Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 C 204/2020-38

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 355 003 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 355 003 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 355 003 Kč od 5. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 12 200 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 355 003 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 355 003 Kč od 5. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 12 200 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k zdejšímu soudu dne 1. 12. 2020 domáhala po žalované odškodnění nemajetkové újmy ve výši 355 003 Kč jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Krajského soudu v Brně (dále jen„ krajský soud“) pod sp. zn.: (dále„ posuzované řízení“) s tím, že dne 11. 3. 2002 bylo u krajského soudu zahájeno konkursní řízení, v němž žalobkyně uplatnila jako věřitelka svou pohledávku za dlužníkem právnická osoba právnická osoba, IČO, sídlem adresa, a toto řízení bylo pravomocně ukončeno dne 4. 12. 2019, tj. po 17 letech a 9 měsících. Žalobkyni v důsledku délky řízení vznikla v souvislosti se značnými průtahy nemajetková újma ve výši 355 003 Kč, kdy za každý rok nepřiměřené délky řízení (od 11. 3. 2002 do 11. 3. 2019) požaduje částku 20 000 Kč a za každý měsíc částku 1 667 Kč (od 12. 3. 2019 do 4. 12. 2019). Žalobkyně nárok uplatnila u žalované dne 4. 6. 2020 a do doby podání žaloby neobdržela stanovisko žalované ve věci.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z 11. 2. 2021 uvedla, že u ní žalobkyně uplatnila dne 4. 6. 2020 svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 355 003 Kč, jež jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Krajského soudu v Brně v řízení vedeném pod sp. zn.: . Žalovaná konstatovala, že k projednání žádosti došlo dne 8. 2. 2021 s tím, že žalovaná poskytla žalobkyni zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. Uvedla, že řízení trvalo 17 let a 9 měsíců, kdy dne 14. 8. 2002 byl na majetek dlužníka prohlášen konkurz, konečná zpráva správce konkursní podstaty byla schválena usnesením z 26. 6. 2018 a usnesením ze 7. 10. 2019 byl konkurz zrušen pro splnění rozvrhového usnesení, uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 4. 12. 2019. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že konkursní řízení je řízením specifickým, v němž závisí převážně na činnosti ustanoveného správce konkursní podstaty a zvoleného orgánu konkursních věřitelů, kteří dohlíží na činnost správce, soud zde vykonává dohled nad činností a schvaluje významné úkony správce konkursní podstaty a je tedy sporné, zda jednotlivé úkony správce směřující ke zjištění, sepsání a zpeněžení konkursní podstaty lze přičítat státu k tíži při hodnocení přiměřenosti délky konkursního řízení. Žalovaná namítá, že pouze na první fázi konkursního řízení (od podání návrhu na prohlášení konkursu do vydání usnesení o prohlášení konkursu) lze nahlížet jako na typické soudní řízení a tato fáze v daném případě trvala 5 měsíců, což je lhůta přiměřená. Posuzované řízení lze hodnotit jako značně složité, neboť konkursní podstata zde byla tvořena drobným movitým majetkem, který byl zpeněžován ve veřejné dražbě, nemovitostmi a pohledávkami dlužníka, k jejichž ocenění byl vypracováván znalecký posudek a byly také zpeněžovány v dražbě, v letech 2003 – 2010 probíhal incidenční spor a přihlášených pohledávek bylo cca 100. Žalovaná poukázala, že žalobkyně byla předsedou věřitelského výboru a na chod konkursu měla značný vliv. Naposledy s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 31. 5. 2012 sp. zn. upozorňuje, že poté, co bylo vůči žalobkyni splněno rozvrhové usnesení na konci roku 2018, byla pro žalobkyni další fáze konkursního řízení do jeho zrušení bez většího významu, neboť s ní nemohla spojit žádná očekávání co do možného dalšího uspokojení pohledávky nad rámec splněného rozvrhu. Se zřetelem na výše uvedené označila nárok žalobkyně jako nedůvodný a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout.

3. Soud postupoval podle a věc rozhodl, aniž by nařídil ústní jednání, neboť oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a současně bylo možné rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne 4. 6. 2020 (zjištěno z uplatnění nároku na náhradu škody za státem z titulu nesprávného úředního postupu ze 4. 6. 2020; stanovisko žalované z 8. 2. 2021) a že žalovaná svým stanoviskem konstatovala porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměření lhůtě (vyjádření žalobkyně z 25. 2. 2021).

