Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 36/2021-22
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Nadine Kovandovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 370 393,73 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 370 393,73 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 62 341,24 Kč, s kapitalizovaným úrokem v částce 110 136,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 370 393,73 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % a s úrokem 13,9 % ročně z částky 370 393,73 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 51 551,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 370 393,73 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 62 341,24 Kč, s kapitalizovaným úrokem v částce 110 136,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 370 393,73 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % a s úrokem 13,9 % ročně z částky 370 393,73 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 51 551,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím, kterého se domáhá z titulu smlouvy o úvěru ze dne
27. 6. 2016, kterou se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, kdy ta půjčila žalovanému částku 394 000 Kč. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednané poplatky za poskytnutí úvěru. Žalovaný však své smluvní závazky neplnil řádně a včas.
2. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 6. 2016, k úvěrovému účtu č. bankovní účet uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, má soud za prokázané, že tato společnost zapůjčila žalovanému částku 394 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku hradit pravidelnými měsíčními splátkami, což však nečinil a právní předchůdce žalobkyně tak využil svého práva a dopisem ze dne 27. 12. 2017 ukončil poskytování úvěru a zesplatnil jej. Žalovaný žalobkyni nadále dluží na jíistně částku 370 393,73 Kč.
4. Dne 12. 3. 2019 uzavřela právnická osoba, s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se žalobkyně stala věřitelem pohledávky vůči žalované. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru.
6. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Žalovaný své povinnosti nedostál, přestože byl původním věřitelem upomínán k zaplacení, a proto se žalobkyně, na kterou přešlo právo dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne
12. 3. 2019, po právu domáhá zaplacení soudně.
8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
9. Jelikož se žalovaný dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. též právo na úrok z prodlení.
10. Závěrem soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalovaného verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradil.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 51 551,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 816 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 370 393,73 Kč sestávající z částky 9 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 360 Kč ve výši 6 375,60 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.