Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 174/2021-47

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou ve věci

žalobce: ; celé jméno žalobce, narozený dne datum

bytem adresa žalobce

zastoupeného advokátkou JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti;

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 62 640 Kč

takto:

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 62 640 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 62 640 Kč se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou vedeno pod sp. zn. spisová značka domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo rozhodnuto o zrušení spoluvlastnictví k podílu v Okresním stavebním bytovém družstvu obec a dále o zaplacení částky ve výši 62 640Kč z důvodu, že žalovaná sama užívá byt účastníků za dobu od března 2016 do března 2019. Ve věci vedené pod sp. zn. spisová značka bylo vedeno řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví a zaplacení částky 62 640 Kč. Za situace, kdy se účastníci jako bývalí manželé do tří let od zániku manželství nedohodli na vypořádání společného jmění a žádný z nich nepodal žalobu o vypořádání společného jmění, pak marným uplynutím tříleté lhůty pro vypořádání společného jmění vzniklo účastníkům ve vztahu k členskému podílu podílové spoluvlastnictví. Ohledně vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví vedené pod sp. zn. spisová značka došlo mezi účastníky k mimosoudnímu vyřešení věci a řízení bylo v této věci v návaznosti na zpětvzetí žaloby zastaveno.

2. Usnesením ze dne 10. 6. 2021 č. j. číslo jednací bylo řízení ve věci o zaplacení částky ve výši 62 640 Kč vyloučeno k samostatnému řízení.

3. Požadavek na zaplacení částky 62 640Kč žalobce odůvodnil tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem název soudu ze dne 11. 5. 2015 č. j. číslo jednací s právní mocí ke dni 1. 7. 2015. V době tří let od dne právní moci rozsudku o rozvodu manželství neuzavřeli dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů bývalých manželů, nebylo zahájeno soudní řízení ohledně vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Vzhledem ke skutečnosti, že účastníci řízení v zákonné lhůtě neuzavřeli příslušnou dohodu ani nebylo ohledně vypořádání společného jmění účastníků vedeno žádné soudní řízení, po uplynutí tří let ode dne, kdy rozsudek o rozvodu manželství účastníků řízení nabyl právní moci, došlo k přechodu z režimu společného jmění do režimu podílového spoluvlastnictví. Každý z účastníků je tak majitelem podílu o rozsahu ideální ½. S podílem účastníků v Okresním stavebním bytovém družstvu obec, IČO je neoddělitelně spjato užívání bytu číslo adresa žalobce a žalované. Žalobce po rozpadu manželského vztahu opustil společnou domácnost účastníků na adrese adresa žalobce a žalované, pokoušel bezúspěšně s žalovanou na vypořádání družstevního podílu domluvit. Žalované byla prostřednictvím zástupkyně žalobce zaslaná předžalobní výzva ze dne 27. 8. 2018 obsahující představu žalobce o vzájemném vypořádání účastníků. Žalovaná byt, jehož užívání je neoddělitelně spjato se společným podílem účastníků řízení v bytovém družstvu, užívala výlučně sama a tento stav trval nepoměrně dlouho, neboť žalovaná dlouhodobě bojkotovala vzájemné vypořádání účastníků řízení. Žalobce žádá úhradu částky odpovídající ½ obvyklého nájemného v místě a čase, za to, že žalovaná užívala společný majetek obou účastníků řízení, a to bez jakékoli satisfakce pro žalobce, jako druhého z vlastníků dané hodnoty, když zároveň žalobce s takovým to způsobem užívání bytové jednotky nevyslovil souhlas. Dle žalobce obvyklé nájemné v daném místě a v čase se pohybuje kolem 4 000 Kč za měsíc a žádá úhradu poloviny z této částky za jeden měsíc užívání daného bytu žalovanou za poslední tři roky, tedy za posledních třicet šest měsíců (od března 2016 do března 2019), v souhrnu nárok žalobce činí částku 72 000 Kč. Výdaje spojené s užíváním daného bytu, tedy i povinnost žalobce se podílet se na výdajích na tzv.„ úhradách za užívání“, dle předpisu těchto plateb činí 519 Kč. Žalobce tedy od svého nároku v částce 72 000 Kč odečetl částku odpovídající částce 9 360 Kč (36 x 260 Kč) a požaduje za to, že žalovaná sama užívá společný majetek obou účastníků 62 640 Kč. K tvrzení žalované, že žalobce může nadále užívat určité pokoje, doplnil, že žalobce v minulosti opustil společnou domácnost a nemá a po odchodu z této domácnosti neměl v úmyslu se do ní, či jen do vybraných místností vracet, což bylo žalované známo a může tak užívat celý byt.

