Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 76/2020-102

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Doupovcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 3.900 Kč s příslušenstvím (resp. pro částku 2.600 Kč s příslušenstvím a pro smluvní pokutu ve výši 1.300 Kč),

takto:

I. Řízení se ohledně částky ve výši 5.770,34 Kč, představující smluvní pokutu ve výši 1.300 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 4.470,34 Kč, zastavu je.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.600 Kč od 19. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. V části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 306,21 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.600 Kč od 12. 6. 2019 do 18. 3. 2020, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 656,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se ohledně částky ve výši 5.770,34 Kč, představující smluvní pokutu ve výši 1.300 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 4.470,34 Kč, zastavu je.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.600 Kč od 19. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. V části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 306,21 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.600 Kč od 12. 6. 2019 do 18. 3. 2020, se žaloba zamítá.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 656,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 7. 5. 2020, ve znění opravy žaloby ze dne 17. 7. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 2.600 Kč spolu s úroky a s úroky z prodlení (vždy částečně kapitalizovanými) a částku 1.300 Kč coby smluvní pokutu vážící se na prodlení žalované se zaplacením dluhu. Oba nároky žalobkyně dovozovala ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost právnická osoba, IČO, s žalovanou, a to dne datum. Úvěr ve výši 2.600 Kč byl poskytnut žalované tím způsobem, že finanční prostředky v uvedené výši byly žalované vyplaceny v hotovosti na anonymizována čtyři slova, provozované právnická osoba, a.s., IČO. Celý proces poskytnutí finančních prostředků byl podle článku 4 odst. 4.2. smlouvy o úvěru nastaven tak, že při hotovostní formě poskytnutí Úvěru s výběrem u anonymizována tři slova, obdržela žalovaná po uzavření smlouvy na zadaný e-mail i číslo poukázky a na zadané číslo mobilního telefonu SMS s příjmení kódem, nezbytným pro převzetí Úvěru hotovostní formou. Následně, a to nejpozději do 48 hodin, následujících od okamžiku schválení Úvěru ze strany Úvěrujícího, byla žalovaná oprávněna navštívit jakoukoliv čerpací stanici sítě EuroOil a po sdělení čísla poukázky, zaslaného PIN kódu a přeložení občanského průkazu obdržela finanční hotovost ve schválené výši. Výše takto poskytnutých finančních prostředků byla omezena na 2.600 Kč. Podle potvrzení vystaveného příslušnou anonymizována dvě slova sítě anonymizováno v systému spol. anonymizováno, byla žalované vyplacena jistina úvěru ve výši 2.600 Kč dne 17. 10. 2017 ve 14:03 hodin. Žalovaná však poskytnutý úvěr nesplatila ani zčásti. Žalobkyně pohledávku nabyla od původního věřitele právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne 26. 7. 2019. Žalobkyně netvrdila, že by její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalované poptávaný úvěr splácet a k výzvě soudu sdělila, že důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalované bohužel nedisponuje. V návaznosti na to žalobkyně revidovala původní žalobní žádání a podáním ze dne 11. 10. 2021 vzala žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty ve výši 1.300 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 4.470,34 Kč. Ve zbytku, tj. co do jistiny ve výši 2.600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 12. 6. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 306,21 Kč, jakož i ohledně náhrady nákladů řízení žalobkyně na žalobě setrvala.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu zcela nečinná.

3. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 29. 10. 2021 a žalovaná byla k jednání řádně předvolána, avšak předvolání k jednání nepřevzala, přestože jí bylo doručováno prostřednictvím doručujícího orgánu (České pošty) v souladu s ust. , (dále jen „“) na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel jako místo jejího trvalého pobytu, tj. na adresu ulice a číslo, PSČ obec, neboť jinou adresu pro doručování úředních písemností žalovaná v informačním systému evidence obyvatel evidovánu nemá. Jelikož zásilku s doručovanou písemností (s předvolání k jednání) nebylo možno vložit do domovní nebo jiné žalovanou užívané schránky, když žalovaná dle prohlášení doručujícího orgánu na uvedené adrese takovou schránku nemá, soud podle považoval zásilku s doručovanou písemností za doručenou desátým dnem po jejím vyvěšení na úřední desce soudu (tj. dnem 22. 10. 2021). Protože se žalovaná bez řádné a včasné omluvy k jednání nedostavila, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti ( ). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.

4. Jelikož podáním doručeným soudu dne 11. 10. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 1.300 Kč, představující smluvní pokutu, a dále též ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 4.470,34 Kč, soud postupoval podle a řízení v uvedeném rozsahu zastavil (viz. výrok I. tohoto rozsudku). Předmětem řízení tedy zůstala dlužná jistina úvěru 2.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 12. 6. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 306,21 Kč.

5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, tj. společností právnická osoba, a žalovanou dne datum pod č. anonymizováno. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 2.600 Kč a žalovaná se zavázala vrátit jistinu úvěru s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2.750,18 Kč ve lhůtě do 14. 11. 2017 v jediné splátce. Podle dokladu předloženého žalobkyní a založeného na č.l. 58 spisu, tj. podle potvrzení vystaveného příslušnou anonymizována čtyři slova v systému právnická osoba a.s., byl žalované úvěr poskytnut na základě elektronické poukázky hotovostní výplatou na anonymizována čtyři slova v systému spol. právnická osoba, a to dne 17. 10. 2017 ve 14:03 hodin.

