Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

104 C 17/2021-81

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 93 390 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 54 402 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 54 000 Kč od 30. 10. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky

39 988 Kč s úrokem ve výši 86,08 % ročně z částky 54 000 Kč od 30. 10. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 889 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 54 402 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 54 000 Kč od 30. 10. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 39 988 Kč s úrokem ve výši 86,08 % ročně z částky 54 000 Kč od 30. 10. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 889 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 93 390 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo kterou žalovaný podepsal dne 2. 7. 2019 a na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 54 000 Kč Součástí smlouvy byla přihláška žalovaného do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěr, na jejímž základě se žalovaný zavázal po dobu trvání tohoto pojištění hradit za toto pojištění měsíční úhradu ve výši 134 Kč měsíčně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 129,63 % p. a. v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 4 152 Kč (sestávajících ze splátky na jistinu, na úrok za poskytnutí úvěru a z úhrady za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) splatných vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2019. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů o příjmech žalovaného, prohlášení žalovaného a z úvěrové historie žalovaného v databázích příjmení a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Z dokladů o příjmech vyplynul celkový měsíční příjem žalovaného 13 456 Kč. Výdaje žalovaného činily dle jeho prohlášení 7 026 Kč měsíčně, a tak měl k dispozici volné zdroje ve výši 5 474 Kč k hrazení splátek úvěru. Žalobkyně vycházela z výdajů, které žalovaný uvedl, přičemž v této oblasti má žalobkyně omezené možnosti zkoumat pravdivost těchto tvrzení. Vychází z premisy, že každý jedná v obchodním styku poctivě. Odkázala rovněž na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , z nějž vyplývá, že základ pro určení úvěruschopnosti vytváří žadatel o úvěr při své žádosti a že uvedení pravdivých údajů tvoří základ pro zkoumání úvěruschopnosti. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas. Na svůj dluh ničeho nezaplatil, a do prodlení se tak dostal již se zaplacením splátky číslo dne 24. 8. 2019. V souladu s bodem 6.3 smluvních ujednání pro nehrazení splátky došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu 30. 9. 2019. Žalobkyni tím vzniklo právo požadovat smluvní pokutu v celkové výši 449 Kč dle bodu 6.1 smlouvy a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč. K datu zesplatnění se dle bodu 6.4 smlouvy stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, součástí nové jistiny úvěru, která činila 65 588,65 Kč. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, neuhradil však ničeho. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru vzniká žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Byl rovněž sjednán úrok za poskytnutí úvěru, který běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Úrok žalobkyně požaduje od 30. 10. 2019 do zaplacení z částky odpovídající dlužné původní jistině úvěru 54 000 Kč, a to ve výši 86,08 % ročně. Žalovaný tak dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 65 588,65 Kč (původní jistina ve výši 54 000 Kč a přirostlý úrok ve výši 11 588,65 Kč), smluvní pokutu ve výši 499 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, smluvní pokutu za prodlení žalovaného ve výši 26 501 Kč (za období od 30. 10. 2019 do data vyhotovení žaloby, tj. 26. 7. 2021) a úrok za poskytnutí úvěru vypočítaný z jistiny úvěru od 30. 10. 2019 do zaplacení ve výši 86,08 % p. a. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení za dobu od 30. 10. 2019 do zaplacení, a to ve výši 10 % ročně z dlužné částky 66 889 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (č.l. 9) soud zjistil, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru s oprávněním k činnosti od 11. 5. 2018.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru číslo (č.l. 31-34) ze dne 2. 7. 2019 a z oznámení o schválení úvěru ze dne 3. 7. 2019 (č.l. 26-27) bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 54 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 4 152 Kč (zahrnující splátku jistiny a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 4 018 Kč a pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 134 Kč), splatnými vždy do každého 24. dne v měsíci. Součástí oznámení o schválení úvěru byl i splátkový kalendář. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, byla sjednána ve výši 192 864 Kč. Dále bylo uvedeno, že je sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 129,63 % p. a., která byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V čl. 6 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky nebo její části o délce 30 dnů vzniká žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u níž takové prodlení nastalo. V případě prodlení o délce 15 dnů pak dále vzniká žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, kdy výše nákladů činí u každé splátky, u níž se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou, částku ve výši 200 Kč. V bodě 6.3 se strany dále dohodly, že v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se však zavázala před zesplatněním úvěru žalovaného vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. V případě zesplatnění se dle bodu 6.4 stává celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z této nové jistiny úvěru je v případě prodlení s jejím uhrazením povinen žalovaný hradit úroky z prodlení a dále je povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Dne 2. 7. 2019 žalovaný podepsal rovněž předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru (č.l. 17-19). Vyplacení úvěru žalovanému dne 2. 7. 2019 bylo prokázáno dokladem o vyplacení (č.l. 44).

5. Z přílohy číslo k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr (č.l. 40) z 2. 7. 2019 bylo zjištěno, že tímto žalovaný prohlásil, že při podpisu návrhu rovněž podepsal přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry (č.l. 10-11). Pojištění bylo sjednáno na základě pojistné smlouvy č. bankovní účet uzavřené mezi žalobkyní a společnostmi právnická osoba a ulice pojišťovna právnická osoba O konkrétních podmínkách pojištění byl žalovaný informován Informačním dokumentem o pojistném produktu (č.l. 28-30).

