Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 67/2021-64
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 27 914,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 090,60 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 636,77 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 792,55 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 17 066,75 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 066,75 Kč od 20. 1. 2020 do zaplacení.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 824 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 981,40 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno, sídlem adresa žalobkyně.
IV. Žalovaný je povinen splnit povinnost uvedenou ve výroku I. a povinnost uvedenou ve výroku III. v pravidelných měsíčních splátkách počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku vždy do 20. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek, s tím, že výše každé splátky až do úplného zaplacení činí 2 000 Kč.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 279 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet číslo, variabilní symbol, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 090,60 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 636,77 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 792,55 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 17 066,75 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 066,75 Kč od 20. 1. 2020 do zaplacení. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 824 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 981,40 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], sídlem [adresa žalobkyně]. IV. Žalovaný je povinen splnit povinnost uvedenou ve výroku I. a povinnost uvedenou ve výroku III. v pravidelných měsíčních splátkách počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku vždy do 20. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek, s tím, že výše každé splátky až do úplného zaplacení činí 2 000 Kč. V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek ve výši 279 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem doručeným soudu dne 26. 5. 2021, ve znění jeho doplnění ze dne 1. 7. 2021, 10. 8. 2021 a 20. 10. 2021, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 27 914,60 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela dne 12. 10. 2017 se žalovaným, jehož totožnost byla ověřena občanským průkazem, smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný příslušnou smlouvu podepsal a zavázal se poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s úroky ve výši 3 935 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnou za zpracování a doručení ve výši 5 824 Kč a poplatkem za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 9 258 Kč, v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, poslední splátka byla splatná dne 6. 12. 2018. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalovaného zápůjčku splácet, a to prostřednictvím jím poskytnutých informací a doložených dokladů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ ověřené dokumenty.“ Žalovaný hradil nepravidelně formou týdenních hotovostních splátek, poslední splátka byla uhrazena 19. 2. 2018, celkem bylo uhrazeno 10 700 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Dlužná částka 27 914,60 Kč sestává z jistiny 17 066,75 Kč, dlužných poplatků 10 847,85 Kč (byť by mohla být tato částka vyšší, a to vzhledem k celkem uhrazené částce), dále žalobkyně požaduje kapitalizované úroky 5 636,77 Kč od 7. 12. 2018 do 20. 1. 2020, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 2 792,55 Kč od 27. 2. 2018 do 20. 1. 2020, úroky ve výši 29 % ročně z částky 17 066,75 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení z částky 17 066,75 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaný ve vyjádření ze dne 19. 7. 2021 uvedl, že smlouva byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a jeho otcem, s podvodným úmyslem. příjmení nikdy žádnou smlouvu nepodepsal. příjmení sám v tu dobu neměl žádný příjem, byl na úřadu práce, nepobíral žádnou finanční podporu. Nemohla mu tak být poskytnuta žádná půjčka. Byla mu doručena splátková karta, kdy při telefonním hovoru s právní předchůdkyní žalobkyně zjistil, že nemusí nic řešit. Splátky nehradil. U jednání konaného dne 30. 9. 2021 a dne 16. 11. 2021 žalovaný uvedl, že smlouvu podepsal. Otec mu měl říct, že se jedná o ručení.
