Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

51 C 177/2021-33

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 1.288 Kč

takto:

Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.288 Kč a na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.288 Kč a na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že na základě smlouvy číslo ze dne datum poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací, umožnila mu využívat službu platebních transakcí (prostřednictvím tzv. audiotextových služeb, Premium SMS a MMS a datových spojení). Žalovaný však přes upomínání nezaplatil za platební transakce realizované v období od 11. 4. 2018 do 11. 5. 2018 a vyúčtované v částkách 400 Kč a 888 Kč.

Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní byly dostačující a žalobkyně vyslovila již v žalobě souhlas s postupem podle , , v platném znění (dále jen„ “), soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s  připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému byla výzva doručena ve smyslu , odst. 4 dne 12. 8. 2021. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil.

Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobkyní skutečně došlo k uzavření shora specifikované smlouvy, na základě níž žalovaný využíval služby elektronických komunikací, neplnil své povinnosti ze smlouvy, když neuhradil včas fakturu číslo vystavenou na částku 400 Kč a fakturu číslo na částku 888 Kč, a je tak povinen uhradit žalobkyni vzniklý dluh.

Podle , o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“), se tento zákon nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítě elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti. Podle zákona o elektronických komunikacích se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v síti používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelových televizí, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným sítěmi. V ust. zákona o elektronických komunikacích jsou upraveny náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací.

Podle , o platebním styku je platební službou provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.

Zvláštní senát zřízený podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů dospěl v usnesení ze dne 27. 6. 2013, č.j. Konf 6/2013 - 13 k závěru, že platební transakce nejsou službou elektronických komunikací ve smyslu zákona o elektronických komunikacích. Spor o zaplacení ceny za takové služby pak není sporem o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích a je tu založena obecná pravomoc soudu o věci rozhodnout.

Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli účastnickou smlouvu ve smyslu § 63 zákona o elektronických komunikacích, v níž se mj. dohodli na možnosti poskytování finančních služeb (umožnění platebních transakcí) uživateli (žalovanému). Zatímco samotná existence smluvního vztahu a spory z něj vyplývající jsou řešeny zákonem o elektronických komunikacích a k jejich rozhodování je příslušný anonymizována tři slova, práva a povinnosti vyplývající z umožnění platebních transakcí jako spor o zaplacení vyúčtování, rozhoduje obecný soud. V projednávaném případě žalobkyně prokázala plnění ze smlouvy s tím, že žalovaný doposud žalobkyni dluží částku 1.288 Kč. K projednání sporu je ve výše uvedeném smyslu příslušný zdejší soud, který žalobu považuje za důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.288 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Soud při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení přihlédl k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/07 ze dne 24. července 2007, o drobných nárocích, které se týká pohledávek z občanskoprávních a obchodních závazků nepřevyšující částku 2.000 euro, a zároveň vzal na zřetel nález Ústavního soudu ze dne 29. března 2012, sp. zn. , o nutnosti dodržení principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a náhradou nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.