6. Formulářem Hodnocení klienta ze dne 2. 7. 2019 (č.l. 15-16), výplatními doklady – důchody za měsíce květen až červen 2019 (č.l. 14), výpisem z nebankovního registru klientských informací (č.l. 43), výpisem záznamů z registru příjmení (č.l. 42), formulářem Prohlášení klientů (č.l. 12-13) a kartou klienta (žalovaného) ke smlouvě číslo (č.l. 6) žalobkyně prokazovala, že postupovala v souladu se , o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ z. s. ú.“), a že prověřovala před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalovaného dlužnou částku splácet. Z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaný pobíral starobní důchod v měsíční výši 13 456 Kč. Žalovaný neměl v registru příjmení žádné dlužné splátky. Z výpisu z NRKI bylo zjištěno, že žalovanému nebylo přiděleno skóre a byl mu naopak přidělen příznak s kódem 16 (negativní příznak – klientova smlouva je hodnocena jako špatná). Totožnost žalovaného byla ověřena z číslo obč. průkazu (č.l. 60-61). Z formuláře Hodnocení klienta vyplývá, že žalovaný ke svým poměrům uvedl, že žije sám a jeho příjmem je starobní důchod o výši 13 000 Kč měsíčně. Jako výdaj je uvedena částka 3 410 Kč na potřeby žalovaného, 1 400 Kč na bydlení a inkaso a 2 216 Kč na splátky PROFI CREDIT; celkem tedy výdaje žalovaného dle formuláře činily 7 026 Kč s rezervou 500 Kč. Podpisem prohlášení klienta žalovaný mimo jiné potvrdil, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku a že poskytnuté informace o jeho osobě jsou pravdivé a úplné. Z karty klienta k úvěrové smlouvě číslo bylo zjištěno, že žalovaný dne 2. 7. 2019 požádal o úvěr a téhož dne mu byla vyplacena částka 54 000 Kč, kterou měl v celkové výši 192 864 Kč zaplatit splátkami ve výši 4 152 Kč. Pro účely poskytnutí úvěru byl žalovanému dne 2. 7. 2019 poskytnut osobní účet jméno příjmení (č.l. 65, 68) vedený právnická osoba (č.l. 64). Žalovaný neuhradil ani první splátku dne 24. 8. 2019, a dostal se tak do prodlení.

7. Z výzvy k zaplacení ze dne 24. 9. 2019 (č.l. 21) bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě splátek číslo číslo spolu se smluvní pokutou ve výši 499 Kč a náhradou účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč. Z výzvy k zaplacení ze dne 25. 10. 2019 (č.l. 20) bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě splátek číslo až číslo spolu se smluvní pokutou ve výši 998 Kč a náhradou účelně vynaložených nákladů ve výši 400 Kč. Z výzvy k zaplacení ze dne 25. 11. 2019 (č.l. 22) bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě splátek číslo až číslo spolu se smluvní pokutou ve výši 1 497 Kč a náhradou účelně vynaložených nákladů ve výši 600 Kč. Z výzvy k zaplacení ze dne 27. 12. 2019 (č.l. 23) bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě splátek číslo až číslo spolu se smluvní pokutou ve výši 998 Kč a náhradou účelně vynaložených nákladů ve výši 400 Kč. Současně vždy žalovaného upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne 6. 1. 2020 (č.l. 25) žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 79 937 Kč, sestávající z jistiny ve výši 54 000 Kč, z úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 11 588,65 Kč, z jednorázové smluvní pokuty ve výši 499 Kč, z náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč, z úhrady za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 402 Kč, z neuhrazené běžící smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ve výši 4 553,31 Kč a z úroku za poskytnutí úvěru přirostlý ode dne zesplatnění úvěru ve výši 8 495,28 Kč, a to do 10 dnů od data odeslání oznámení. Předžalobní výzvou ze dne 7. 7. 2021 (č.l. 45) pak byl žalovaný vyzván k úhradě částky 66 889 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou do 15 dnů od data odeslání výzvy. Zaslání předžalobní výzvy bylo prokázáno podacím archem České pošty, s.p. ze dne 7. 7. 2021.

8. Soud nezjistil žádnou pro rozhodnutí relevantní skutečnost z vyjádření Mgr. jméno příjmení, Ph.D., příjmení (č.l. 35-39) ze dne 25. 10. 2018, když toto vyjádření není znaleckým posudkem a v konkrétnostech se nevztahuje k souzené věci. Lze však označit při nejmenší za zvláštní, že ujednání o úroku musí být vykládáno soudním znalcem. Otázka určitosti takového ujednání ve vztahu ke spotřebiteli by mohla být soudem posouzena, pokud by nebyly přijaty níže uvedené závěry.

