Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 101/2021-25

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 11 825,98 Kč s příslušenstvím (úvěr)

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení částky 1 825,98 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 844,25 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 825,98 Kč od 14. 5. 2020 do 2. 9. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 825,98 Kč od 3. 9. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 825,98 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení částky 1 825,98 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 844,25 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 825,98 Kč od 14. 5. 2020 do 2. 9. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 825,98 Kč od 3. 9. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 825,98 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 825,98 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost

2. právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba anebo právnická osoba), se sídlem adresa, IČO, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 29. 7. 2016 smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou (dále jen„ Smlouva“). V souladu s dispozicí ke Smlouvě poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému i kontokorent – anonymizováno v úvěrovém rámci 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých číslo dnů čerpání anonymizováno a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy. Žalovaný však tyto své závazky porušil, pročež předchůdkyně žalobkyně zrušila poskytování kontorentního úvěru a debetní zůstatek ve výši 11 825,98 Kč převedla dne 12. 2. 2018 na nový úvěrový účet číslo bankovní účet. Předchůdkyně žalobkyně následně celou dlužnou částku zesplatnila ke dni 14. 6. 2018 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou zesplatněné pohledávky, je debetní zůstatek na běžném účtu od 15. 6. 2018 úročen sazbou 29,00 % ročně. Předmětem žaloby je tak dlužná jistina ve výši 11 825,98 Kč, úroky z prodlení ve výši 844,25 Kč kapitalizované ke dni 14. 6. 2018, úroky z úvěru ve výši 29,00% ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 11 825,98 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení v zákonné výši 8,5% ročně z dlužné částky ve výši 11 825,98 Kč od 14. 5. 2020 do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2020 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 3. 6. 2020. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný ani žalobkyně se nevyjádřili k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

5. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

6. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne 29. 7. 2016. Součástí Smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně. Na základě Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní produkty, jejichž konkrétní parametry měly být určeny v dispozicích.

7. Z dispozice ze dne 29. 7. 2016 soud zjistil, že na jejím základě byl žalovanému k jeho účtu č. bankovní účet zřízen kontokorent s limitem 10 000 Kč, sazba RPSN činila 28,66 %. Na straně 1 dispozice – první odrážce dole je pak uvedeno, že tato dispozice je součástí Smlouvy.

8. Ze žádosti o povolení debetního zůstatku anonymizováno ze dne 28. 7. 2016 soud zjistil, že žalovaný měl střední vzdělání, byl svobodný, bydlel u rodičů, pracoval ve právnická osoba anonymizována dvě slova ve země anonymizováno země. Jeho průměrný čistý příjem za tři měsíce měl být 21 925 Kč, celkový příjem domácnosti pak 36 000 Kč. Dle této žádosti měl žalovaný předložit potvrzení o příjmech, avšak toto do spisu založeno nebylo.

9. Z oznámení o vyčíslení dluhu soud zjistil, že ke dni 14. 6. 2018 činil dluh žalovaného na kontokorentu dle Smlouvy částku 11 825,98 Kč.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 5. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni.

12. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 12. 2020, včetně podacího lístku z 21. 12. 2020, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 22 027,05 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení spolu.

13. Zbyléy založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

14. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:

15. Dne 29. 7. 2016 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní produkty. Stejného dne předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dispozici ke Smlouvě, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši 10 000 Kč Tyto prostředky se úročily sazbou RPSN 28,66. Žalovaný tento kontokorent čerpal, avšak porušoval své povinnosti dle této dispozice, zejména pak mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu, a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 5. 8. 2021 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak tato tvrzení byla pouze v obecné rovině. V Žádosti o povolení debetního zůstatku anonymizováno je pouze uvedeno, že průměrný měsíční příjem žalovaného je 21 925 Kč za poslední tři měsíce a příjem celé domácnosti je 36 000 Kč Tyto údaje však nejsou ničím podloženy a není ani zřejmé, z jakého zdroje plyne dodatečných žalovaným tvrzených bezmála 14 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně také zcela rezignovala na zkoumání výdajové stránky žalovaného, resp. v této otázce jakákoliv zjištění absentují. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2020 a žalovaného o tomto postoupení dne 25. 5. 2020 informovala. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 18. 12. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

16. Dle , , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

18. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle a odst. 4 do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.

20. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Dle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému kontokorent s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle stejného ustanovení ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle odst. 2

24. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 9 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka nebo spisová značka), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. spisová značka číslo), dle níž není z pohledu § 9 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí kontokorentu vycházela pouze z tvrzení žalovaného o jeho příjmech, které do sebe navíc nezapadají, a ohledně výdajové stránky žalovaného na jakékoliv zkoumání rezignovala.

25. Předchůdkyní žalobkyně skutečně poskytnutou částku v rámci kontokorentu původně z důvodu poskytnutí spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaný povinen obdržené plnění dle a odst. 2 vrátit žalobkyni. Ke dni vydání tohoto rozsudku přitom trvá u žalovaného bezdůvodné obohacení v rozsahu 10 000 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovaným žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích a dodatečných službách. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalovanému soudem, to při použití ustanovení a odst. 4 dne 2. 9. 2021. Nejpozději dne 3. 9. 2021 se tak žalovaný dostal do prodlení ve smyslu V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. , kdy její výše je určena Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2020 mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní.

26. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.

27. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný byl úspěšný co do částky 1 825,98 Kč s úrokem z prodlení a ostatním příslušenstvím uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný by měl mít právo na náhradu svých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že však žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

28. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.