Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 159/2021-18

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 3 422 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o 3 422 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z od 1. 11. 2019 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba o 3 422 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z od 1. 11. 2019 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 5 249 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalovaný s žalobcem uzavřel dne datum smlouvu o úvěru ve výši 9 090,00 Kč (skládající se z půjčené částky 5 000,00 Kč a souhrnného poplatku 4 090,00 Kč), podle které měl splácet týdně 152,00 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 5 668,00 Kč se započetla na půjčenou jistinu v poměru 56. 497% a v poměru 43. 503% na souhrnný poplatek – odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Žalovaná částka 3 422,00 Kč se skládá z nesplacené půjčené jistiny (z každé splátky na jistinu započteno v poměru 56. 497%) a z nesplacené části souhrnného poplatku (z každé splátky na souhrnný poplatek započteno v poměru 43. 503% - souhrn úroku, poplatku za zpracování a doručení úvěru a poplatku za hotovostního inkasa splátek - týdenní výběr splátek v místě bydliště klienta) – odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalovaného, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných Smlouvy, atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. "Následky porušení povinnosti Klienta") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie, kterou žalobce předkládá jako důkaz, ovšem žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobce dosud uhrazenou částku žalovaným ve výši 5 668,00 Kč, vydělil týdenní splátkou 152,00 Kč a vypočetl tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce by podle tohoto klíče nastala již ke dni 31.05.2019. Žalobce ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy žalobce nechal uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje 31.10.2019 a datum prodlení ke dni 01.11.2019“.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalovaný v dokumentu označeném jako Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo svým podpisem dne datum potvrdil, že od společnosti žalobkyně převzal v hotovosti částku ve výši 5 000 Kč jako jistinu úvěru. V uvedené smlouvě se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s částkou 4 090 Kč. Částka 4 090 Kč, tj. částka, kterou měl žalovaný vrátit spolu s jistinou úvěru byla ve smlouvě rozčleněná do tří položek, a to jako úrok ve výši 990 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 600 Kč. Splácení úvěru bylo stanoveno na 60 týdenních splátek po 151,50 Kč placených v hotovosti k rukám osoby určené žalobkyní s datem 1. splátky dne 14.9.2018 a každé další 7 dní po datu splatnosti splátky předchozí. Smlouva dále obsahovala odkaz na Smluvní podmínky a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru jako na svoji nedílnou součást. V uvedeném formuláři, resp. ve smlouvě je stanoveno, že tzv. RPSN u sjednaného úvěru zápůjčky činí 212,77 % a samotná úroková sazba 70,89 % ročně. Ve zmíněných Smluvních podmínkách je dále definovaná služba, za kterou je požadován poplatek ve výši 1 500 Kč. Z platební historie zaznamenané žalobkyní vyplývá, že žalovaný žalobkyni dosud uhradil 5 668 Kč. Soud dále zjistil, že se žalobkyně na žalovaného obrátila s předžalobní upomínkou ze dne 27.11.2020, v níž jej vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 3 422 Kč.

4. Po zhodnocení uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nevznikl zamýšlený závazek v podobě smlouvy o úvěru podle ust. § 2395 obč. zák. účinného, dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jednání žalobkyně soud považuje za neplatné, neboť se podle ust. § 580 obč. zák. příčí dobrým mravům. Uvedený rozpor soud v daném případě shledává v části ujednání týkající se plnění nad rámec poskytnutých peněžních prostředků. Soud totiž ujednání o poplatcích vedle sjednaného úroku ve výši 4 090 Kč považuje za ustanovení smlouvy, které obchází standardní a spravedlivé ujednání o ceně poskytnutých peněžních prostředků. Ujednání o úroku ve výši 990 Kč je doplněno o poplatek za činnost v podobě zpracování a doručení úvěru a dále o poplatek za hotovostní inkaso splátek, tj. za službu, jejíž poskytnutí v žalobě žalobkyně ani netvrdila, natož prokázala. Uvedené poplatky ve smlouvě adhezního charakteru, tj. ve smlouvě, o jejímž obsahu nemohla žalovaná vyjednávat, považuje soud pouze za zastření skutečného účelu sjednaných poplatků. Činnost, za níž žalobkyně poplatky požaduje je činností, která je výhodná rovněž pro žalobkyni, a kterou žalobkyně jako věřitel musí z logiky věci vykonat, aby mohla peněžní prostředky poskytnout a přijmout splátky. Pokud žalobkyně tuto činnost vymezila jako nějakou zvláštní placenou službu, jedná se o obcházení zákona ve snaze zakrýt skutečný účel uvedeného plnění, tj. navýšení platební povinnosti žalované. Veškeré platební povinnosti nad rámec vrácení jistiny, a to s přihlédnutím k neprokázání poskytnutí služeb hotovostního inkasa, tak soud s ohledem na absenci dalších skutkových tvrzení považuje za úplatu za poskytnuté peněžní prostředky, která ve svém důsledku způsobuje zmíněný rozpor s dobrými mravy. Soud odkazuje v daném případě na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci , v němž je vyřčen právní názor, že za přiměřený úrok je možné považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytnutého bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o půjčce, resp. zápůjčce. V daném případě má soud za to, že lze pro tyto účely použít údaj o tzv. roční procentní sazbě nákladů, která sice není shodná s výší úrokové sazby, avšak případný rozdíl by byl dán pouze časovou hodnotou peněz. V době uzavření smlouvy, tj. v září roku 2018 byla podle údajů dostupných na internetových stránkách ČNB webová adresa) roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů v tomto období na úrovni 8,86, což znamená, že RPSN v dané smlouvě o zápůjčce celorepublikový průměr přesahovala více než 24 x. S ohledem na uvedené závěry o neplatnosti smlouvy je nutno na poskytnuté peněžní prostředky nahlížet jako na bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 odst. 1, obč. zák., kterého se žalovanému na úkor žalobkyně dostalo Soud má totiž dále za to, že v duchu zmíněného rozhodnutí NS ve věci ujednání o platbách nad rámec poskytnuté jistiny nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť v případě daného úvěru bylo záměrem žalobkyně získat z poskytnutí peněžních prostředků určitý výnos, a úvěr je dle shora uvedené zákonné definice spojen s povinností platit úroky. Smlouva je tak neplatná jako celek. Přestože žalovaný neměl povinnost peněžní prostředky vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě, měl s ohledem na její neplatnost uvedené peněžní prostředky vrátit z titulu zmíněného bezdůvodného obohacení. Soud zjistil, že žalovaný dokonce bezdůvodné obohacení přeplatil, tudíž již není co vydávat, a soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Právní závěry vyplývající z rozhodnutí NS sp. zn. byly zopakovány v rozhodnutí NS , a žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelských úvěru tak měl ustálenou judikaturu v tomto směru vzít v rámci svého podnikání v úvahu. Neučinila tak, a po svých dlužnících tudíž požadoval plnění v rozporu s právním řádem.

5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. , na základě kterého by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, jako úspěšný účastník sporu. Žalovanému však v souvislosti s tímto řízení žádné náklady nevznikly, soud tedy o nich rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.