3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
4. Žalovaný uvedl, že smlouvu podepsal v adresa, kdy mu otec řekl, že se jedná o ručení za půjčku, kterou bude splácet otec. příjmení sám si smlouvu nepřečetl, peníze nedostal. V době uzavření smlouvy neměl občanský průkaz, dva dny po podpisu smlouvy mu ho měl otec vrátit s tím, že ho našel v hospodě. Ztrátu průkazu nikde nehlásil. Aktuálně s otcem dobré vztahy nemá, je ve výkonu trestu odnětí svobody. V době podpisu smlouvy žil žalovaný na adrese trvalého bydliště s mamkou a babičkou, v obec nebydlel on ani otec. Měl 18 let, odešel ze škody, byl na pracovním úřadě, ze kterého ho následně vyhodili, nepracoval, měl pouze brigádu u strýce, neměl žádnou dohodu o provedení práce. příjmení jméno příjmení tedy nepracoval. Neví, že by měl jméno příjmení nějakou firmu, pouze ví, že byli s otcem kamarádi. V tu dobu volala právní předchůdkyni žalobkyně jeho matka, on sám se v tom nevyznal, právní předchůdkyně žalobkyně chtěla kontakt na otce s tím, že budou chodit za ním vybírat peníze. Otec to splácel, ale poté šel do výkonu trestu odnětí svobody, kde je asi rok. Měl prarodičům říci, že půjčku splácí. příjmení sám v tuto dobu nikoho nekontaktoval. Trestní oznámení nepodával, myslel si, že to splácí otec. O tom, že má něco splácet, se dozvěděl od žalobkyně asi čtyři měsíce zpětně, volal tehdy otci, přičemž tento tvrdil, že splácí. Žalovaný po otci chtěl, aby mu napsal přiznání, že si půjčku vzal na jeho osobu, otec mu však nic neposlal. Žalobkyni žalovaný nevolal. Od pracovnice právní předchůdkyně žalobkyně paní příjmení ví, že tato od něj nikdy peníze nepřebírala.
5. Ze zákaznické karty ze dne 12. 10. 2018 bylo zjištěno, že je zde uvedeno k žalovanému jeho jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, číslo číslo obč. průkazu spolu s jeho platností do 15. 9. 2024 a vydaným úřadem - obec. Dále je zde adresa bydliště ulice a číslo, obec, telefonní číslo, uvedení, že žalovaný žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodný, má jiný důvod zápůjčky, než jsou v kartě uvedeny, náhradní adresa jsou obec a číslo, nemá žádné vyživované osoby, je vlastníkem auta. Je zde uvedeno, že žalovaný pracuje na dohodu o pracovní činnosti či na dohodu o provedení práce jako montážník u jméno příjmení v obec a číslo, což bylo doloženo potvrzením o příjmu ze dne 12. 10. 2017. příjmení příjem byl označen částkou 18 265 Kč a další příjmy domácnosti 31 280 Kč. Výdaje poté 3 600 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaný neměl zápůjčky u jiných společností, neměl kreditní kartu. Karta je opatřena podpisem, který se vizuálně shoduje s podpisem uvedeným na smlouvě o zápůjčce.
6. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností právnická osoba a žalovaným dne 15. 10. 2018. Zapůjčitel se smlouvou zavázal, že žalovanému poskytne finanční prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 3 935 Kč, částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5 824 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 9 258 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 684 Kč. Splácení bylo sjednáno hotovostní formou do rukou pracovníka věřitele v místě bydliště žalovaného. Zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že převzal v místě svého bydliště v hotovosti celou částku zápůjčky.
7. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo bylo zjištěno, že první splátka ve výši 700 Kč byla uhrazena dne 23. 10. 2017, druhá ve výši 700 Kč dne 6. 11. 2017, třetí ve výši 1 400 Kč dne 9. 11. 2017, čtvrtá ve výši 700 Kč dne 15. 11. 2017, pátá ve výši 700 Kč dne 23. 11. 2017, šestá ve výši 700 Kč dne 30. 11. 2017, sedmá ve výši 700 Kč dne 7. 12. 2017, osmá ve výši 700 Kč dne 15. 12. 2017, devátá ve výši 1 500 Kč dne 19. 12. 2017, desátá ve výši 700 Kč dne 6. 1. 2018, jedenáctá ve výši 200 Kč dne 22. 1. 2018, dvanáctá ve výši 1 000 Kč dne 10. 2. 2018, třináctá ve výši 1 000 Kč dne 19. 2. 2018. Další platby nejsou evidovány.
8. Z přehledu plateb ke smlouvě číslo bylo zjištěno, že první dvě splátky byly uhrazeny k rukám jméno příjmení, další dvě k rukám jméno příjmení a zbylé k rukám jméno příjmení, ta vybírala i další zbylé splátky, které nebyly uhrazeny.
