Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

50 C 67/2021-31

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul Marianem Heresem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 4 903,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v části požadující zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 403,50 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 384,52 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se v části požadující zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 403,50 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 384,52 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 4 903,50 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, právnická osoba anonymizováno s. r. o., IČO (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným datum smlouvu o úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do datum.

2. Žalovaný ve stanovené lhůtě nesplnil své povinnosti, původní věřitelce tak vzniklo též právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 403,50 Kč vypočtené jako 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení do datum.

3. Pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila datum původní věřitelka na žalobkyni.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Soud žalobkyni vyzval, aby soudu předložila důkazy prokazující, že původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na výzvu soudu reagovala žalobkyně tak, že uvedla, že těmito důkazy nedisponuje a vzala žalobu co do částky 1 503,50 Kč zpět. Soud proto v této části řízení zastavil.

6. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

7. Soud učinil následující skutkový závěr. Původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr 8 000 Kč. Za se žalovaný zavázal původní věřitelce úvěr vrátit nejpozději do datum. Žalovaný ve stanovené lhůtě povinnosti ze smlouvy o úvěru nesplnil. Soud nemá za prokázané, že původní věřitelka zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.

8. Právní posouzení soudu je následující. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti splácet spotřebitelský úvěru způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

16. V souzené věci původní věřitelka neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Ze stejného důvodu je tak smlouva absolutně neplatná a je nutné smlouvu vypořádat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel plnění ve výši 6 000 Kč. Za toto plnění zaplatil celkem 2 500 Kč. Žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 3 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v žalobě požadované výši, protože je žalovaný v prodlení s plněním svých povinností.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení pouze nepatrný neúspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 903,50 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. s tím, že odměna byla z původní částky 200 Kč o polovinu snížena a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.