5. Ze spisu Krajského soudu v obec vedeného pod sp. zn. soud zjistil následující podstatné skutečnosti. Dne 11. 3. 2002 byl u Krajského soudu v Brně podán návrh na prohlášení konkursu, jehož navrhovatelem byla žalobkyně. Dne 17. 4. 2002 vydáno usnesení s výzvou navrhovateli k doplnění návrhu. Dne 17. 4. 2002 usnesení k uhrazení zálohy 15 000 Kč na náklady konkursu, žádost na Zeměměřičský úřad k vyhledání přehledu vlastnictví, usnesení s výzvou Ministerstvu vnitra ke sdělení, zda je dlužník majitelem vozidla. Dne 20. 5. 2002 doručena odpověď Zeměměřičského úřadu. Dne 20. 5. 2002 doručena žádost navrhovatele o prodloužení termínu pro odstranění vad podání. Dne 22. 5. 2002 došla odpověď magistrátu města Brno. Dne 10. 6. 2002 soudu doručena žádost navrhovatele o prodloužení lhůty pro odstranění vad podání o 14 dnů. Následuje oznámení Úřadu práce v Uherském Hradišti o uspokojení splatných mzdových nároků zaměstnanců. Dne 2. 7. 2002 usnesení s výzvou dlužníkovi k vyjádření ve věci, předložení seznamu majetku a závazků a předložení listin. Následuje oznámení Úřadu práce o uspokojení splatných mzdových nároků zaměstnanců. Dne 8. 7. 2002 záznam o složení zálohy na náklady konkursu 15 000 Kč. Následuje oznámení Úřadu práce o uspokojení splatných mzdových nároků zaměstnanců. Dne 29. 7. 2002 doručeno vyjádření dlužníka. Dne 14. 8. 2002 vydáno usnesení o prohlášení konkursu a ustanovení správce konkursní podstaty s výzvou věřitelům k přihlášení pohledávek, jež nabylo právní moci dne 6. 9. 2002, dále vydáno usnesení s výzvou na správce konkurzní podstaty k provedení nezbytných úkonů (dostavení se do sídla úpadce, soupis konkursní podstaty, zjištění seznamu věřitelů…). Následuje oznámení Úřadu práce o uspokojení splatných mzdových nároků zaměstnanců. Dne 29. 8. 2002 doručena zpráva správce konkursní podstaty o prvotním zjištění majetku úpadce. Dne 24. 9. 2002 podána 2. zpráva správce konkursní podstaty se seznamem soudních řízení vedených proti úpadci a předložení důkazu. Dne 10. 12. 2002 vydáno usnesení o nástupnictví dle § 107. Následuje žádost správce o svolání schůze konkursních věřitelů a oznámení správce o připravených přihláškách věřitelů k přezkumnému jednání. Dne 5. 3. 2003 usnesení s výzvou konkursnímu správci k předložení soupisu konkursní podstaty, seznamu přihlášených pohledávek, zprávy o dosavadní činnosti a přehledu dosud vynaložených nákladů. Dne 9. 4. 2003 bylo doručeno podání správce konkursní podstaty s návrhem termínu přezkumného jednání a schůze věřitelů a návrhem složení věřitelského výboru, soupisem konkursní podstaty a seznamu přihlášených pohledávek, zpráva o dosavadní činnosti a přehled nákladů. Dne 10. 4. 2003 vydáno usnesení o nařízení přezkumného jednání na 6. 6. 2003 a svolání schůze konkursních věřitelů, usnesení o předvolání úpadce k přezkumnému jednání na 6. 6. 2003 a usnesení správci k předložení soupisu konkursní podstaty a seznamu přihlášek. Dne 28. 5. 2003 doručena žádost věřitele o sdělení, zda došlo k nařízení přezkumného jednání. Následuje odpověď soudu ze dne 29. 5. 2003, že jednání je nařízeno na 6. 6. 2003. Dne 6. 6. 2013 konáno přezkumné jednání, založen protokol o přezkumném jednání a schůzi konkursních věřitelů z 6. 6. 2003 a potvrzení volby věřitelského výboru. Následují důkazy (seznam přihlášených pohledávek), prezenční , zpráva o činnosti a stavu správce konkursní podstaty. Dne 17. 6. 2003 vydána čtyři usnesení s výzvou na věřitele ke sdělení souhlasu s ustanovením do funkce člena věřitelského výboru, kterými byli navrženi v nepřítomnosti. Dne 24. 6. 2003 vydáno usnesení, v němž soud ukládá věřiteli (právnická osoba), aby podal proti správci konkursní podstaty žalobu na vyloučení nemovitostí ze soupisu konkursní podstaty, pokud uplatňuje, že neměly být do konkursní podstaty zařazeny. Dne 25. 6. 2003 sdělení správce konkursní podstaty soudu ohledně několika nemovitostí a jejich zápisu v katastru s tím, že nemovitosti v KN nejsou evidovány. Dne 27. 6.2003 sdělení ČSSZ jako věřitele o pověření zástupce k zastupování v této věci. Dne 1. 7. 2003 vysloven nesouhlas Finančním úřadem v Uherském hradišti pro ustanovení do funkce náhradníka za člena věřitelského výboru. Dne 2. 7. 2003 sdělení věřitelů (právnická osoba), že souhlasí se zvolením do funkce člena věřitelského výboru. Dne 11. 7. 2003 zpráva soudu konkursního správce o popření několika nevykonatelných pohledávkách správcem daně a k tomu doložena vyrozumění věřitelů o výši uznaných pohledávek. Dne 17. 7. 2003 doložena informace věřitele právnická osoba o podání žaloby na vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty. Dne 18. 9. 2003 doručen zápis ze schůze věřitelského výboru, kde proběhla volba věřitelského orgánu. Dne 22. 9. 2003 vydáno usnesení s výzvou správci konkursní podstaty k předložení seznamu přihlášených pohledávek a dále vydáno usnesení o odvolání Finančního úřadu v Uherském hradišti z funkce náhradníka za člena věřitelského výboru a jmenování náhradníka nového. Dne 30. 10. 2003 předloženy správcem konkursní podstaty dle jednotlivých bodů v usnesením vydaném KS v obec seznam přihlášených pohledávek pro 2. Přezkumné jednání, zvláštní seznam přihlášek, ke kterým se nepřihlíží nebo nepodléhají konkursu a vyjádření likvidátorky úpadce k seznamu přihlášených pohledávek: Dne 18. 11. 2003 usnesení o nařízení zvláštního přezkumného jednání na 12. 12. 2003. Dne 12. 12. 2003 konáno zvláštní přezkumné jednání a bylo vydáno usnesení, v němž byl správce konkursní podstaty vyzván, aby předložil doklad o vyrozumění dotčených 12 věřitelů o popření pohledávky. Dne 12. 1. 2004 vydáno usnesení soudu s výzvou na konkursního správce k provedení výběru vhodného dražebníka. Předložen přehled stavu zpeněžování konkursní podstaty ke dni 12. 12. 