4. Žalovaná s návrhem nesouhlasila, potvrdila, že žalovaný opustil společnou domácnost v roce 2010 dobrovolně. Poukázala na společný majetek účastníků, který dle žalované měl žalobce ve svém držení. V předmětném bytě žalovaná užívá jen jednu místnost, tak jak byt užívala ještě před rozvodem manželství. Žalovaný užíval obývací pokoj a ložnici a jsou mu stále k dispozici, rovněž má stále klíče od bytu.

5. Výpovědí žalobce jako účastníka řízení bylo zjištěno, že se odstěhoval ze společného bytu v roce 2010, před jeho odstěhováním užívali byt dle dohody účastníků, a to žalobce užíval obývací pokoj a ložnici, žalovaná užívala dětský pokoj, společně měli k dispozici kuchyň a sociální zařízení, žalobce platil nájem asi 2 500 Kč a žalovaná platila energie. V roce 2010 si odnesl jen oblečení, do bytu se již nechtěl vrátit, klíče od bytu si nechal, když asi půl roku do bytu docházel, než si odstěhoval své věci. Důvodem jeho požadavku o zaplacení částky je to, že žalovaná užívala jeho věc a platí, pokud někdo užívá věc někoho jiného, pak má povinnost platit nájem. Žalovanou nevyzval, aby mi platbu za užívání bytu hradila. Pokud jde o podíl v bytovém družstvu, potvrdil, že mimosoudně tento podíl převedli, získali částku 1 450 000 Kč a tuto částku si rozdělili na polovinu.

6. Z nájemní smlouvy ze dne 22. 3. 2004 bylo zjištěno, že na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu vydaného představenstvem OSBD vzniklo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu číslo v obec, ul. adresa sestávající z kuchyně 3 pokojů s příslušenstvím, vzniklo právo společného nájmu manželů, společným nájemcem je manželka jméno příjmení datum narození a vzniklo společné členství manželů. Smlouvu za nájemce podepsala žalovaná.

7. Dle výpisu z katastru nemovitostí v list vlastnictví pro obec a k. ú. obec je jako vlastník předmětného bytu zapsáno Okresní stavební bytové družstvo obec. Dle výpisu z účtu, měsíčního předpisu nájemného a záloh platný od 1. 4. 2016 činily úhrady za užívání částku 519Kč, zálohy za služby 630Kč, celková měsíční úhrada byla ve výši 1 149Kč. Žalovaná hradí z účtu 1 150Kč (úhrada družstvu), 1 650 Kč platba za plyn, 890Kč platba za elektřinu.

8. Z protokolu o jednání ze dne 11. 5. 2015, rozsudku Okresního soudu v Lounech č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne 1. 7. 2015, bylo zjištěno, že manželství účastníků uzavřené dne 17. 7. 1970 bylo rozvedeno, v roce 2010 se žalobce odstěhoval ze společného bytu.