9. Z karty splátek bylo zjištěno, že se jedná o zákazníka – žalovaného, s uvedením jeho křestního jména a příjmení, adresou adresa žalovaného. Jsou zde uvedeny základní informace o zápůjčce – číslo smlouvy číslo, výše zápůjčky 22 000 Kč, celková dlužná částky 41 017 Kč, frekvence splácení týdenní, pravidelná splátka 684 Kč, poslední splátka 661 Kč, datum poskytnutí 12. 10. 2017, datum první splátky 19. 10. 2017. Karta obsahuje nevyplněný seznam splátek. Současně je zde uvedeno, že je žalovaný informován, že uzavřel se společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce. Dále jsou zde uvedeny informace k evidenci uhrazených splátek.
10. Z výkazu nedoplatků obec průmyslové zdravotní pojišťovny ze dne 1. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný v kontrolním období od 13. 9. 1999 do 31. 8. 2019 dluží celkem pojistné 28 137 Kč a penále 5 231 Kč, kdy v období od 1. 10. 2017 do 31. 10. 2017 byl osobou bez zdanitelných příjmů.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně její přílohy ze dne 20. 1. 2020, bylo zjištěno, že na jejím základě přešla pohledávka za žalovaným, s označením číslo a jménem a příjmením žalovaného, na žalobkyni.
12. Z oznámení ze dne 20. 1. 2020 bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný informován o postoupení pohledávky vzniklé ze smlouvy číslo na žalobkyni. Žalovaný je označen adresou obec a číslo.
13. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka žalobkyně pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020.
14. Výzvou ze dne 11. 5. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky vzniklé ze smlouvy číslo přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. Žalovaný je označen adresou obec a číslo.
15. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka zástupce žalobkyně pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě dne 12. 5. 2021.
16. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel bylo ve vztahu k žalovanému zjištěno, že adresou jeho trvalého bydliště je adresa žalovaného, a to od 17. 12. 2003. Žalovanému byl dne 15. 9. 2014 vydán číslo obč. průkazu, a to v obec, s platností do 15. 9. 2024. Svéprávnost žalovaného není omezena. Otec žalovaného má shodné křestní jméno i příjmení jako žalovaný, má jiné datum narození i adresu, jeho adresa trvalého bydliště je od 10. 4. 2008 obec, ulice a číslo.
17. Závěr o skutkovém stavu:
18. Dne 12. 10. 2017 došlo k vyplnění formuláře – zákaznická karta, žádost o spotřebitelský úvěr společnosti právnická osoba – kde jsou uvedeny základní údaje o žalovaném, tedy jeho jméno, příjmení, rodné číslo, datum narození, číslo občanského průkazu, které spolu s datem platnosti i místem vydání souhlasí s daty uvedenými v rámci Centrální evidence obyvatel ve vztahu k žalovanému. Je zde uvedeno, že žalovaný žije s rodiči v obec, ulice a číslo, což odpovídá žalovaným tvrzeným informacím – žil s matkou a babičkou právě na uvedené adrese. Dále je zde uvedeno, že je svobodný, bezdětný, má základní vzdělání. Náhradní kontaktní adresa souhlasí s adresou uvedeného zaměstnavatele obec a číslo. Žalovaný zcela vyloučil, že by u tohoto zaměstnavatele byl kdy zaměstnán, nicméně v zákaznické kartě je uvedeno, že tento zaměstnavatel vydal dne 12. 10. 2017 potvrzení o příjmu, kdy toto bylo právní předchůdkyni žalobkyně předloženo a zaznamenáno tak do zákaznické karty. Mělo se jednat o práci na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce. Žalovaný k tvrzení, že u tohoto zaměstnavatele nepracoval, doložil výkaz nedoplatků zdravotní pojišťovny, ze kterého plyne, že v době uzavření smlouvy, resp. v době posuzovaní jeho úvěruschopnosti, byl osobou bez zdanitelných příjmů, nemohl tak být zaměstnán – nebylo odváděno sociální a zdravotní pojištění. V zákaznické kartě je uvedeno, že příjem žalovaného činil 18 265 Kč, další příjmy domácnosti 31 280 Kč a jeho výdaje byly 3 600 Kč. Žalovaný neměl zápůjčky u jiné společnosti, neměl kreditní kartu. Zákaznická karta je opatřena podpisem žalovaného, který se vizuálně shoduje s podpisem žalovaného na smlouvě o zápůjčce.