2003 a zprávy o stavu konkursní podstaty a průběhu konkursního řízení od 6. 6. 2003 do 12. 12. 2003. Dne 15. 1. 2004 doručeno správcem konkursní podstaty doplnění soupisu konkursní podstaty, žádost o souhlas s přímým prodejem movitých věcí mimo dražbu a zápis z jednání ze dne 28. 11. 2003. Dne 19. 1. 2004 vydáno usnesení se souhlasem ke zpeněžení uvedeného majetku přímým prodejem a stanovení podmínek. Dne 27. 1. 2004 vydáno opravné usnesení. Dne 27. 1. 2004 opět vydáno usnesení se souhlasem ke zpeněžení dalšího majetku přímým prodejem a stanovení podmínek. Dne 26. 2. 2004 doručena žádost správce konkursní podstaty o spolupráci při doručování rozhodnutí o popřených pohledávkách jejich věřitelům se stanovenou lhůtou k uplatnění popřené pohledávky u soudu, neboť se je nepodařilo doručit. Dne 1. 3. 2004 doručeno správcem konkursní podstaty vyhodnocení výběru dražební společnosti pro provedení dražby. Dne 3. 3. 2004 soudem odeslán správci přípis, že soud nemá námitek k výběru dražebníka. Dne 24. 3. 2004 žádost správce KP o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy do pravomocného skončení řízení o vyloučení pohledávky ze soupisu konkursní podstaty, které probíhalo u KS v Brně pod sp. zn. . Dne 24. 3. 2004 byla předložena zpráva o průběhu a výtěžku zpeněžení úpadcova majetku mimo dražbu, celkem výtěžek činil 42 895,50 Kč. Dne 25. 2. 2004 rozhodnuto soudem o postoupení pohledávky ve věci přihlášky věřitele právnická osoba Dne 26. 3. 2004 vydáno usnesení o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy do 14. 8. 2004. Dne 30. 3. 2004 doručena žádost věřitelů ke sdělení stavu řízení. Dne 8. 4. 2004 odpověď na přípis a sdělen stav řízení. Dne 24. 5. 2004 usnesením vyzván správce konkurzní podstaty k předložení přehledu dosud vynaložených nákladů na udržování a správu konkursní podstaty, výdajů správce a stavu finančních prostředků tvořících konkursní podstatu. Dne 26. 5. 2004 doručeno soudu oznámení správce konkurzní podstaty o výběru dražebníka nemovitostí. Dne 3. 6. 2004 předložen správcem přehled nákladů, výdajů a stavu finančních prostředků ve věci. Dne 16. 8. 2004 podána žádost správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy, neboť řízení ve věci dosud nebylo pravomocně skončeno a dále informace o uskutečnění dvou dražeb nemovitostí. Dne 17. 8. 2004 vydáno usnesení o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy do 14. 2. 2005. Dne 11. 10. 2004 podána správcem konkurzní podstaty zpráva o průběhu konkursního řízení (uskutečněny dvě neúspěšné dražby), součinnost úpadce je označována jako slabá a dále přehled stavu zpeněžování konkursní podstaty k 30. 9.2004. Dne 27. 12. 2004 doložena soudu zpráva správce o přehledu nákladů, výdajů a stavu finančních prostředků a o průběhu konkursu. Dne 31. 1. 2005 doručena žádost správce o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy, řízení věci dosud není pravomocně skončeno. Dne 1. 2. 2005 vydáno usnesení o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy do 14. 8. 2005. Usnesením ze dne 16. 2. 2005 rozhodnuto o procesním nástupnictví věřitele právnická osoba a usnesením ze dne 3. 3. 2005 o postoupení pohledávky na věřitele E. právnická osoba Dne 9. 5. 2005 předložen správcem přehled nákladů, výdajů a stavu finančních prostředků ve věci a podána zpráva o průběhu konkursu. Dne 11. 5. 2005 podáním doplněn soupis konkursní podstaty. Dne 11. 5. 2005 podána správcem konkurzní podstaty žádost o schválení vyloučení věcí z konkursní podstaty, neboť nebyly nalezeny a úpadcem předány. Dne 16. 5. 2005 vydáno usnesení s výzvou na člena věřitelského výboru Gienger spol. s.r.o. k vyjádření souhlasu s navrhovaným vyloučením věci z konkursní podstaty. Dne 31. 5.2005 doručena odpověď, že souhlasí. Dne 1. 6. 2005 vydáno usnesení soudu s udělením souhlasu k vyloučení navržených movitých věcí z konkursní podstaty. Dne 19. 8. 2005 doručeny správcem přehled nákladů, výdajů a stavu finančních prostředků, zpráva o průběhu konkursu a žádost o prodloužení řízení. Dne 19. 8. 2005 doručena žádost správce o povolení čerpat zálohu na odměnu správce konkursní podstaty ve výši 250 000 Kč. Dne 22. 8. 2005 vydáno usnesení o povolení zálohy na odměnu v požadované výši. Dne 31. 8.2005 podána správcem žádost o vyloučení nedobytných a neprodejných pohledávek z konkursní podstaty. Dne 1. 9. 2005 vydáno usnesení o udělení souhlasu s vyloučením nezpeněžitelných a nevymahatelných pohledávek z konkursní podstaty úpadce. Dne 31. 10. 2005 a 17. 12. 2005 rozhodnuto o vstupu věřitele Česká konsolidační agentura do řízení na základě postoupení pohledávky. Dne 22. 6. 2006 doručena zpráva o průběhu konkursu a žádost o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy, kdy bylo sděleno, že soudní spor sp. zn. rozhodl, že věc je správně zapsaná do soupisu podstaty, ale bylo podáno odvolání a Vrchní soud dosud pravomocně nerozhodl. Dne 26. 6. 2006 vydáno usnesení o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy do 31. 12. 2006. Dne 22. 8. 2006 doručen správcem konkurzní podstaty přehled nákladů, výdajů a stavu finančních prostředků. Usnesením z 13. 7. 2006 bylo rozhodnuto o nástupnictví, kdy namísto věřitele právnická osoba, vstoupila do řízení právnická osoba O2 právnická osoba Usnesením ze dne 29. 9.2006 soud připustil, aby do řízení vstoupila právnická osoba LTD. namísto České konsolidační agentury na základě postoupení pohledávek. Dne 3. 1. 2007 byla soudu doručena žádost konkursního správce o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy z důvodů probíhajících soudních řízení týkajících se pohledávek. Dne 5. 1. 2007 usnesením prodloužena lhůta k podání konečné zprávy do 30. 6. 2007. Dne 3. 12. 