Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
110 C 266/2021-40
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 31 374 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 256 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 256 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení a částku ve výši 1 810 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 810 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do částky 12 580 Kč, co do částky 3 778,58 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 11 212,31 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 000 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 9. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 744 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 17 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, co do částky 4 728 Kč, co do částky 1 386,76 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 635,84 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 305,11 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 9. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 495 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, co do úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 5 305,11 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 256 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 256 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení a částku ve výši 1 810 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 810 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 12 580 Kč, co do částky 3 778,58 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 11 212,31 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 000 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 9. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 744 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 17 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, co do částky 4 728 Kč, co do částky 1 386,76 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 635,84 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 305,11 Kč od 7. 12. 2019 do 18. 9. 2020, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 495 Kč od 19. 9. 2020 do zaplacení, co do úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 5 305,11 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne 27. 1. 2021 domáhala po žalované úhrady 24 836 Kč a úhrady 6 538 Kč s úrokovým příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, s.r.o., IČO (dále jen„ předchůdkyně“) a žalovaná uzavřely 29. 1. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalované v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem a poplatky uhradit formou 58 týdenních splátek po 510 Kč do 10. 3. 2017. Žalovaná uhradila 4 744 Kč. Dále žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že předchůdkyně a žalovaná uzavřely 20. 11. 2015 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které předchůdkyně poskytla v hotovosti žalované v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem a poplatky uhradit formou 43 týdenních splátek po 296 Kč do 16. 9. 2016. Žalovaná uhradila 6 190 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena z předchůdkyně na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno.
2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně již v žalobě tvrdila, že tato byla prověřena na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy, žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované a zaznamenány do karty zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
4. Z tvrzení žalobkyně a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi předchůdkyní a žalovanou dne 29. 1. 2016 soud zjistil, že na základě smlouvy předchůdkyně poskytla v hotovosti žalované v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 29 590 Kč uhradit předchůdkyni formou 58 týdenních splátek po 510 Kč do 10. 3. 2017. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázáno, že žalovaná uhradila 4 744 Kč.
5. Z tvrzení žalobkyně a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi předchůdkyní a žalovanou dne 20. 11. 2015 soud zjistil, že na základě smlouvy předchůdkyně poskytla v hotovosti žalované v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 12 728 Kč uhradit předchůdkyni formou 43 týdenních splátek po 296 Kč do 16. 9. 2016. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázáno, že žalovaná uhradila 6 190 Kč.
6. Soud vzal za prokázáno, že mezi předchůdkyní a žalovanou byly ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě kterých dne 29. 1. 2016 poskytla předchůdkyně žalované v hotovosti částku ve výši 17 000 Kč a dne 20. 11. 2015 poskytla žalované 8 000 Kč, a žalovaná se tyto částky s poplatky a úroky zavázala vrátit předchůdkyni formou splátek tak, jak je uvedeno v předchozích odstavcích. Soud smlouvy zhodnotil ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. jako spotřebitelské, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaná jako spotřebitelka. Při uzavření smluv byla tak předchůdkyně jako věřitelka povinna postupovat podle zákona č. 43/2013 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.
7. Žalobkyně předložila kartu zákazníka, ze které vyplynulo, že 29. 1. 2016 byla žalovaná zaměstnaná jako laborantka Státního ústavu radiační techniky s čistým měsíčním příjmem 19 500 Kč. V kartě jsou uvedeny výdaje žalované na bydlení 5 800 Kč, výdaje na domácnost 5 000 Kč, výdaje na spoření 200 Kč a splátky úvěru 1 200 Kč. Celkové výdaje jsou uvedeny ve výši 12 200 Kč. Použitelný příjem byl uveden částkou 7 300 Kč. Z karty dále vyplynulo, že k ověření příjmové a výdajové stránky žalovaná předložila výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a doklad o inkasních platbách. Ani jedna z listin však soudu k důkazu předložena nebyla.
8. Žalobkyně předložila kartu zákazníka, ze které vyplynulo, že 20. 11. 2015 byla žalovaná zaměstnaná jako laborantka Státního ústavu radiační techniky s čistým měsíčním příjmem 19 000 Kč. V kartě jsou uvedeny výdaje žalované na bydlení 5 800 Kč, výdaje na domácnost 5 000 Kč, výdaje na spoření 200 Kč, splátky půjčky 1 600 Kč a výdaje na telefon 200 Kč. Celkové výdaje jsou uvedeny ve výši 12 800 Kč. Použitelný příjem byl uveden částkou 6 200 Kč. Z karty dále vyplynulo, že k ověření příjmové a výdajové stránky žalovaná předložila výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a doklad o inkasních platbách. Ani jedna z listin však soudu k důkazu předložena nebyla.
9. Soud dospěl k závěru, že předchůdkyně před uzavřením úvěrových smluv úvěruschopnost žalované nezkoumala řádně, když vycházela pouze z informací žalované, které nebyly ničím podloženy, neboť nedoložila ani jednu z listin, na které v kartě zákazníka odkázala. K jednání se zástupce žalobkyně nedostavil, proto nemohl být poučen o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2848/2010, dle kterého nedostaví-li se účastník k soudnímu řízení, soud není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak, a není povinen jen z tohoto důvodu odročovat soudní jednání).
10. S ohledem na shora uvedené žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smluv zkoumala úvěruschopnost žalované, a soud proto dospěl k závěru, že smlouvy o úvěru jsou neplatné. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovanou k úhradě požadovaných částek z titulu uzavřených úvěrových smluv.
11. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu. Žalobkyně prokázala, že žalovaná prokazatelně obdržela v hotovosti částku ve výši 17 000 Kč a uhradila částku ve výši 4 744 Kč, dále prokázala, že v hotovosti obdržela částku ve výši 8 000 Kč a uhradila částku ve výši 6 190 Kč.
12. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila 4 744 Kč a v hotovosti jí byla poskytnuta předchůdkyní částka 17 000 Kč, soud ji zavázal k úhradě rozdílu ve výši 12 256 Kč (17 000 – 4 744) a vzhledem k tomu, že žalovaná uhradila 6 190 Kč a v hotovosti jí byla poskytnuta předchůdkyní částka 8 000 Kč, soud ji zavázal k úhradě rozdílu ve výši 1 810 Kč (8 000 – 6 190). Splatnost uvedených částek nastala 18. 9. 2020 v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne 3. 9. 2020, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 18. 9. 2020 v souvislosti s uzavřenými úvěrovými smlouvami. K odeslání upomínky prokazatelně došlo 4. 9. 2020 na adresu žalované uvedenou ve smlouvě. Žalované vznikla v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího, tj. od 19. 9. 2020, povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), tj. ve výši 8,05 % ročně až do zaplacení.
13. Svou aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala v souladu s § 1882 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 uzavřenou mezi předchůdkyní a žalobkyní, včetně přílohy.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalované náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel z toho, že předmětem řízení je vedle pohledávky též její příslušenství (úrok z prodlení). Při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci podle § 142 o. s. ř. soud zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/2008), a proto kapitalizoval veškeré žalobou požadované příslušenství ke dni rozhodnutí soudu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.