Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
16 C 263/2021-36
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 2 471,57 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 471,57 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 2. 8. 2019 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 471,57 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 2. 8. 2019 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr plynu v odběrném místě nacházejícím se pod adresou: adresa. Původně byla smlouva uzavřena s jméno příjmení, který dne datum zemřel. Žalobkyně o této skutečnosti nevěděla. Žalovaný dědic jméno příjmení, datum narození, je povinen k uhrazení pohledávky, když odpovídá za dluhy zůstavitele a vzhledem k tomu, že plnění z výše uvedeného smluvního vztahu pokračovalo, přešel smluvní vztah
na tohoto právního nástupce zůstavitele. Ze sdělení majitele nemovitosti bylo sděleno, že
na odběrném místě, po úmrtí původního odběratele, nadále pobývá žalovaný jméno příjmení. Žalovaný byl k úhradě vyzván, přes tuto výzvu však ničeho neuhradil. Žalobkyně je právním nástupcem právnická osoba anonymizováno, která v důsledku vnitrostátní fúze zanikla bez likvidace.
2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne 14. 7. 1992 smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky plynu, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat plyn do výše uvedeného odběrného místa spolu s dalšími službami a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu plynu a související služby. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury číslo soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 2 471,57 Kč za dodávky plynu, a to se splatností do 23.10 2018. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne 14. 7. 1992, je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“).
6. Podle ustanovení § 72 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.
7. Podle § 588 obč. zák. z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.
8. Podle ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi původními účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 588 o. z. S ohledem na to, že původní žalovaný zemřel, bylo zjištěno ze sdělení Okresního soudu v Olomouci, že žalovaný nabyl pozůstalost
po zůstaviteli jméno příjmení, narozenému datum, zemřelého dne datum, ze sdělení obyvatelů předmětného domu pak bylo sděleno, že v bytě bydlel až do začátku října 2018 syn žalovaného jméno příjmení, který se z bytu začátkem října roku 2018 vystěhoval. Bylo tedy zjištěno, že za období, ve kterém je vystavena předmětná faktura, to je od 4. 10. 2018 do 2. 10. 2018, bydlel žalovaný, a tedy na tohoto přešla povinnost platit za odebraný plyn. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky plynu a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 517 odst. 2 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury.
10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 471,57 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.