19. Následně byla mezi smluvními stranami, tedy společností právnická osoba a žalovaným, uzavřena smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo. Byť je ve smlouvě uvedeno, že tato byla uzavřena dne 15. 10. 2017, s ostatních listinných důkazů plyne vždy datum 12. 10. 2017, což koresponduje i se zákaznickou kartou a kartou splátek, kde je uvedeno datum vyplacení zapůjčené částky. K uzavření smlouvy tak dle názoru soudu došlo dne 12. 10. 2017. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovanému byly v hotovosti poskytnuty prostředky ve výši 22 000 Kč, a to při podpisu smlouvy. Zapůjčenou částku se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 3 935 Kč, poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5 824 Kč a poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 9 258 Kč, a to v pravidelných 60 týdenních splátkách po 684 Kč. Byl sjednán úrok ve výši 29 % ročně. Smlouva je opatřena podpisem žalovaného, který žalovaný uznal za svůj. Na výzvu soudu k doložení tvrzení, že finanční prostředky žalovaný neobdržel, tento žádné důkazy neoznačil, přestože byl poučen o následcích nesplnění výzvy.
20. Žalovanému byla doručena karta splátek, ve které nebyly vyplněny žádné uhrazené splátky, nicméně bylo zde uvedeno jméno, příjmení a adresa žalovaného, údaje o zápůjčce, a to její číslo, zapůjčené finanční prostředky, forma splácení, výše splátek. V této bylo uvedeno, že žalovaný se společností právnická osoba uzavřel smlouvu o zápůjčce. Ve vazbě na doručení této karty, telefonicky hovořila matka žalovaného se společností právnická osoba s tím, že měly být požadovány kontaktní údaje na otce žalovaného. Více se žalovaný touto záležitostí nezabýval. Dle svého tvrzení měl za to, že zápůjčku splácí otec, a to i v okamžiku, kdy tento asi před rokem nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody. Nicméně z tabulky umoření a přehledu splátek k dané smlouvě o zápůjčce je soudu známo, že celkem bylo uhrazeno 10 700 Kč, kdy do ledna roku 2018 bylo spláceno pravidelně, až na drobné odchylky, nicméně poslední platba je evidována 19. 2. 2018. Počínaje splátkou 23. 11. 2017, tyto vybírala jméno příjmení. Přestože žalovaný navrhoval výslech svědkyně příjmení, byl tento návrh zamítnut, neboť svědkyně příjmení měla dle žalovaného potvrdit, že splátky hradil jeho otec, nikoliv on. Nebyla však účastna okamžiku uzavření smlouvy, nevěděla, kdo získal finanční prostředky ze zápůjčky, přičemž žalovaný netvrdil, že by došlo k převzetí dluhu jeho otcem, příp. jinému právnímu jednání, ze kterého by vyplývalo, že ze smlouvy o zápůjčce již není zavázán on. Za této situace byl dle názoru soudu její výslech nadbytečný. Ze sdělení žalobkyně vzal soud za prokázané, když požadovaná částka je nižší, než-li tvrzené uhrazené splátky, že žalovaný dluží na jistině 17 066,75 Kč a na úroku spolu se sjednanými poplatky 10 847,85 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, když toto vyplývá i z přílohy k dané smlouvě. Žalovaný byl o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně informován dopisem ze dne 20. 1. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 11. 5. 2020, která byla dne 12. 5. 2020 podána k poštovní přepravě, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. Přestože byly oba dokumenty zasílány na adresu obec a číslo, nikoliv tedy na adresu bydliště žalovaného a tyto dokumenty se tak nedostaly do sféry žalovaného v žalobkyní tvrzený okamžik, žalovaný si musel být vědom svého závazku, neboť byl přítomen okamžiku uzavření smlouvy, obdržel kartu splátek. Naopak neobdržel žádné vyrozumění o tom, že by ze smlouvy již zavázán nebyl. Žalovaný se o skutečně požadované částce následně dozvěděl až z doručení prostřednictvím soudu, kdy po tomto kontaktoval svého otce a žádal jej o převzetí dluhu, nicméně tento mu ničeho neposkytl.