9. Z žádosti o přidělení bytu, aktualizace údajů žadatele o městský byt vyplývá, že žalovaná v žádosti o byt uvedla, že nevlastní byt, po vypořádání SJM bude nutné byt prodat a bude bez bydlení. V dopise z 29. 4. 2015 žalovaná navrhuje žalobci možnost uzavření dohody o vypořádání společného majetku pro dobu po rozvodu manželství s tím, že by dohodu nechala připravit. rozdělení majetku po rozvodu bez data obsahuje sdělení žalobce, že dne 11. 5. 2015 proběhlo rozvodové stání a návrh na vypořádání majetku (družstevní byt, garáž, značka automobilu). Dopisem – druhý pokus o majetkové vypořádání po rozvodu bez data adresoval žalobce žalované návrh na vypořádání majetku (družstevní byt, garáž, značka automobilu, značka automobilu). Dopis žalobce z 31. 7. 2017 adresovaný žalované obsahuje upozornění na běžící lhůtu pro vypořádání společného jmění manželů, na zásady pro rozdělení majetku v případě po uplynutí zákonné tříleté lhůty. V dopise bez data sdělila žalovaná, že je ochotna zbytek vyplatit ve splátkách 1 000Kč měsíčně v případě, že nebude souhlasit s jejím návrhem na vypořádání majetku po rozvodu, ponechá věc na rozhodnutí soudu. Dopisem z 24. 9. 2017 reagoval žalobce na návrh žalované na rozdělení společného majetku. Dopisem z 13. 8. 2018 informoval žalobce žalovanou, že zaplatil daň z garáže, požádal o uhrazení poloviny. Právní zástupkyně žalobce dopisem ze dne 27. 8. 2018 zaslala žalované návrh žalobce ohledně vypořádání podílu v bytovém družstvu a požadavek na zaplacení částky 62 640Kč.

10. Z vyjádření anonymizováno reality právnická osoba ze dne 1. 6. 2020 se podává, že cena obvyklého pronájmu u bytové jednotky číslo o velikosti 3+1, adresa s podílem na společných částech číslo je cca 10 000Kč.

11. Podle ustanovení z. č. odst. 1 (dále o. z.) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

12. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2.).

13. Podle ustanovení z. č. (dále obč. zák.) jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely (odst. 1). Vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně (odst. 2).

14. Podle ustanovení z. č. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) společné členství manželů zaniká vypořádáním společného jmění manželů nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle . Podle ustanovení se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti. Podle ustanovení uvedeného zákona není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení upravující nájem, nájem bytu nebo nájem prostoru sloužícího podnikání, a popřípadě ujednání stanov, která nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona.

15. Vznik společného nájmu bytu a společného členství v bytovém družstvu se v projednávané věci řídí právní úpravou platnou v době jejich vzniku (obč. ). Dnem účinnosti č. (tj. 1. 1. 2014) se však společný nájem bytu účastníků začal řídit novou právní úpravou; totéž platí pro společné členství.

16. Provedeným dokazováním soud zjistil a mezi účastníky nebylo sporné, že nájemní smlouvou ze dne 22. 3. 2004 pronajalo Okresní stavební bytové družstvo obec se sídlem v obec žalobci jako členovi družstva na dobu neurčitou družstevní byt číslo v obec, ul. adresa sestávající z kuchyně 3 pokojů s příslušenstvím, účastníkům, tehdy manželům vzniklo právo společného nájmu manželů, společným nájemcem se stala žalovaná a vzniklo jim společné členství v družstvu. Společný nájem bytu a společné členství účastníků v družstvu vzniklo účastníkům podle § 703 odst. 1 a 2 obč. zák., neboť právo na uzavření nájemní smlouvy k bytu vzniklo a nájemní smlouva byla uzavřena za trvání manželství účastníků dne 22. 3. 2004. Manželství účastníků uzavřené dne 17. 7. 1970 zaniklo rozvodem k 1. 7. 2015, kdy nabyl právní moci dne rozsudek ze dne 11. 5. 2015 č. j. číslo jednací. Žalobce se v roce 2010 z bytu odstěhoval, neměl úmysl se do bytu vrátit, byt dál užívala žalovaná. V době před jeho odstěhováním měli účastníci užívání bytu rozdělené tak, že žalobce užíval dva pokoje, žalovaná jeden pokoj, kuchyň a příslušenství bytu užívali společně. Z korespondence účastníků se podává, že účastníci vedli komunikaci o způsobu vypořádání zaniklého společného jmění manželů, jejich korespondence neobsahuje požadavek žalobce na zaplacení žalované či jiné částky za užívání bytu žalovanou nebo požadavek na umožnění užívaní bytu žalobci, což koresponduje s jeho tvrzením, že předmětný byt opustil s úmyslem se do bytu nevrátit. Žalovaný nemá v bytě uloženy žádné osobní věci, tyto si dle jeho účastnické výpovědi odstěhoval.

