Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
55 C 449/2021-44
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Renátou Honzíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 3 371,64 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do výše 3 371,64 Kč zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úroky ve výši 1 565,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 292 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do výše 3 371,64 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úroky ve výši 1 565,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 292 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 3. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozhodnutí. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná s ní uzavřela smlouvu o hotovostním úvěru„ PUJCKA PRO“ č. anonymizováno, na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 100 000 Kč (dále jen„ smlouva o úvěru“). Výše úrokové sazby byla sjednána ve výši 9,90 % p. a. Žalovaná se zavázala tento úvěr splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 4 609,88 Kč, jejichž časové rozvržení bylo uvedeno v harmonogramu splátek, který byl součástí smlouvy o úvěru. Žalovaná však své závazky ze smlouvy o úvěru neplnila řádně a včas, když se opakovaně s plněním splátek dostávala do prodlení. Žalobkyně tak využila svého práva a dne 20. 9. 2019 úvěr zesplatnila. Na to dne 6. 4. 2020, 21. 5. 2020 a dne 14. 8. 2020 uhradila žalovaná žalobkyni v uvedených datech částku ve výši 500 Kč, tedy celkem 1 500 Kč. Ke dni podání žaloby činí pohledávka žalobkyně částku v celkové výši 3 371,64 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně zaslala žalované dne 9. 2. 2021 předžalobní upomínku.
Podáním doručeným soudu dne 4. 11. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to do částky jistiny ve výši 3 371,64 Kč s odůvodněním, že žalovaná výše uvedenou částku uhradila. Úhradu částky ve výši 3 371,64 Kč doložila žalovaná soudu dne 21. 10. 2021, a to výpisem z vlastní evidence. Žalobkyně nicméně stále požaduje uhrazení částky ve výši 1 564,42 Kč, sestávající se z úroků, tedy po částečném zpětvzetím žaloby zůstalo předmětem řízení toliko příslušenství.
Podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Vezme-li návrh zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud tedy postupoval podle cit. ustanovení a v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil (výrok I.), když souhlas žalované (§ 96 odst. 3 o.s.ř. ) nebylo třeba zjišťovat, neboť ke zpětvzetí došlo před zahájením jednání (§ 96 odst. 4 o.s.ř. ).
Soud nařídil jednání na den 9. 11. 2021, ke kterému se nikdo z předvolaných nedostavil. Žalovaná se z jednání omluvila s tím, že souhlasila, aby byla věc projednána a rozhodnuta bez její přítomnosti. Žalobkyně se na jednání bez omluvy nedostavila ani nijak nereagovala. Předvolání bylo žalobkyni doručeno dne 27. 9. 2021 do DS. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouvu o hotovostním úvěru„ PUJCKA PRO“ č. anonymizováno, na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 100 000 Kč (dále jen„ smlouva o úvěru“). Výše úrokové sazby byla sjednána ve výši 9,90 % p. a. Žalovaná se zavázala tento úvěr splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 4 609,88 Kč, jejichž časové rozvržení bylo uvedeno v harmonogramu splátek, který byl součástí smlouvy o úvěru. Žalovaná však své závazky ze smlouvy o úvěru neplnila řádně a včas. Žalobkyně tak využila svého práva a dne 20. 9. 2019 úvěr zesplatnila. Na to dne 6. 4. 2020, 21. 5. 2020 a dne 14. 8. 2020 uhradila žalovaná žalobkyni v uvedených datech částku ve výši 500 Kč, tedy celkem 1 500 Kč. Ke dni podání žaloby činí pohledávka žalobkyně částku v celkové výši 3 371,64 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně zaslala žalované dne 9. 2. 2021 předžalobní upomínku.
Podáním doručeným soudu dne 4. 11. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to do částky jistiny ve výši 3 371,64 Kč. Po částečném zpětvzetí zůstalo v řízení toliko příslušenství.
Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
Účastníci uzavřeli dle ust. § 2395 o.z. smlouvu o úvěru, žalovaná úvěr řádně nesplácela, a proto žalobkyně smlouvu o úvěru zesplatnila. Žalovaná dlužnou jistinu po podání žaloby uhradila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou jistiny soud přiznal žalobkyni nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyně byla úspěšná ohledně příslušenství pohledávky. Ohledně zbývající nároku bylo řízení zastaveno a soud postupoval dle § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. , když k částečnému zastavení došlo pro chování žalované (dlužnou jistinu uhradila až po podání žaloby. Z těchto důvodu soud přiznal žalobkyni, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 7 292 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 371,64 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 200 Kč ve výši 1 092 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.