2007 byla konkursním správcem předložena zpráva o průběhu konkursního řízení a přehled výdajů na udržování a správu konkursní podstaty a hotových výdajů správce s tím, že soudní řízení týkající se pohledávek nejsou dosud pravomocně skončena. Dne 3. 12. 2007 byla soudu doručena žádost o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy a dne 3. 12. 2007 bylo soudem rozhodnuto o prodloužení lhůty do 30. 6. 2008. Dne 19. 12. 2007 odeslán soudem přípis věřitelům Kusákovým ohledně stavu řízení na základě jejich žádosti ze dne 13. 12. 2007. Dne 23. 1. 2008 soudu doručena zpráva konkursního správce o průběhu konkursního řízení s návrhem na schválení soudního smíru. Přípisem ze dne 25. 1. 2008 bylo sděleno, že soud nemá námitky k uzavření soudního smíru. Dne 18. 1. 2008 nabylo právní moci rozhodnutí v řízení , v němž byl zamítnut návrh na vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty. Dne 12. 9. 2008 a dne 23. 10. 2008 byl správce konkursní podstaty vyzván usnesením k předložení konečné zprávy nebo k podání žádosti o prodloužení lhůty. Dne 6. 11. 2008 bylo soudu doručeno sdělení správce o průběhu konkursního řízení (ve věci 55 Cm podáno dovolání, v jednom případě uzavře smír účastníků, v dalších případech probíhají soudní řízení), přehled výdajů na udržování a správu konkursní podstaty a žádost o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy, čemuž bylo usnesením ze dne 10. 11. 2008 vyhověno a lhůta byla prodloužena do 30. 6.2009. Dne 13. 11. 2009 vydáno usnesení s výzvou na správce k předložení konečné zprávy ve lhůtě 10 dnů nebo k podání zprávy o své činnosti, dne 15. 12. 2009 doručena žádost správce o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy, načež lhůta prodloužena do 30. 6. 2010 usnesením ze 17. 12. 2009. Dne 27. 9. 2010 doručena soudu zpráva konkursního správce o průběhu konkursního řízení, přehledu výdajů na údržbu a správu konkurzní podstaty a žádost o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy. Usnesením z 6. 10. 2010 byla lhůta prodloužena do 30. 6. 2011. Dne 5. 11. 2010 doručena soudu dražební vyhláška, dne 14. 12. 2010 doručena zpráva o průběhu konkursního řízení o provedení dražby. Usneseními z 21. 4. 2011 rozhodl soud o nástupnictví dle . Usnesením z 27. 7. 2011 a 29. 8. 2011 byl správce konkurzní podstaty vyzván k předložení zprávy o své činnosti a stavu konkursní podstaty úpadce. Dne 30. 9. 2011 byla soudu doručena zpráva správce konkurzní podstaty o průběhu konkursního řízení (dosud se nepodařilo zpeněžit majetek z pohledávek), přehled výdajů na údržbu a správu konkurzní podstaty a žádost o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy, načež vydáno dne 4. 10. 2011 usnesení o prodloužení lhůty do 31. 12. 2011. Usnesením doručeným správci konkurzní podstaty dne 9. 2. 2012 byl vyzván k podání zprávy o své činnosti, obdobně pak usnesením z 2. 3. 2012. Dne 24. 4. 2012 doručen soudu přehled výdajů na udržování a správu konkursní podstaty a žádost o prodloužení lhůty. Dne 25. 4. 2012 vydáno usnesení o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy do 31. 12. 2012. Dne 7. 6. 2012 byla soudu doručena žádost správce konkursní podstaty o prodloužení lhůty k podání zprávy o průběhu konkursního řízení z důvodu pracovní neschopnosti (operace dne 22. 5. 2012) s trváním pravděpodobně do 10. 6.2012. Dne 18. 6. 2012 bylo soudu doručeno doplnění zprávy o průběhu konkursního řízení s uvedením stavu dosud nezpeněžených pohledávek a souboru pohledávek, které budou předloženy věřitelskému výboru s návrhem na jejich vyloučení z majetkové podstaty z důvodu nedobytnosti. Dne 20. 6. 2012 byl soudu doručen přehled stavu zpeněžování konkursní podstaty. Dne 2. 10. 2012 bylo rozhodnuto usnesením o stanovení lhůty 15 dnů k předložení souhlasu věřitelského výboru s vyloučením nedobytných pohledávek soudu a dále zprávu o své činnosti a stavu nezpeněžených pohledávek. Dne 20. 11. 2012 byla soudu doručena zpráva o činnosti a stavu nezpeněžených pohledávek, s tím, že dosud nebyl souhlas věřitelského výboru s vyloučením nedobytných pohledávek z konkursní podstaty získán, když návrh byl odeslán dne 19. 6. 2012 a předsedkyně senátu byla již telefonicky a písemně dne 23. 10. 2012 a dne 19. 11. 2012 upomínána. Dne 27. 6. 2013 byla soudu doručena zpráva konkursního správce s žádostí o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy o konkursním řízení s tím, že věřitelský výbor byl opakovaně upomínán k vydání stanoviska a následně vyšlo najevo, že není usnášeníschopný, neboť jeden z členů výboru nemá osobu oprávněnou za ni jednat (u společnosti již nepracuje, je v důchodu) a společnost dosud nezplnomocnila jinou osobu tak, aby věřitelský výbor mohl dál vykonávat svou činnost. Správce požádal soud o jmenování nového člena výboru nebo vyzvání stávajícího člena k zplnomocnění nové osoby. Dne 28. 2. 2013 vydáno usnesení o nástupnictví dle ) a 3). Dne 12. 7. 2013 bylo soudu doručeno oznámení o změně osoby zastupující věřitele ve věřitelském výboru. Dne 30. 9. 2013 vydáno usnesení o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy do 31. 12. 2013. Usnesením z 28. 11. 2013 rozhodnuto o nástupnictví dle ) a 3). Usnesením z 30. 4. 2014 stanovena lhůta správci konkursní podstaty k předložení konečné zprávy v délce 20 dnů. Usnesením ze 4. 6. 2014 soud správci uložil předložit zprávu o své činnosti a dále správce KP upozornil na průtahy v řízení. Dne 28. 7. 2014 správce konkurzní podstaty požádal soud, aby dal pokyn věřitelskému výboru k vyjádření vyloučení pohledávek, neboť dosud nebyl dán, ačkoliv byl opakovaně upomínán (25. 6. 2013 a 13. 7. 2014). Dne 8. 8. 2014 bylo vydáno usnesení, kterým soud uložil věřitelskému výboru, aby se ve lhůtě 20 dnů vyjádřil k návrhu správce konkursní podstaty na vyloučení pohledávek. Dne 8. 10. 