Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 290/2021-28
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 29 276 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 710 Kč od 11. 10. 2021 do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. částky 24 566 Kč s úrokem z prodlení nad úroky přiznané výrokem I. tohoto rozsudku a co do úroku ve výši
2 827,54 Kč, úroku 29 % ročně z částky 7 564,77 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku 2 209,79 Kč, úroku 29 % ročně z částky 4 884,66 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku
ve výši 2 163,55 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 4 283,87 Kč od 19. 12. 2020
do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 710 Kč od 11. 10. 2021 do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. částky 24 566 Kč s úrokem z prodlení nad úroky přiznané výrokem I. tohoto rozsudku a co do úroku ve výši 2 827,54 Kč, úroku 29 % ročně z částky 7 564,77 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku 2 209,79 Kč, úroku 29 % ročně z částky 4 884,66 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 2 163,55 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 4 283,87 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala,
aby jí žalovaná zaplatila částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu tří smluv
o zápůjčce, které žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Účastníci uzavřeli dne 18. 7. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutou zápůjčku zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 917 Kč, představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 1 789 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost
a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 11. 9. 2019. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaná včas a řádně nehradila, na zápůjčku naposledy zaplatila splátku dne 23. 6. 2019, celkem uhradila částku 5 290 Kč. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni 5. 1. 2021 svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, o čemž byla žalovaná písemně informována. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalované požaduje žalobkyně přiznat částku v celkové výši 13 627 Kč sestávající z dlužné jistiny 7 564,77 Kč a poplatku ve výši 6 062,23 Kč,
dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 2 827,54 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 960,31 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny 7 564,77 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny
7 564,77 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.
2. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dále uzavřely dne 12. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutou zápůjčku zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 917 Kč, představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 1 789 Kč, odměnu
za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč
a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 6. 6. 2019. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaná včas
a řádně nehradila, na zápůjčku naposledy zaplatila splátku dne 23. 6. 2019, celkem uhradila částku 10 576 Kč. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni 5. 1. 2021 svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, o čemž byla žalovaná písemně informována. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalované požaduje žalobkyně přiznat částku v celkové výši 8 341 Kč sestávající z dlužné jistiny 4 884,66 Kč a poplatku ve výši 3 456,34 Kč, dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 2 209,79 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 728,63 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny 4 884,66 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení
a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 4 884,66 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.
3. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dále uzavřely dne 11. 2. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutou zápůjčku zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 917 Kč, představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 1 789 Kč, odměnu
za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč
a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 208 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 7. 4. 2019. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaná včas
a řádně nehradila, na zápůjčku naposledy zaplatila splátku dne 23. 6. 2019, celkem uhradila částku 11 609 Kč. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni 5. 1. 2021
svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, o čemž byla žalovaná písemně informována. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalované požaduje žalobkyně přiznat částku v celkové výši 7 308 Kč sestávající z dlužné jistiny 4 283,87 Kč a poplatku ve výši 3 024,13 Kč, dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 2 163,55 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 639,01 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny 4 283,87 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 4 283,87 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.
4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl
bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě
s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:
6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 18. 7. 2018 smlouvu o zápůjčce
číslo na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč
a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši
8 917 Kč, (poplatek sestává z úroku ve výši 1 789 Kč, odměnu za zpracování, doručení
a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč), a to v 60 týdenních splátkách
po 316 Kč (resp. poslední splátka ve výši 273 Kč), splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, a to výši 29 % ročně. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas, právní předchůdkyni uhradila částku ve výši 5 290 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou dále uzavřely dne 12. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu
s poplatkem ve výši 8 917 Kč, (poplatek sestává z úroku ve výši 1 789 Kč, odměnu
za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč
a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč (resp. poslední splátka ve výši 273 Kč), splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, a to výši 29 % ročně. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas, právní předchůdkyni uhradila částku ve výši 10 576 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně
se žalovanou dále uzavřely dne 11. 2. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 8 917 Kč, (poplatek sestává
z úroku ve výši 1 789 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost
a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 208 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč (resp. poslední splátka ve výši 273 Kč), splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, a to výši 29 % ročně. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas, právní předchůdkyni uhradila částku ve výši 11 609 Kč.
7. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupila pohledávky
za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne
6. 1. 2021, odeslaným dne 25. 1. 2021. K zaplacení žalovaných částek byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 28. 6. 2021 odeslaným téhož dne s tím, nechť žalovaná uhradí dlužné částky v celkové výši 42 285,36 Kč nejpozději do 13. 7. 2021. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila.
8. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Ze zákaznických karet žalované vedených právní předchůdkyní žalobkyně ze dne 10. 7. 2018, ze dne 12. 4. 2018 a ze dne 11. 2. 2018 soud zjistil, že žalovaná pobírá důchod ve výši 5 484 Kč, a že má další příjmy ve výši 5 000 Kč
a 39 484 Kč. Celkové běžné výdaje byly zaznamenány v první kartě částkou 5 000 Kč měsíčně, ve druhé 7 500 Kč a v poslední kartě částkou 9 000 Kč Tyto informace získané
od žalované měly být ověřeny pouze z důchodového výměru.
9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
11. Na právní posouzení věci je dále nutné použít ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., zákona
o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZsÚ“), neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. Podle § 86 odst. 1 ZsÚ, poskytovatel
před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající
ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele
na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 ZsÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle rozsudku SD EU ve věci anonymizováno C -679/18:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“
14. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat,
oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník,
který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení
se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Ustanovení § 86 a § 87 ZsÚ pak optikou rozsudku SD EU ve věci OPR-Finance C číslo sankcionuje neschopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. 27 Co 221/2019), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
18. Stejně tak v rozhodnutí Ústavní soud ČR pod sp. zn. III ÚS 4129/18 judikoval,
že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy
(a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet
jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy, …. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného)
k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek;
to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
19. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout
do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.
20. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele
by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy.
Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny (rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost aj.).
21. S ohledem na shora uvedené bylo k posouzení oprávněnosti nároku na vrácení poskytnutého úvěru včetně příslušenství zapotřebí posoudit platnost smlouvy o úvěru i z hlediska toho, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti tvrdila a prokázala. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované nesplnila. Právní předchůdkyně žalobkyně si od žalované vyžádala informace o jejích příjmech
a výdajích, nicméně uvedené údaje nebyly blíže ověřovány. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i k prověřování těchto tvrzení.
22. Předmětná smlouvy o zápůjčce jsou tak s ohledem na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatné. Právní předchůdkyně žalobkyně však poskytla žalované peněžní prostředky,
které jí ani žalobkyni žalovaná v plném rozsahu nevrátila. Žalovaná tak měla povinnost uhradit žalobkyni toliko částku ve výši 4 710 Kč (vyplacená jistina 3 x 10 000 Kč mínus částka v celkové výši 25 290 Kč zaplacená žalovanou), která jí byla poskytnuta na základě neplatných smluv (§ 2991 o. z.), co do této částky tedy bylo žalobě vyhověno. Vzhledem
k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se bezdůvodně obohatila, úrok z prodlení
od 11. 10. 2021 do zaplacení. Žalovaná se o své povinnosti zaplatit žalovanou částku bezpečně mohla dozvědět až z žaloby, která jí byla soudem doručena dne 10. 10. 2021.
Ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení se zaplacením přisouzené částky
a od tohoto dne je proto povinna platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. účinným ke dni prodlení žalované.
23. Ve zbývajícím rozsahu, tj. částky 24 566 Kč s úrokem z prodlení nad úroky přiznané výrokem I. tohoto rozsudku a co do úroku ve výši 2 827,54 Kč, úroku 29 % ročně z částky 7 564,77 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku 2 209,79 Kč, úroku 29 % ročně z částky 4 884,66 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 2 163,55 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 4 283,87 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, soud žalobě výrokem II. nevyhověl, a to s ohledem na absolutní neplatnost předmětných smluv.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení by v poměrné výši příslušela žalované, která byla v řízení převážně úspěšná, nicméně té v řízení žádné náklady nevznikly, a proto nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení.
25. Lhůta pro splnění povinnosti uložená tímto rozsudkem byla soudem stanovena delší než zákonná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a to s přihlédnutím ke skutečnostem zjištěným ze spisu (výše splátek, předpokládané možnosti žalované).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může
se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.