Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 69/2021-59

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 2 784 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 184 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 184 Kč od 25. 7. 2020 do 7. 4. 2021 kapitalizovaným částkou 126,87 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 600 Kč od 25. 7. 2020 do 7. 4. 2021 kapitalizovaným částkou 35,13 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 640,69 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 184 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 184 Kč od 25. 7. 2020 do 7. 4. 2021 kapitalizovaným částkou 126,87 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 600 Kč od 25. 7. 2020 do 7. 4. 2021 kapitalizovaným částkou 35,13 Kč, zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 640,69 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 784 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 25. 7. 2020 do 7. 4. 2021 kapitalizovaným částkou 162 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela dne datum pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Autopojištění Combi Plus III“, pojištěno bylo vozidlo Škoda Fabia, registrační značka. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalované závazek hradit sjednané pojistné ve výši 3 651 Kč půlročně. Svoji povinnost však žalovaná porušila, když neuhradila pojistné splatné ve lhůtě splatnosti. Toto pojistné neuhradila ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 24. 7. 2020. Žalovaná částka představuje pojistné za období od datum do 24. 7. 2020 a paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč.

2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby uvedla, jakým způsobem došla žalobkyně k výpočtu dlužného pojistného, z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě poplatku a co je jeho předmětem, kdy konkrétně a jakým způsobem byla žalovaná strana seznámena se sazebníkem poplatků. Pro případ, že nedojde-li k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání.

3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne datum upřesnila, že v případě pojistné smlouvy číslo neuhradila žalovaná ani sjednané pojistné, byla proto opakovaně upomínána a to nejprve formou elektronické komunikace, ale i běžných listovních zásilek k jeho úhradě. Poté byla upomínána upomínkou ze dne 2. 6. 2020, následně upomínkou označenou jako pokus o smír ze dne 1. 9. 2020. Za upomínky byly účtovány poplatky po 300 Kč podle sazebníku ze dne 3. 6. 2019. Od 3. 6. 2019 byl stanoven poplatek za pokus o smír ve výši 300 Kč. Poplatky jsou účtovány dle pojistných podmínek daného produktu, tj. autopojištění Combi Plus III. (ACP). Všeobecné pojistné podmínky obsahují v článku 4. bod 10. text„ Pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného.“

4. Žalovaná se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná.

5. Žalovaná je občanem cizího státu, jedná se proto o věc s cizím prvkem, kdy soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost pro jednání a rozhodnutí dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. Žalobkyně je právnickou osobou, která má sídlo v České republice, tedy státu, který je členem Evropské unie a žalovaná je státním občanem země. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti je proto nutno vycházet z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které vstoupilo v účinnost dnem 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaná má místo pobytu v České republice na adrese adresa. Tím je dána příslušnost českých soudů pro projednání a rozhodnutí této věci. Podle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Žalovaná není státním příslušníkem České republiky, má zde však své bydliště (poslední známé bydliště), a příslušnost českých soudů je tak dána taktéž dle čl. 14 uvedeného nařízení.

6. V souladu s  , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), když žalované byly žaloba a předvolání k jednání řádně doručeny, a žalovaná se následně k dnešnímu jednání nedostavila, ani včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila podáním adresovaným soudu. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů.

7. Po skutkové stránce dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena pojistná smlouva číslo s počátkem pojištění od datum, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla Škoda Fabia, registrační značka. Z uvedené smlouvy byla žalovaná zavázána hradit sjednané pojistné ve výši 3 651 Kč půlročně. Následně došlo k navýšení pojistného na částku 4 163 Kč půlročně. Žalovaná však žalobkyni neuhradila pojistné splatné ve lhůtě jeho splatnosti. K jeho úhradě byla vyzvána upomínkou, v níž byla upozorněna na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 24. 7. 2020 zanikla, přičemž žalovaná dluží na pojistném za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, částku 2 184 Kč. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.