21. Otec žalovaného má shodné křestní jméno a příjemní jako žalovaný, nicméně má jinou adresu trvalého bydliště. Svéprávnost žalovaného není omezena.
22. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
23. Podle § číslo, § číslo odst. 1, § číslo odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
24. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
25. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
26. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
27. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
28. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
29. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
30. Právní posouzení věci:
31. Dne 12. 10. 2017, před uzavřením smlouvy o zápůjčce, provedla právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba posouzení toho, zda je žalovaný schopen poskytnutou zápůjčku splácet v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Na základě zjištění jeho příjmů, výdajů, zaměstnání, bydlení a rodinných poměrů dospěla k tomu, že žalovaný je schopen zápůjčku, kterou mu poskytla, řádně splácet. S uvedeným soud souhlasí. Přestože žalovaný tvrdí, že informace neposkytl a v tu dobu neměl občanský průkaz, jeho ztrátu nikde nenahlásil. Informace týkající se osobních údaje žalovaného přitom odpovídají realitě, naopak neodpovídají údajům otce žalovaného. Žalovaný popíral, že by byl jakkoliv pracovně činný u v kartě uvedeného zaměstnavatele, kdy k tomu doložil informaci zdravotní pojišťovny, dle které byl v tu dobu bez příjmu. Soud vychází z toho, že karta je, shodně jako smlouva samotná, opatřena podpisem žalovaného, pokud tedy v kartě nebyly uvedeny pravdivé informace, měl žalovaný možnost si listin u, kterou opatřoval svým podpisem, řádně přečíst. Současně je nutno dodat, že přestože bylo v kartě uvedeno, že žalovaný pracuje na dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce, kdy je povinnost hradit sociální a zdravotní pojištění při příjmu nad 10 000 Kč, což byl i tento případ (příjem přes 18 000 Kč), nemá tato skutečnost vliv na posouzení toho, zda byla či nebyla úvěruschopnost prověřena, neboť pokud by zdravotní pojištění nebylo hrazeno, jednalo by se o delikt v oblasti správního práva ze strany zaměstnavatele, právní předchůdkyně žalobkyně na to vliv neměla a nemohla tuto skutečnost ani objektivně zjistit. Není v možnostech poskytovatelů úvěrů a zápůjček, aby prověřovali každou jednotlivou informaci, která je jim tvrzena, kdy současně je jim tato i doložena. V daném případě potvrzením zaměstnavatele. Před uzavřením smlouvy tak byla dle soudu řádně prověřována schopnost žalovaného zápůjčku splácet, byly zjištěny jeho osobní, rodinné i majetkové údaje, tyto byly ověřeny z předložených dokladů. Pokud by nebyly pravdivé, měl žalovaný možnost neztvrdit je svým podpisem.
32. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným v souladu s § 2390 a násl. o. z. smlouvu o zápůjčce, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 22 000 Kč, žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s úrokem, poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení v pravidelných 60 týdenních splátkách. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný smlouvu skutečně opatřil svým podpisem. Přestože tvrdil, že si ji současně nepřečetl, nemůže uvedené jít k tíži žalobkyně, ale žalovaného. Žalovaný měl 18 let, byl plně svéprávný a je tak jeho povinností dbát o svá práva a povinnosti. Pokud žalovaný současně tvrdil, že on žádné finanční prostředky neobdržel, k tomuto tvrzení, i přes poučení ze strany soudu, neoznačil a nedoložil žádné důkazy. Naopak žalobkyně předložila smlouvu o zápůjčce, ve které je uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že při podpisu smlouvy obdržel zapůjčené finanční prostředky v hotovosti. Žalobkyně tak unesla břemeno tvrzení i důkazní stran této skutečnosti, žalovaný neunesl břemeno důkazní, soud je tak povinen vycházet ze skutečnosti, že smlouvu podepsal a finanční prostředky obdržel. Žalovaným navrhovaná svědkyně příjmení měla potvrdit, že splátky hradil někdo jiný, než žalovaný, nikoliv tu skutečnost, že by žalovaný finanční prostředky neobdržel či smlouvu nepodepsal, proto nebyla vyslechnuta. Pokud žalovaný na svou obranu tvrdil, že splátky nehradil, netvrdil a neprokazoval, že by došlo k převzetí dluhu jinou osobou, naopak uvedl, že v tomto mu otec žádnou součinnost neposkytl. Žalovaný si přitom i z karty splátek musel být vědom, že uzavřel smlouvu o zápůjčce a z této je zavázaný. Nicméně spokojil se s tím, že splátky bude hradit otec, aniž by jakkoliv se společností právnická osoba či následně se žalobkyní jednal o tom, že on sám ze smlouvy zavázán není, a to s nějakým výsledkem. Pokud tedy žalovaný náležitě o svá práva a povinnosti nedbal ani následně v průběhu smluvního vztahu, jde to opět k jeho tíži.
33. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila, zápůjčku žalovanému ve sjednané výši poskytla. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedostál, splátky nehradil řádně a včas. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že smlouva byla mezi smluvními stranami platně uzavřena, skutečnost, že měly být splátky hrazeny jinou osobou, nemá vliv na to, že je to žalovaný, kdo je z tohoto právního jednání zavázán. Nad to žalovaný netvrdil, že by z dluhu byla zavázána jiná osoba. příjmení sám, dle názoru soudu, k tomu, že uzavřel smlouvu a má z ní plnit, přistupoval velmi laxně, spojil se s tím, že jej údajně hradí otec, který je nad to ve výkonu trestu odnětí svobody.
34. Pohledávka za žalovaným přešla v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni.
35. Soud shledal návrh částečně důvodným, a to pro jistinu dlužné částky, neboť bylo prokázáno, že žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty. Dále pro požadované úroky z úvěru, neboť jejich výše (17,8 % z dlužné částky při 60 týdnech splácení, roční výše poté činí 15,4 %) významně nepřesahuje běžnou úrokovou sazbu v době uzavření smlouvy o zápůjčce (24,18 % ročně pro domácnosti, úvěry z kreditních karet, dle zdrojů Systému časových řad příjmení jméno národní banky). Žalobě je vyhověno i pro poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení, neboť splácení probíhalo hotovostním způsobem v místě bydliště, věřiteli tak vznikaly s touto činností jak náklady administrativní, tak i organizační náklady. Přitom na jeden týdenní výběr připadá částka 154 Kč (z celkové výši 9 258 Kč), nejedná se tedy o částku excesivní.
36. Důvodnost však soud nespatřuje stran požadavku na zaplacení poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5 824 Kč, neboť se dle názoru soudu jedná o poplatek, který je fakticky úrokem, případně již požadovaným poplatkem za administrativní činnost, kdy jeho odlišným označením (nikoliv však faktickou funkcí) má docházet ke klamání spotřebitele a tak k nepřiměřenému obohacování věřitele. Jelikož je úrok i administrativní poplatek již požadován, a to v adekvátní výši, je ujednání o dalším poplatku/úroku nad jejich rámec ujednáním, které nepožívá právní ochrany a je v souladu s § 588 o. z. v rozporu s dobrými mravy, jedná se tak o ujednání absolutně neplatné. Soud žalobu pro celý poplatek zamítl, kdy pakliže by na tento provedla žalobkyně započítání, neměla na uvedené oprávnění, neboť není možné započítat na plnění, které je v rozporu s dobrými mravy.