2014 bylo soudu doručeno souhlasné stanovisko věřitelského výboru s vyloučením nedobytných pohledávek z konkursní podstaty. Dne 14. 10. 2014 vydáno usnesení s výzvou správci konkurzní podstaty k předložení zprávy o své činnosti a sdělení stavu majetkové podstaty. Usnesením z 26. 8. 2014 rozhodl soud o nástupnictví dle ) a 3) . Usnesením z 19. 11. 2014 uložil soud správci konkursní podstaty lhůtu 20 dnů k předložení zprávy o své činnosti a stavu majetkové podstaty, na to dne 17. 12. 2014 byla doručena soudu zpráva o průběhu konkursního řízní, v níž správce uvedl, že podal návrh na vyloučení pohledávek z majetkové podstaty a vymezil pohledávky, které brání podání konečné zprávy, k tomu přiložil návrh na vyloučení nedobytných pohledávek z konkursní podstaty. Usnesením z 5. 1. 2015 soud vyslovil souhlas s vynětím správcem konkursní podstaty navržených pohledávek ze soupisu konkursní podstaty. Usnesením z téhož dne byla správci prodloužena lhůta k podání konečné zprávy do 30. 6.2015. Dne 5. 8. 2015 podal správce konkurzní podstaty zprávu o průběhu konkursního řízení a žádost o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy, načež byla usnesením z 10. 8. 2015 lhůta prodloužena do 31. 12. 2015. Dne 1. 3. 2016 vyzval soud usnesením správce konkurzní podstaty k předložení konečné zprávy a dne 3. 3. 2016 byla soudu doručena žádost správce konkurzní podstaty k prodloužení lhůty, neboť dosud není zpeněžena konkursní podstata a bude proveden částečný rozvrh, po naplánované schůzi věřitelů na 10. 3. 2016. Dne 11. 3. 2016 vyzval soud správce k předložení zápisu o schůzi věřitelů z 10. 3. 2016, k tomuto vyzval opakovaně i 3. 5. 2016 a 2. 6. 2016. Dne 22. 6. 2013 byla soudu doručena zpráva o konkursním řízení, stav zpeněžování konkursní podstaty a žádost o prodloužení lhůty, čemuž bylo usnesením z 23. 6. 2016 vyhověno, a lhůta byla prodloužena do 31. 10. 2016. Dne 1. 9. 2016 byl soudu doručen rozpis k vyplacení mzdových nároků bývalým zaměstnancům. Následně usneseními ze 4. 10. 2016 a 2. 11. 2016 soud vyzývá věřitele V. G. ke sdělení čísla účtu, na který mu má být částka vyplacena. Dne 7. 12. 2016 je soudu doručena práva o konkursním řízení, žádost o vyplacení zálohy správci konkursní podstaty a žádost o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy, která byla usnesením z 9. 12. 2016 prodloužena do 31. 3.2017. Dne 6. 4. 2017 a 28. 8. 2017 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby byla předložena konečná zpráva. Dne 28. 4. 2017 došlo podání správce konkurzní podstaty. Dne 15. 9. 2017 byl správcem konkurzní podstaty předložen přehled výdajů na udržování a správu konkursní podstaty a hotových výdajů správce a dne 25. 9. 2017 byla doručena zpráva o konkursním řízení, informace o zpeněžení veškeré konkursní podstaty, stanovisko věřitelského výboru, přehled zpeněžování konkursní podstaty a konečná zpráva, v níž byla stanoveno, že částka určená k rozvrhu po odečtení odměny správce činí 4 940 782 Kč. Dne 12. 12. 2007 byl správcem předložen návrh odměn členů výboru a usnesením z 26. 1. 2018 byl správce vyzván k opravě konečné zprávy. Dne 26. 2. 2018 byla doručena doplněná a opravená konečná zpráva s tím, že částka určená k rozvrhu činí 4 924 497 Kč. Dne 19. 3. 2018 byla vyvěšena vyhláška z 15. 3. 2018. Usnesením z 20. 3. 2018 soud určil odměnu členům věřitelského výboru. Usnesením z 18. 4. 2018 soud nařídil jednání o konečné zprávě a o vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty na 26. 6. 2018. V protokolu o projednání konečné zprávy z 26. 6. 2018 je vydáno usnesení o schválení konečné zprávy, schválení celkových výdajů konkursní podstaty, odměny správce konkursní podstaty a výrokem IV. soud schválil částku určenou k rozdělení mezi věřitele ve výši 4 924 497 Kč. Na č.l. 776 seznam platných věřitelů, právnická osoba částka 1 066 353,84 Kč. Usnesením z 20. 8. 2018 byl správce vyzván, aby soudu předložil návrh rozvrhového usnesení do 10 dnů. Dne 5. 9. 2018 byl soudu předložen návrh na rozvrh, následně dne 10. 10. 2018 návrh upraven a věřitel poř. číslo spol. právnická osoba, měl přihlášenou pohledávku ve výši 1 066 353,80 Kč a z toho mu bylo k úhradě navrženo 210 178,36 Kč. Usnesením z 2. 11. 2018 (PM dne 8. 12. 2018) bylo rozhodnuto o rozvrhu výtěžku zpeněženého majetku z konkursní podstaty, pohledávka spol. DORNET byla uspokojena shodně s návrhem na rozvrh. Usnesením z 1. 10. 2018, 29. 11. 2018 a 4. 12. 2018 bylo rozhodnuto o nástupnictví podle . Dne 18. 2. 2019 byla soudu doručena zpráva správce konkursní podstaty o plnění rozvrhového usnesení a žádost soudu o součinnost se zjištěním kontaktních údajů na věřitele, kteří dosud nebyli upokojeni. Usnesením z 2. 5. 2019 rozhodnuto o nástupnictví dle ) a 2) Usnesením soudu byl dne 10. 9. 2019 konkursní správce vyzván k předložení zprávy o provedení rozvrhu, případně sdělil, co mu v tom brání. Dne 24. 9. 2019 odeslán na dotaz přípis na OS v obec ohledně stavu řízení. Dne 30. 9. 2019 byla soudu doručena zpráva o provedení rozvrhu s tím, že pohledávky byly uspokojeny a nic nebrání vydání usnesení o zrušení konkursu. Usnesením ze 7. 10. 2019 bylo rozhodnuto o zrušení konkursu na majetek úpadce STAKO- právnická osoba – v likvidaci, rozhodnutí nabylo právní moci dne 4. 12. 2019. Dne 17. 2 2020 vydáno usnesení s výzvou na správce ke splnění povinnosti po zrušení konkursu (sestavení účetní závěrky bylo uloženo usnesením ze 7. 10. 2019). Dne 20. 2. 2020 byla správcem konkurzní podstaty podána zpráva o uzavření účetních knih a sestavení účetní závěrky. Usnesením ze 4. 3. 2020 byl správce konkursní podstaty zproštěn funkce. Usnesením z 11. 5. 2020 bylo rozhodnuto o vrácení zálohy na náklady konkursního řízení insolvenčnímu navrhovateli – věřiteli právnická osoba Dne 18. 6. 2020 po sdělení čísla účtu vystaven platební poukaz.

6. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci.

7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

8. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním.

10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

12. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Podle ust. OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně ("o.z.").

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Na základě listinných důkazů a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR z 13. 4. 2011, (dále jen„ Stanovisko“) soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, ). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 2. 2011, sp. zn. ).

16. Soud posoudil předmětnou věc podle § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 31a OdpŠk, když se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 355 003 Kč, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Krajského soudu v obec pod sp. zn. v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu , 3 (žalovaná stanoviskem z 8. 2. 2021 konstatovala, že v daném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a tím k porušení práva žadatele na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě), proto věc může být projednána před soudem ( zák. OdpŠk).

17. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda Krajský soud v Brně vydal rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. sp. zn. v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk). Pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Řízení ve vztahu k žalobkyni jako věřiteli ve výše uvedeném konkursním řízení trvalo ode dne zahájení řízení podáním návrhu na prohlášení konkursu dne 11. 3. 2002 do 4. 12. 2019, kdy nabylo právní moci usnesení ze 7. 10. 2019, kterým byl konkurs zrušen. Celková relevantní doba řízení tedy činí 17 let 9 měsíců. Lze sumarizovat, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Naříkané konkursní řízení je nutno považovat za řízení extrémně složité, a to zejména rozsahem konkursní podstaty a množstvím věřitelů, neboť konkursní podstata byla tvořena velkým množstvím drobného movitého majetku, k jehož zpeněžení docházelo formou dražby, tak nemovitostmi, opět zpeněžovanými v dražbě, a dále pohledávkami dlužníka. Přihlášku pak podalo 107 věřitelů. Další významnou skutečností ovlivňující délku řízení a její složitost je incidenční spor, který probíhal v letech 2003 až 2010 u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. . S přihlédnutím na delší dobu posuzovaného řízení, která činí již více jak 17 let, není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé, přestože se jedná o řízení složité. Nicméně soud dospěl k závěru, že není na místě poskytnout žalobkyni relutární zadostiučinění, když konstatování porušení práva shledal dostatečným prostředkem satisfakce, a to zejména s ohledem na níže uvedené okolnosti.

18. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Zmíněná kritéria nejsou jedinými, k nimž může soud při posouzení přiměřenosti délky řízení v konkrétní věci přihlédnout, jsou ale zpravidla těmi základními (viz bod IV. Stanoviska).

19. Celková délka řízení ve vztahu k žalobkyni činí 17 let a 9 měsíců. V přípravné fázi řízení (od podání návrhu dne 11. 3. 2002 do prohlášení konkursu dne 14. 8. 2002) byl postup soudu plynulý, stejně jako v třetí fázi naříkaného řízení po vydání rozvrhového usnesení (2. 11. 2018). Mezitímní realizační fáze řízení je pak ovlivňována činností správce konkursní podstaty v součinnosti s věřiteli. Soud v této dohledové fázi postupoval bez prodlení při prováděných úkonech, pravidelně vyzýval správce konkursní podstaty k provedení úkonu či k předložení zpráv o průběhu konkursního řízení.

20. Posuzované řízení je nutno s ohledem na jeho předmět považovat za řízení skutkově i procesně složité, když se jedná o konkursní řízení s počtem 107 přihlášených věřitelů s pohledávkami ve výši 26 005 577,33 Kč. Z listinných důkazů vyplývá, že byly řešeny problémy s doručováním, kdy správce konkurzní podstaty žádal soud o součinnost, délku řízení ovlivňovala negativně dále skutečnost, že určitý soubor pohledávek byl nedobytný a po opakovaných neúspěšných pokusech o jejich zpeněžení, muselo dojít k jejich vyřazení z konkursní podstaty. Na délku řízení měl pak vliv i shora citovaný incidenční spor. Právní složitost je dána i tím, že k projednání sporu v prvním stupni je příslušný krajský soud (k tomu srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2020, č. j. - 122,„ Soud I. stupně nepochybil, pokud právní složitost věci odůvodnil také poukazem na to, že k projednání sporu v prvním stupni byl příslušný krajský soud, neboť právě právní složitost věci hraje významnou roli při určení věcné příslušnosti soudu. Z ust. je zřejmé, že spory a jiné právní věci, pro něž je typická skutková nebo právní obtížnost nebo které se v soudní praxi vyskytují méně často, zákon svěřuje v prvním stupni krajským soudům.“).

