Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 229/2021-90
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 10 927,65 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V částce 927,65 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 15,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 991,94 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 927,65 Kč od 24. 1. 2020 do 28. 5. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 927,65 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 30,9 % ročně z částky 8 918,20 Kč od 24. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 238,70 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V částce 927,65 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 15,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 991,94 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 927,65 Kč od 24. 1. 2020 do 28. 5. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 927,65 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 30,9 % ročně z částky 8 918,20 Kč od 24. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 238,70 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 927,65 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 9. 4. 2019 smlouvu o půjčce číslo na částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnout částku spolu s úroky a poplatky ve 32 pravidelných měsíčních splátkách po 478 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 9. 5. 2019 a každá další vždy k 9. dni daného měsíce. Úroková sazba byla sjednána ve výši 30,90 % ročně. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, tak právní předchůdkyně žalobkyně předmětný úvěr ke dni 23. 1. 2020 zesplatnila podle ustanovení 7.1 a 2 produktových podmínek. Žalovanému byla zaslána upomínka ze dne 24. 1. 2020. Dne 23. 3. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Dlužná částka se skládá z částky jistiny 8 918,20 Kč a dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 009,45 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva dne 13. 5. 2021.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen o.s.ř. ).
3. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 8. 4. 2019 a z akceptace ze dne 9. 4. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce, ve které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve 32 měsíčních splátkách po 463 Kč. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 30,90 % ročně. Součástí smlouvy bylo i pojištění (varianta A), za které se žalovaný zavázal platit poplatek ve výši 15 Kč. příjmení úvěru byla převedena na účet žalovaného č. bankovní účet. První splátka byla splatná dne 9. 5. 2019 a poté každá další splátka vždy 9. dne příslušného měsíce. Smlouva byla akceptována dne 9. 4. 2019 Součástí smlouvy jsou produktové podmínky, z nich vyplývá, že banka je oprávněna zesplatnit úvěr v případě porušení smluvních podmínek klientem (bod 7.2). Součástí smlouvy je sazebník poplatků, ze kterého soud zjistil přehled účtovaných poplatků. Součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 8. 4. 2019 soud zjistil obecné parametry poskytování produktů.
4. Z poslední výzvy ze dne 7. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 1 942,42 Kč. Z oznámení o zesplatnění ze dne 23. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 10 484,79 Kč do deseti dnů od vyhotovení výzvy. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 17 023,82 Kč nejpozději do 28. 5. 2021. Z výpisu z účtu č. bankovní účet soud zjistil, že dne 9. 4. 2019 žalovaný vyčerpal půjčku ve výši 10 000 Kč. Dále soud zjistil způsob splácení úvěru za období od května 2019 do února 2021. Z výpisu poplatků soud zjistil výši předepsaných poplatků.
5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřely smlouvu ze dne 9. 4. 2019, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 32 měsíčními splátkami ve výši 463 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 30,90 % ročně. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalovaného. Žalovaný závazky splnil pouze částečně. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2021, oznámením ze dne 1. 4. 2021 byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021.
6. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
8. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčka měla souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně snažila ověřit schopnost žalovaného poskytnutou zápůjčku splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona, ale ke svým tvrzením nenavrhla žádný důkaz. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů i výdajů.
11. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora
ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
12. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaný se dle tvrzení žalobkyně zavázal k úhradě celkové částky ve výši 14 792,83 Kč. Do postoupení pohledávky žalovaný nic neuhradil. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu poníženou o uhrazenou částku.
13. Soud tudíž rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo oznámením o postoupení pohledávky podaným k poštovní přepravě dne 13. 5. 2021 s lhůtou splatnosti do 28. 5. 2021. Tato výzva mohla být žalovanému doručena nejdříve 16. 5. 2021 (§ 573 o.z.) a lhůta k plnění mu tak uplynula dne 28. 5. 2021 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 10 000 Kč až od 29. 5. 2021 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
14. Soud tudíž dále žalobu zamítl ohledně: poplatků ve výši 927,65 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 15,65 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 991,94 Kč, úroku ve výši 30,9 % ročně z částky 8 918,20 Kč od 24. 1. 2020 do zaplacení, ohledně úroku z prodlení z částky 10 927,65 Kč od 24. 1. 2020 28. 5. 2021, ohledně úroku z prodlení z částky 9274,65 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně zákonného úroku z prodlení) částky 18 925,77 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 10 471,23 Kč, tj. z 55,3 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 8 454,54 Kč tj. ze 44,7 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalovaného o 10,6 procentních bodů, a tudíž má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 10,6 %. Pro výpočet náhrady nákladů řízení soud postupoval podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), neboť se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 10 927,65 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) , d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepsání návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle ustanovení § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalobkyni ovšem náleží pouze část celkové výše náhrady tj. 238,70 Kč (10,6 % z celkové náhrady). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.