37. Soud tak žalobě vyhověl pro částku 22 090,60 Kč, když shledal návrh žalobkyně důvodným pro jistinu, úrok a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení, při odečtení částečných úhrad provedených žalovaným, a to včetně příslušenství. Soud vyhověl nároku žalobkyně na zaplacení úroku ze zápůjčky ve výši 29 % ročně, kdy byť přesahuje běžnou úrokovou sazbu bank v době uzavření smlouvy o zápůjčce, nejedná se o úrok, který by dvojnásobně či trojnásobně převyšoval běžnou úrokovou sazbu té doby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 ). Současně je nutno dodat, že zápůjčka byla žalovanému poskytnuta nebankovním subjektem, kdy u těchto je vyšší míra rizikovosti a lze tak očekávat vyšší úrokovou sazbu. Soud tedy přiznal žalobkyni nárok i na úrok ze zápůjčky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 17 066,75 Kč od 7. 12. 2018, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky dle splátkového kalendáře, do zaplacení, přičemž ke dni postoupení pohledávky na žalobkyni byl tento úrok zkapitalizován. A dále bylo žalobě vyhověno pro zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 17 066,75 Kč od 27. 2. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do zaplacení, v zákonné výši, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , přičemž ke dni postoupení pohledávky došlo ke kapitalizaci.
38. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , když žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně. V návrhu požadovala částku 27 914,60 Kč s příslušenstvím, přičemž úspěšná byla v části nároku ve výši 22 090,60 Kč s příslušenstvím, tedy v rozsahu 79,1 %. Žalobkyni tak přísluší náhrada nákladů řízení v rozsahu 58,2 % (od úspěchu 79,1 % se odečítá neúspěch 20,9 %).
39. Žalobkyni vzniklé náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 1 396 Kč (viz odůvodnění výroku V. rozsudku) a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně by měl nárok na odměnu ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 advokátního tarifu za tři úkony právní služby učiněné do zahájení řízení po 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a) , d) advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka). Za uvedené úkony právní služby by byla přiznána v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Zástupce žalobkyně by měl dále právo na odměnu ve výši 6 660 Kč dle § 7 bodu 5 ve spojení s § 14b odst. 3 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po zahájení řízení po 2 220 Kč dle § 11 odst. 1 písm. d) , g) advokátního tarifu (vyjádření ze dne 10. 8. 2021, účast u jednání dne 30. 9. 2021 a 16. 11. 2021). Za uvedené úkony právní služby by byla přiznána v souladu s § 13 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla by mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 1 839,60 Kč Celkem by plná náhrada nákladů řízení činila 11 995,60 Kč. Jelikož má však žalobkyně nárok pouze na 58,2 % těchto nákladů, byla jí na nákladech řízení přiznána částka ve výši 6 981,40 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
40. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení za doplnění návrhu ze dne 1. 7. 2021 a ze dne 20. 10. 2021, neboť skutečnosti zde uvedené měla uvést již při podání návrhu ve věci samé, nejedná se tak o účelně vynaložené náklady řízení.
41. Soud výrokem IV. uložil žalovanému povinnost splnit povinnosti uvedené ve výrocích I. a III. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně, neboť žalovaný uvedl, že nemá disponibilní finanční prostředky na úhradu celé dlužné částky najednou. Žalovaný uvedl, že žije s matkou, má základní vzdělání, není zaměstnán a nemá žádné dávky, nemá majetek vyšší hodnoty, s úhradou dlužné částky mu aktuálně může pomoci matka a on si bude hledat vhodné zaměstnání. Přestože žalovaný navrhoval měsíční částku 1 000 Kč, dospěl soud k závěru, že vzhledem k výši dlužné částky včetně jejího příslušenství a nákladů řízení, je vhodnější výše splátky ve výši 2 000 Kč. Při soudem stanovené měsíční splátce dojde k celkové úhradě v přiměřené době a žalovaný tak nebude nepřiměřeně zvýhodněn na úkor žalobkyně. Výhoda splátek je však žalovanému poskytnuta pouze v případě, že bude celý svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaný nezaplatí byť jen jednu splátku včas, ztratí výhodu splátek a celý dluh se stane splatným. Žalobkyně by se pak mohla domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku.
42. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, pokračoval v řízení, proto je jeho povinností doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků činí 5 % z předmětu řízení (soud přitom vychází z částky 27 914,60 Kč), dosud bylo na poplatku uhrazeno 1 117 Kč, zbývá tedy doplatit 279 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.