnost právnická osoba vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti ze dne 22. 3. 2019, které ověřila v interních a externích databázích. Výpočet disponibilní částky byl proveden odečtením splátkových a nesplátkových výdajů, nákladů na vyživované osoby a ostatních deklarovaných výdajů od příjmů. Bylo počítáno s částkou životního minima, částkou normativních nákladů na bydlení a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Výše dosavadních interních splátek žalovaného dle BRKI a NRKI činila 6 661,35 Kč.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila pohledávky uvedené v příloze číslo na žalobkyni se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Na straně 9 přílohy smlouvy o postoupení pohledávek figuruje pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo.
11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy číslo na žalobkyni. Dle poštovního podacího lístku byla žalovanému zásilka s oznámením o postoupení pohledávky zaslána dne 4. 2. 2021.
12. Z platební historie a výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný celkem čerpal částku 164 750 Kč a uhradil celkem částku 16 003,04 Kč.
13. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že dopisem ze dne 23. 2. 2021 žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy číslo. Dle poštovního podacího lístku byla předžalobní výzva žalovanému zaslána dne 25. 2. 2021.
14. Z dalších žalobkyní předložených listin soud nic podstatného ve věci nezjistil.
15. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku 164 750 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 295 Kč, měsíční úhradou za pojištění ve výši 252 Kč a úrokovou sazbou ve výši 10,20 % ročně v 76 měsíčních splátkách po 2 826 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas a zaplatil pouze částku 16 003,04 Kč. Z důvodu porušení smluvních podmínek prohlásila společnost právnická osoba pohledávku za žalovaným ke dni 30. 10. 2019 za splatnou. Tato pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Schopnost žalovaného splácet úvěr společnost právnická osoba posoudila z tvrzení žalovaného uvedených v žádosti, která ověřila v interních a externích databázích.
16. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dne 26. 3. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal od právní předchůdkyně žalobkyně částku 164 750 Kč a tuto částku se zavázal vrátit během 76 měsíců formou sjednaných měsíčních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu ust. § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna postupovat také v intencích ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
17. V žalobě popsaný způsob, jakým právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje, a z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost. Zejména v otázce výdajů žalovaného nevynaložila právní předchůdkyně žalobkyně dostatečnou péči při posouzení, když vycházela pouze z historických dat z Českého statistického úřadu, životního minima a normativních nákladů na bydlení. Žalovaný uvedl, že celkový čistý příjem domácnosti činí 38 000 Kč, přičemž tato částka nebyla nijak specifikována a právní předchůdkyně žalobkyně ani netvrdí, že by další příjmy jeho domácnosti ověřovala. Soudu byla předložena žádost žalovaného o úvěr, avšak nikoliv listin y prokazující zejména jeho tvrzené příjmy. Na tomto místě je nezbytné poukázat na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , odst. 26, v němž Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastal tedy takový výklad zákona o spotřebitelském úvěru, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
18. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování ve vztahu k tomu, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně skutečně vynaložila odbornou péči tak, jak zákon předpokládá. Takové poučení se však ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř.
19. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost vynaložit odbornou péči při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je shora uvedená smlouva ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Ve smyslu ust. § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ust. § 2993 o. z., podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil částku 16 003,04 Kč a právní předchůdkyní žalobkyně mu byla poskytnuta částka 164 750 Kč, soud jej zavázal k úhradě částky 148 746,96 Kč. Splatnost uvedené částky nastala dne 5. 3. 2021 v souladu s ust. § 1958 odst. 2 o. z. na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 23. 2. 2021, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru. K odeslání výzvy prokazatelně došlo dne 25. 2. 2021 a v souladu s ust. § 573 o. z. soud považuje oznámení za doručené dne 2. 3. 2021. Tři dny lze považovat za přiměřenou lhůtu k plnění, proto od 6. 3. 2021, tedy ode dne následujícího, je žalovaný v prodlení a vznikla mu v souladu s ust. § 1970 o. z. povinnost zaplatit žalobkyni vedle nezaplacené jistiny také zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , tj. ve výši 8,25 % ročně až do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky mají oporu v absolutně neplatném právním jednání. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu ust. § 1879 o. z.
20. Podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zavázal soud žalovaného, aby zaplatil žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náhradu nákladů řízení v rozsahu 52 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 24 % uplatněného nároku (zamítnutí žaloby o 49 090,48 Kč) a úspěšná v rozsahu 76 % (vyhovění žalobě v částce 157 790,98 Kč). Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 34 491,80 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 323 Kč, odměny advokáta dle ust. § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), ve výši 22 380 Kč za tři úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby; každý právní úkon po 7 460 Kč), paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 13 a. t. (každý po 300 Kč) a náhrady 21% DPH ve výši 4 889 Kč v souladu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný byl proto zavázán k úhradě částky 17 936 Kč k rukám zástupce žalobkyně (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) do tří dnů od právní moci rozsudku. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/2008 ), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.