17. Podle zákona o obchodních korporacích zaniká společné členství v družstvu až vypořádáním jejich společného jmění. Práva a povinnosti se podle ustanovení § 775 uvedeného zákona řídí tímto zákonem od jeho účinnosti (1. 1. 2014). Mezi účastníky nebylo sporné, že do tří let od zániku manželství se nedohodli na vypořádání společného jmění manželů a žádný z nich nepodal žalobu o vypořádání společného jmění manželů, manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno 1. 7. 2015, společné členství účastníků v bytovém družstvu zaniká marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle tedy 1. 7. 2018. Marným uplynutím lhůty pro vypořádání společného jmění manželů (739 odst. 2 zákona o obchodních korporacích) družstevní podíl přestal být součástí společného jmění manželů.

18. Manželství účastníků zaniklo k 1. 7. 2015, k vypořádání společného jmění manželův zákonné lhůtě nedošlo a společné členství v bytovém družstvu zaniklo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání (§ 741 o. z., § 739 odst. 2 zákon o obchodních korporacích) k 1. 7. 2018. Vztahy bývalých manželů se v období mezi zánikem společného jmění manželů a jeho vypořádáním posuzují podle předpisů o společném jmění manželů. Každému z bývalých manželů tak náleží právo k celé věci omezené jen stejným právem bývalého manžela. Zánik společného členství nemá vliv na nájem družstevního bytu.

19. Mezi účastníky bylo nesporné, že nebyl podán soudu návrh na zrušení práva nájmu v souladu s ustanovením § 768 o. z. V projednávané věci, kdy účastníci měli byt ve společném nájmu, měli i stejná práva a povinnosti (§ 700 odst. 1 o. z.). Žalovaná v době, za kterou žalobce požaduje uhrazení částky 62 640Kč (od března 2016 do března 2019) platila nájemné, poplatky za služby spojené s užíváním bytu, což bylo prokázáno listinnými důkazy i vyjádřením žalobce, žalobce si byl vědom své povinnosti podílet se na těchto výdajích, proto jím vyčíslenou částku 72 000Kč ponížil o částku odpovídající ½ těchto výdajů. V projednávané věci bylo účastnickou výpovědí žalobce dále prokázáno, předmětný družstevní byt žalobce opustil v roce 2010, z bytu si odstěhoval osobní věci a neměl úmysl se do bytu vrátit, nebylo tvrzeno ani z provedených důkazů nevyplynulo, že by v průběhu let měl zájem realizovat právo byt jako nájemce užívat, že by existovala překážka, která by mu v tom bránila. Pokud by žalovaná žalobci bránila v užívání předmětného družstevního bytu, taková situace, jak bylo prokázáno, však nenastala, měl by žalobce možnost se bránit zákonným způsobem, nápravu by nebylo možné však sjednat z důvodu bezdůvodného obohacení. O obohacení lze uvažovat u spoluvlastníka věci užívajícího větší rozsah předmětu spoluvlastnictví, než který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu. V projednávané věci žalobce požaduje zaplacení částky 62 640 Kč jako bezdůvodné obohacení za užívání družstevního bytu výlučně žalovanou odpovídající polovině obvyklého nájemného v daném místě a čase. Vlastníkem předmětné bytové jednotky je OSBD obec, nikoli účastníci. Ve věci se jedná o družstevní byt, který byl užíván na základě vlastnictví členského podílu a nájmu bytu, nikoli na základě vlastnického práva, které by umožňovalo požadovat nájem nebo bezdůvodné obohacení. S ohledem na uvedené, soud žalobu neshledal důvodnou a žalobu zamítl.

20. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovaná, která byla ve věci úspěšná, o náhradu nákladů řízení nežádala, tuto nespecifikovala, z obsahu spisu nebyly zjištěny skutečnosti pro jiné rozhodnutí o nákladech řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí, exekuci.