Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
75 C 291/2021-45
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 12 298 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení částky 2 298 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 298 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 298 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 766 Kč k rukám advokáta Mgr. jméno jméno.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 2 298 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 298 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 298 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 766 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [jméno].</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 12 298 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 298 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní, jako postupníkem, a společností právnická osoba (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako postupitelem. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, která měla být splacena spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 298 Kč nejpozději do datum. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. K procesu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla, emailové adresy, druhu a čísla osobního dokladu a identifikace zaměstnavatele, současně potvrdil, že se řádně seznámil s podmínkami smlouvy o úvěru a souhlasí s nimi. Žalovaný poté návrh smlouvy akceptoval a předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr dne datum. Žalovaný byl před poskytnutím úvěru lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI, BRKI, přičemž na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslané upomínky, naposledy předžalobní upomínku odeslanou dne datum. Pokud by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, žalobkyně navrhla, aby jej posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
3. V doplnění žaloby ze dne datum žalobkyně doplnila, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru prostřednictvím internetových stránek, kde si žalovaný sám zvolil výši úvěru a dobu splatnosti, vyplnil požadované osobní údaje, seznámil se s potřebnou dokumentací a následně klikl na tlačítko„ Požádat“, čímž žádost potvrdil. Poté obdržel na své telefonní číslo SMS kód, který vložil do příslušného pole na internetových stránkách, čímž znovu potvrdil svou žádost a odeslal ji původnímu věřiteli. Prostřednictvím tohoto kódu se žalovaný také poprvé přihlásil do své klientské zóny, kde probíhala veškerá další komunikace s předchůdkyní žalobkyně, která žádost žalovaného zvážila a následně přijala, což žalovanému oznámila prostřednictvím klientské zóny. Tímto byla smlouva uzavřena.
4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení byl pasivní.
5. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil.
6. Z listin y označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že je v ní uvedeno, že ji uzavřela předchůdkyně žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaný jako klient. Smlouvou se předchůdkyně žalobkyně zavazovala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve formě bezúčelového úvěru a žalovaný se zavazoval poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušnými poplatky vrátit dle těchto individuálních podmínek: datum poskytnutí zápůjčky datum, půjčená částka 10 000 Kč, poplatek za zápůjčku 2 298 Kč, trvání zápůjčky 30 dnů, termín splatnosti datum, RPSN 1138,76 % Smlouva nebyla žalovaným jakýmkoliv způsobem podepsána.
7. Z listin označených jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce soud zjistil bližší podmínky úvěrového vztahu, přičemž žádná z těchto listin nebyla žalovaným jakýmkoliv způsobem podepsána.
8. Z dokladu o provedené platbě ze dne datum soud zjistil, že tohoto dne byla odeslána částka 10 000 Kč na účet č. bankovní účet.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z její přílohy soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky na žalobkyni. Žalovanému bylo předchůdkyní žalobkyně oznámeno postoupení sporné pohledávky na žalobkyni, když mu bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, což se podává z oznámení o postoupení pohledávek a poštovního podacího lístku.
10. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum zástupce žalobkyně urgoval žalovaného k úhradě sporné pohledávky.
11. Z listin y označené jako čestné prohlášení ze dne datum soud zjistil, že byla psána jménem žalovaného a obsahovala prohlášení o tom, že se nijak nezměnila jeho schopnost splácet úvěr a že vůči němu není vedeno exekuční nebo insolvenční řízení. Prohlášení nebylo žalovaným jakýmkoliv způsobem podepsáno.
12. Z výplatních pásek žalovaného, z fotokopie řidičského průkazu žalovaného a z fotokopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že předchůdkyně žalovaného disponovala těmito dokumenty.
13. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum se podává, že majitelem účtu č. bankovní účet byl v rozhodné době žalovaný.
14. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
Žalovaný s předchůdkyní žalobkyně elektronicky jednal o uzavření smlouvy o úvěru, neboť jí poskytl své osobní údaje a fotokopie občanského průkazu, řidičského průkazu a výplatní pásky. Podle smlouvy o úvěru, jež nebyla datována a žalovaným nebyla žádným způsobem podepsána, měla předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, již měl žalovaný vrátit předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 2 298 Kč do datum. Dne datum pak byla na účet č. bankovní účet, jehož majitelem byl žalovaný, poukázána částka ve výši 10 000 Kč. Na žalobkyni byla sporná pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno předchůdkyní žalobkyně oznámením ze dne datum. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní upomínkou ze dne datum k vrácení dlužné částky. Žalovaný ale dlužnou částku ani zčásti neuhradil.
15. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
16. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
18. Protože předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
19. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
20. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný s předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o úvěru ve znění, které žalobkyně soudu předložila (či v jakémkoli jiném znění). Znění smlouvy o úvěru je sice v zásadě co do obsahu v souladu s žalobními tvrzeními (ohledně poskytnuté částky, povinnosti ji splatit a data její splatnosti), avšak neobsahuje žádný, ani elektronický podpis žalovaného, ani datum její akceptace žalovaným. Žalobkyně sice uváděla, že žalovaný obdržel na své telefonní číslo SMS kód, který vložil do příslušného pole na internetových stránkách, čímž potvrdil svou žádost, avšak daná skutečnost z žádného z provedených důkazů nevyplynula. Tvrzené skutečnosti ohledně uzavření smlouvy přitom nevyplývají ani z ostatních provedených listinných důkazů.
21. Ačkoliv smlouva o úvěru může být platně uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (např. internetu) bez nutnosti písemné formy, žalobkyně neprokázala, že žalovaný souhlasil právě s obsahem smlouvy o úvěru, jaký byl žalobkyní tvrzen. Tuto skutečnost nelze zjistit ani z neúplného výpisu z účtu, z něhož se podává zaslání částky 10 000 Kč, ani ze skutečnosti, že předchůdkyně žalobkyně disponovala fotokopiemi dokladů žalovaného. Uzavření smlouvy o úvěru pak nemůže prokazovat pouze to, že předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky zaslala žalovanému.
22. Jelikož z listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalovaný skutečně projevil vůli smlouvu o úvěru v podobě tvrzené žalobkyní uzavřít, a žalobkyně se svou omluvenou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní soudem poskytovaných poučení podle § 118a o.s.ř. o.s.ř. , dospěl soud k závěru, že žalobkyně jednoznačně neprokázala, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve znění tvrzeném žalobkyní.
23. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
24. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
25. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
26. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
28. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, avšak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému (na účet, jehož majitelem byl v rozhodné době žalovaný) zaslala částku 10 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z. , jelikož ochuzená (předchůdkyně žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovaný) bez právního důvodu částku 10 000 Kč, již žalovaný nevrátil. Žalovaný pak svoji neaktivitou zapříčinil, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradil něco více, než uváděla žalobkyně - ničeho, pročež soud v otázce případné úhrady vyšel toliko z žalobních tvrzení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z. , podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, a to do tří dnů. Oznámení bylo odesláno datum, pročež v souladu s § 573 o.z. , lze mít za to, že bylo žalovanému doručeno dne datum a poslední den určené lhůty byl den datum, přičemž k tomuto dni také nastala splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Dnem následujícím se pak žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 věta první o.z. ), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném za dobu prodlení úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
29. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Žalobu pak ve zbývající části neshledal oprávněnou, a proto ji co do částky 2 298 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 298 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 298 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, jako bezdůvodnou zamítl, neboť danou částku není žalovaný povinen žalobkyni hradit a v tomto období ani nebyl žalovaný v prodlení.
30. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.
31. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 a v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. přiznal v řízení procesně úspěšnější žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně celkem požadovala přiznání částky 15 748,85 Kč, přičemž úspěchu dosáhla v částce 10 610,27 Kč (67 %) a neúspěšná byla v částce 5 138,58 Kč (33 %). jméno jejího úspěchu tedy činí 34 % Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /dále jen„ advokátní tarif“ /) při sazbě jednoho úkonu ve výši 300 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Po zohlednění míry úspěchu žalobkyně ve věci (34 %) činí náhrada jejích nákladů řízení částku 766 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení soud určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.
32. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za odměnu advokáta a paušální náhradu hotových výdajů za doplnění žaloby ze dne datum, neboť v tomto podání doplněné skutečnosti měly být obsaženy již v podané žalobě, pročež náklady za tento úkon nelze považovat za účelně vynaložené.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.