8. Dle , věty první a druhé , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Dle věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.

9. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ze které žalované plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni dluh uhradila, že jí povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalované povinnost k její úhradě.

10. Dle a b) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, (b) plnit důkazní povinnost () a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Dle ; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Dle ; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

11. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněných poplatků za upomínání, bylo nutné ve věci nařídit jednání s tím, že soud byl připraven postupovat podle , tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby k prokázání tvrzeních skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu , které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, znemožnila soudu postup předpokládaný v ust. V tomto případě tedy nemohlo být žalobkyni dáno poučení směřující k předložení důkazů potřebných k prokázání svých skutkových tvrzení, neboť žalobkyně se svojí procesní nečinností práva na poskytnutí těchto poučení zbavila. Za této situace není soud povinen, ba ani oprávněn poskytnout žalobkyni potřebné poučení jiným způsobem.

12. Protože žalobkyně neprokázala, že by mezi účastníky došlo ke sjednání žalobou uplatněných poplatků, kdy žalovaný jako spotřebitel nepodepsal předložený sazebník a samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění poplatků podle sazebníku sám o sobě nepostačuje, zamítl soud žalobu co do těchto poplatků, jakož i úroků z prodlení z těchto poplatků. V tomto směru tudíž žalobkyně neunesla důkazní břemeno, za což je procesně odpovědná.

13. Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s  , , ve znění pozdějších předpisů, nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s , je její nárok i v této části po právu a za dobu od 25. 7. 2020 do 7. 4. 2021 činí z neuhrazeného pojistného celkem 126,87 Kč. Protože žalovaná se ocitla v prodlení toliko s neuhrazeným pojistným, nikoliv s náklady souvisejícími s jeho upomínáním, zamítl soud žalobu co do úroku z prodlení uplatněného žalobkyní z nákladů na upomínání k úhradě dlužného pojistného, jak je blíže uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 640,69 Kč, přičemž tato částka představuje 56,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,45 % a úspěchu žalované v rozsahu 21,55 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 784 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Náhrada nákladů je dle splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

15. Soud neshledal, že by zde byl další úkon právní služby, za který by náležela odměna a paušální náhrada hotových výdajů. Úspěšný účastník totiž nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů, které mu v řízení vznikly, nýbrž jen těch, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Přitom platí, že za účelně vynaložené náklady ve smyslu lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Soud nemůže rezignovat na zkoumání účelnosti jednotlivých úkonů provedených advokátem, odvíjí-li se výše odměny a hotových výdajů takového zástupce právě od počtu provedených úkonů. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou vždy účelné jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Pouhé uvedení některého úkonu právní služby v  advokátního tarifu tedy nutně neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem procesně úspěšného účastníka řízení. V případě sepsání předžalobní upomínky, za kterou zástupce žalobkyně požaduje rovněž přiznat odměnu, jde o úkon činěný ještě před zahájením řízení – nejedná se tedy o náklad řízení. Smyslem této upomínky je právě to, aby žádné náklady řízení nevznikaly. V daném případě je zřejmé, že žalovaný byl několikrát vyzván k úhradě dlužné částky již samotnou žalobkyní. Proto další výzvu zaslanou zástupcem žalobkyně soud shledává jako nadbytečnou a náklad na ni za neúčelně vynaložený. Zvláště pak za situace kdy na předžalobní výzvu k plnění nejsou kladeny žádné specifické právní nároky a žalobkyně, disponujíc potřebným aparátem, tuto výzvu může zaslat sama, aniž by bylo nezbytně nutné vynakládat další výlohy na právní pomoc. Navyšování nákladů tímto způsobem soud považuje za neúčelný postup, a jestliže si tento rutinní úkon nechá jedna strana obstarat prostřednictvím advokáta, je na ní, aby si s tím spojené náklady také uhradila.

16. Lhůty k plnění byly stanoveny dle jako základní zákonné pro peněžité plnění.

17. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.