9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli na základě návrhu ze dne 2. 7. 2019 jeho akceptací dopisem ze dne 3. 7. 2019 smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému půjčit 54 000 Kč a v níž se žalovaný zavázal dlužnou částku spolu s úrokem splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 4 152 Kč s tím, že celková částka k zaplacení činí 192 864 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 129,63 % p.a. Pro případ prodlení s úhradou splátky po dobu déle než 65 dní bylo dohodnuto okamžité zesplatnění úvěru. V takovém případě se stává celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u níž nastalo prodlení s úhradou o délce 30 dnů, zároveň bylo pro případ prodlení o délce 15 dnů sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované, kdy výše nákladů činí u každé splátky, u níž se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou, částku ve výši 200 Kč; také byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny v případě prodlení s úhradou nové jistiny při zesplatnění úvěru. První splátka byla splatná dne 24. 8. 2019. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně vyžádala informace o příjmech a výdajích od žalovaného, potvrzení o jeho příjmu za měsíce květen a červen 2019 a učinil dotaz na registry příjmení a NRKI. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně jej vyzvala k úhradě dlužných splátek dopisy ze dne 24. 9. 2019, 25. 10. 2019, 25. 11. 2019 a dne 27. 12. 2019. Dopisem ze dne 6. 1. 2020 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

10. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) z. s. ú., pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú., pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Dle § 75 z. s. ú., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Podle , (dále jen „o. z.“), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle , 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle věty první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky řízení podle citovaných právních předpisů a dospěl k závěru, že žalobkyně vystupovala jako podnikatel v rámci výkonu své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný v této pozici nejednal. Žalobkyně ve svém podání ze dne 26. 10. 2021 (č.l. 56-59) argumentovala částkou životního minima určenou právním předpisem a dále přenesla svou povinnost prověřit schopnosti žalovaného na jeho stranu s odůvodněním, že žalovaný podepsal příslušná prohlášení a případně porušil svou povinnost uvést veškeré výdaje. Podle názoru soudu však žalobkyně měla přistoupit k bližšímu zkoumání výdajové stránky hospodaření žalovaného, neboť nedisponovala ani jedinou relevantní informací o výdajích žalovaného (s výjimkou tvrzení žalovaného, na které ale žalobkyně nemůže spoléhat). Pouhý odkaz na životní minimum je dle soudu jednoznačně nedostatečný, když nemůže obsáhnout konkrétní situaci žadatele. Žalobkyně měla blíže a podrobně zkoumat výdaje žalovaného, které mohly ověřit tvrzení žalovaného ohledně výše jeho výdajů, a tudíž schopnosti splácet poskytovaný úvěr. V moci žalobkyně nepochybně bylo požadovat od žalovaného doložení např. výpisů z účtu, které by obsahovaly i debetní operace, či dokladů o úhradách nákladů souvisejících s bydlením, když samotným žalovaným byly tyto náklady tvrzeny v částce velmi nízké, neodpovídající obvyklým současným nákladům (1 400 Kč). Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného v pozici spotřebitele, když neposoudila jeho schopnost splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru porovnáním příjmů a výdajů žalovaného ve smyslu § 86 odst. 2 z. s. ú., a tedy žalobkyně nemohla kvalifikovaně dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného coby spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé z. s. ú., je nutné předmětnou smlouvu posoudit jako neplatnou. (V podrobnostech soud rovněž odkazuje na rozsudek Krajského soudu v obec ze dne 8. 9. 2021, č. j. -109, ve věci žalobkyně a typově obdobné smlouvy o spotřebitelském úvěru, a na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 12. 2020, č. j. -68)

13. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , vyplývá, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů a v neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ve shora citovaném rozsudku Nejvyšší soud též uvádí, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a této své povinnosti nedostojí, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, když dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. příjmení je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

14. Z důvodů vyplývajících z citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jakož i z důvodů nastíněných v nálezu Ústavního soudu sp. zn. , který soudům v podstatě ukládá zabývat se otázkou zkoumání bonity z úřední povinnosti, dovodil soud v projednávané věci naplnění podmínek uvedených v § 588 o. z. a přihlédl k neplatnosti úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Samo jednání žalobkyně v podobě postupu jednoznačně odporujícím principům ochrany spotřebitele je totiž důvodem neplatnosti, nikoliv pasivita jejích klientů. Tento výklad je pak souladný i s rozsudkem druhého senátu Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- právnická osoba proti GK, sp. zn. C číslo.

15. S ohledem na výše uvedené závěry soud dovodil, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu poskytla částku 54 000 Kč a žalovaný jí z této částky nevrátil nic. Žalovaný dále nezaplatil žalobkyni pojištění ve výši 402 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni finanční prostředky v celkové výši 54 402 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši podle od 30. 10. 2019 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil s ohledem na tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku do 30 dnů od právní moci rozsudku.

16. Zbývající část žaloby ohledně částky ve výši 39 988 Kč, požadovaných smluvních úroků a smluvní pokuty včetně příslušenství těchto nároků soud s ohledem na výše uvedenou neplatnost smlouvy jako nedůvodnou zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s  Žalobkyně byla úspěšná co do částky 67 757,33 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství, tj. ze 43,5 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 87 872,06 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství, tj. z 56,5 %. Jelikož však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žalovanému se nepřiznává ani poměrná část náhrady nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.