21. Jde-li o kritérium jednání poškozeného, v tomto směru lze uzavřít, že se žalobkyně na délce řízení svým postupem ve smyslu obstrukčním nepodílela. Nicméně zde soud nepřehlédl skutečnost, že dne 19. 6. 2012 odeslal správce konkursní podstaty věřitelskému výboru návrh k souhlasu věřitelského výboru s vyloučením nedobytných pohledávek z konkursní podstaty a ačkoliv byl výbor opakovaně upomínán, a to jak ze strany správce konkursní podstaty, tak ze strany soudu, doručil až dne 8. 10. 2014 souhlasné stanovisko s vyloučením nedobytných pohledávek. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně byla předsedou věřitelského orgánu, jmenovaná dne 9. 9. 2003, měla možnost činnost výboru reálně ovládat a organizovat.

22. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, ve věci nebyly žalobkyní žádné konkrétní průtahy tvrzeny a zdejší soud dospěl k závěru, že k žádným významným průtahům v řízení ani nedocházelo. Úkony byly činěny plynule, navazovaly na sebe a byly činěny v přiměřených lhůtách. Na celkovou délku řízení měla vliv především skutková a procesní složitost řízení. Dále je třeba vzít na zřetel, že postavení správce konkursní podstaty v konkursním řízení coby zvláštního procesního subjektu, jenž není státním orgánem nebo státní organizací ve smyslu zákona OdpŠk a nese vlastní majetkovou odpovědnost za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo které mu uloží soud. Soud vykonává toliko dohled nad jeho činností a schvaluje významné úkony správce. Soud s pravidelností vyzýval správce konkursní podstaty k předložení zpráv o postupu ve věci a o provedených úkonech, opakovaně rozhodoval ve věci procesního nástupnictví a v té fázi řízení, kde lpěl procesní postup ve věci na úkonech soudu, pak lze konstatovat, že takové úkony byly soudem činěny bezodkladně. V posuzovaném řízení nebyly shledány průtahy ani jiná neodůvodněná nečinnost soudu. K výše uvedenému se vyjádřil také Ústavní soud v rozhodnutí , když konstatoval, že„ Stěžovatel v ústavní stížnosti napadá průtahy v konkurzním řízení, aniž bere do úvahy jeho specifické podmínky. Zcela přehlíží, že délku tohoto řízení zásadním způsobem ovlivňují vedlejší řízení, konkrétně incidenční spory. Průtahy těchto řízení nelze přičítat hlavnímu řízení a je třeba je řešit samostatně, neboť jsou-li vyvolána, probíhají nadále zcela samostatně. …. Délka těchto řízení zásadním způsobem ovlivnila délku konkurzního řízení. Délku konkurzního řízení navíc ovlivňuje i postup správce konkurzní podstaty. Ústavní soud je stejného názoru jako Nejvyšší soud, že stát nenese přímou odpovědnost za nesprávný výkon funkce správce konkurzní podstaty, který je v tomto směru odpovědným samostatně. Stát odpovídá toliko za nesprávný úřední postup při výkonu své dohlížecí funkce nad správcem konkurzní podstaty. Takto však nárok stěžovatele uplatněn nebyl, a proto se jím ani obecné soudy v této rovině zabývat nemohly.“

23. Jako poslední z hledisek soud zohlednil význam řízení pro žalobkyni, tento soud však shledal jako značně snížený. O tomto svědčí jednak sama povaha konkurzního řízení, které není typickým řízením sporným, ale jedná se o speciální řízení, jehož účelem je uspořádat majetkové poměry dlužníka, který se dostal do úpadku. Jak uzavřel i Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí sp. zn. , je třeba při vyhodnocení kritérií dle § 31a odst. 3 OdpŠk tyto hodnotit právě s ohledem na specifickou povahu konkurzního řízení jako takového. Toto sestává ze tří fází; první fází je fáze počínající podáním návrhu na prohlášení konkurzu a končící prohlášením konkurzu; druhá fáze je fází realizační, trvající do podání konečné zprávy správcem konkurzní podstaty a zahrnující zejména přihlašování pohledávek, zjišťování majetku a jeho zpeněžování; a třetí fáze pak začíná rozvrhovým usnesením a zahrnuje vlastní rozvrh výtěžku z konkurzní podstaty mezi věřitele a zrušení konkurzu. Konkurzní řízení jako takové je řízením s nižším významem řízení pro účastníka, neboť v tomto věřitelé hromadně uplatňují své pohledávky vůči majetku úpadce a jsou si plně vědomi toho, že budou uspokojeni jen poměrně (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Dále soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. z 31. 5. 2012, ve kterém Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkurzního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že konkurzní věřitel mohl v průběhu konkurzního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele, co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkurzu dostalo na uspokojení jeho pohledávky. Za uvedené situace, kdy se žalobkyni dostalo uspokojení co do částky 210 178 Kč, lze dojít k závěru, že význam pro žalobkyni jako podnikatelku zásadně snížený a nemohla ji vzniknout nesprávným úředním postupem žádná morální újma. Podstatou odškodnění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení je odškodnit účastníky řízení za nejistotu, které jsou vystaveny ohledně výsledku tohoto řízení. Z provedeného dokazování se však podává, že žalobkyni bylo dlouhodobě známo, resp. již od počátku namítaného řízení, jaký je zhruba majetek úpadce a v jakém rozmezí se uspokojení její pohledávky bude pohybovat. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně fakticky nejistotě ohledně výsledku tohoto konkurzního řízení vystavena nebyla. Žalobkyně je podnikatelem a v řízení šlo o vypořádání pohledávky související s její podnikatelskou činností, taková řízení nejsou spojena se zvýšeným zájmem pro poškozeného. Ze samotné výše této částky nelze zvýšený subjektivní význam dovozovat a žalobkyně jiné relevantní okolnosti netvrdila. Nadto je třeba uvést, že institut sdílené nemajetkové újmy je možno použít tam, kdy se může dotýkat většího počtu osob z důvodu objektivně kumulovaných nároků, relativně samostatných společníků procesně organizovaných v samostatném společenství ve společném řízení. Společenství věřitelů nabízí totiž jisté rozprostření sdílených subjektivních dopadů (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. a Stanovisko). V daném případě věřitelé kooperovali (věřitelský výbor), vznikající újmu tak pociťovali společně a sdíleli nejen osud řízení, ale i újmu s jeho délkou související.

24. Celková délka řízení se globálně jeví jako nepřiměřená, avšak jeho délka byla způsobena řadou jiných skutečností, než je nečinnost a průtahy soudu. Délka uvedeného řízení byla dána zejména dlouhotrvajícím incidenčním sporem, charakterem majetkové podstaty, kdy k jejímu zpeněžování docházelo opakovaně v dražbách movitého i nemovitého majetku nebo rozhodování o vyloučení pohledávek, k čemuž je nezbytná součinnost věřitelů. Soud k zajištění řádného průběhu konkursního řízení vykonává zejména dohledovou činnost a za tím účelem se dotazuje a zjišťuje, jaké úkony byly a budou provedeny a v závislosti na tom dále vyzývá správce konkursní podstaty k předložení zpráv o jeho činnosti, o přehledu nákladů, výdajů a stavu finančních prostředků, ke sdělení stavu majetkové podstaty, ke sdělení výsledku dražby a správce konkursní podstaty může též požádat soud o spolupráci tam, kde na jeho výzvu není konáno. V daném případě se k tomuto správce konkursní podstaty uchýlil v okamžiku, kdy přes jeho opakované výzvy nedošlo k vydání stanoviska věřitelského výboru k vyloučení souboru pohledávek z majetkové podstaty z důvodu jejich nedobytnosti. Správce konkursní podstaty vyzýval věřitelský výbor k souhlasu v červnu roku 2012 a po opakovaných urgencích bylo věřitelským výborem reagováno až v říjnu 2014 na základě usnesení soudu ze dne 8. 8. 2014 Ani v tomto ohledu nelze konstatovat, že by soud byl ve své dozorující funkci nečinný a bylo možné konstatovat vznik průtahů v řízení. Nadto jak uvedeno výše, stát není odpovědným za výkon funkce správce konkurzní podstaty a žalobkyně ani nesprávný úřední postup v činnosti správce konkurzní podstaty netvrdila.

25. Z rozsudku Nejvyššího soudu z 28. 2. 2012, sp. zn. se podává, že konstatování porušení práva je plnohodnotnou formou morální kompenzace utrpěné újmy, jejíž aplikaci předpokládá ustanovení § 31a odst. 2 OdpŠk, a to zejména s ohledem na závažnost vzniklé újmy a okolnosti konkrétní věci. V určitých případech bude postačovat samotné konstatování porušení práva a celkově lze uzavřít, že doba řízení nemohla negativně zasáhnout psychickou sféru poškozené osoby.

26. Na podkladě shora vyloženého dospěl soud k závěru, že v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu představovanému jeho nepřiměřenou délkou, neboť celkovou délku namítaného řízení nelze s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem globálně nazíraného řízení hodnotit jako nepřiměřenou. Řízení bylo sice již relativně delší, jeho průběh byl však plynulý, postup soudu byl koncentrovaný. Vzhledem k výše uvedenému požadavek žalobce na zaplacení zadostiučinění není oprávněný, proto byla žaloba zamítnuta.

27. Soud s ohledem na výše uvedené seznal, že při zohlednění speciálního postavení správce konkurzní podstaty se samostatnou odpovědností, uvedené míře uspokojení a s tím souvisejícího významu pro žalobkyni jako zásadně sníženého, plynulosti průběhu řízení a koncentrovaného postupu soudu, konstatování porušení práva shledal jako přiléhavou formu satisfakce a v poměrech posuzované věci zcela jako plnohodnotnou formu kompenzace. Nad rámec výše uvedeného soud poukazuje na rozhodnutí Městského soudu v Praze v obdobných případech, kdy délka konkurzního řízení činí doposavad 18 let, řízení ještě není skončeno, avšak s ohledem na specifika konkurzního řízení je jako postačující kompenzace shledáváno konstatování porušení práva (věc vedená pod sp. zn. , sp. zn. ).

28. S ohledem na shora uvedené soud výrokem I. žalobu zamítl jako nedůvodnou, když žalovaná porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě konstatovala již stanoviskem z 8. 2. 2021, avšak po marném uplynutí lhůty k předběžnému projednání nároku.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. , když žalobkyně byla úspěšná pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění (přiměřené formě zadostiučinění) záviselo na úvaze soudu a žalovaná poskytla plnění ve formě konstatování porušení práva až po podání žaloby a marném uplynutí lhůty k předběžnému projednání nároku. Náklady žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady za právní zastoupení ve výši 10 200 Kč. Odměna advokáta byla určena dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. , (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. ) a , d) advokátního tarifu vykonal 3 úkony právní služby á 3 100 Kč, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání ve věci samé a ve vyjádření z 25. 2. 2021. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý ze tří vykonaných právních úkonů 300 Kč dle ust. advokátního tarifu. Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

30. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s  věta za středníkem , neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající , o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a žalobkyni nijak nepoškozuje. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, ve třech vyhotoveních.