6. Svoji aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně doložila smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi původním věřitelem, tj. společností právnická osoba, a žalobkyní dne datum, a také oznámením původního věřitele (právní předchůdkyně žalobkyně) o postoupení pohledávky ze dne 26. 7. 2019 adresovaným žalované. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaná je povinna plnit žalobkyni.

7. S ohledem na dobu uzavření předmětné smlouvy soud věc po právní stránce posuzoval podle , (dále jen„ o. z.“) a dále podle , o spotřebitelském úvěru. V posuzované věci se totiž jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, podle něhož se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ust. věta první , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

10. Právní předchůdkyni žalobkyně tedy stíhala zákonná povinnost zkoumat před poskytnutím úvěru schopnost žalované poptávaný úvěr splatit. Žalobkyně, která byla soudem vyzvána, aby žalobu doplnila o tvrzení, jakým způsobem její právní předchůdkyně zmíněnou zákonnou povinnost splnila, a aby v tomto směru soudu též předložila veškeréy a doklady, které měla její právní předchůdkyně ke dni uzavření úvěrové smlouvy k dispozici, však soudu sdělila, že důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalované bohužel nedisponuje. V průběhu řízení tedy nebyly tvrzeny, ani doloženy, žádné skutečnosti k procesu posouzení úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyni žalobkyně.

11. Na tomto základě proto soudu nezbylo než přijmout závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně v postavení věřitele nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (respektive tuto skutečnost nelze podle obsahu spisu považovat za prokázanou), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr a úvěr poskytla, aniž by byly na základě procesu posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyloučeny důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Následkem nesplnění uvedené povinnosti je potom podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona neplatnost uzavřené smlouvy. Tento důsledek je potom podle přesvědčení soudu nutné vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. K tomu soud odkazuje např. na podrobné odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. . Soud dále poukazuje na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance, podle něhož„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a  Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Toto rozhodnutí tedy jednoznačně deklaruje povinnost soudu zabývat se ex offo, i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel (poskytovatel) posoudil náležitě (slovy zákona„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“) úvěruschopnost spotřebitele, a pokud této povinnosti nedostál, povinnost soudu dovodit z tohoto porušení (z úřední povinnosti) následek stanovený vnitrostátním právem, tj. (absolutní) neplatnost smlouvy.

13. Důsledkem uvedeného závěru o neplatnosti smlouvy je pak podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Toto ustanovení představuje soukromoprávní sankci v podobě speciální úpravy vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy (viz též § 2993 o. z.). Poskytovatel naopak nemůže požadovat jiná plnění ve formě např. smluvního úroku či jiných poplatků za půjčení peněz, smluvní pokuty, apod. Mění se i doba plnění, kdy spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (v tomto směru ovšem žalovaná z důvodu pasivity v průběhu řízení nic netvrdila).

14. Z hlediska výpočtu dlužné částky soud vycházel z tvrzení žalobkyně, o němž není důvod pochybovat, že žalovaná dosud na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho (ani zde totiž žalovaná netvrdila ani neprokázala zaplacení jakékoliv částky). Dluží tedy celou poskytnutou jistinu úvěru ve výši 2.600 Kč. V tomto rozsahu, tj. co do částky 2.600 Kč, proto soud žalobě vyhověl a uložil žalované dlužnou částku žalobkyni zaplatit.

15. Vedle takto přiznaného plnění vznikl žalobkyni podle § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši.

16. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Žalobkyně dle obsahu spisu vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 10. 3. 2020, v níž poskytla žalované lhůtu k zaplacení do 18. 3. 2020, přičemž výzvu předal právní zástupce žalobkyně k poštovní přepravě dne 11. 3. 2020.

18. Žalobkyně, která k výzvě soudu sdělila, že důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalované bohužel nedisponuje, a v návaznosti na uvedený nedostatek (s vědomostí o uvedeném nedostatku) sice svoji žalobu vzala částečně zpět, a to ohledně smluvní pokuty ve výši 1.300 Kč i ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 4.470,34 Kč, avšak tento rozsah zpětvzetí není dostatečný z hlediska toho, jaké plnění lze mezi účastníky vypořádat na podkladě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (ust. a násl. o. z.), dle kterých lze posuzovanou věc po právní stránce posoudit, když smlouva o úvěru je stižena absolutní neplatností (ust. věta první ). Jelikož žalovaná dluh nezaplatila (v řízení nebyl zjištěn opak), je žalobní požadavek co do zaplacení nesplacené jistiny úvěru (2.600 Kč) zcela důvodný, neboť v uvedeném rozsahu se žalovaná na úkor věřitele bez spravedlivého důvodu obohatila (ust. o. z.), přičemž věřitelem je ke dni vyhlášení tohoto rozhodnutí žalobkyně coby postupník

(ust. § 1879 a násl. o. z.). Žalovaná se splněním peněžitého dluhu prodlévá, je proto její povinností zaplatit úroky z prodlení (ust. §§ 1968, 1970 o. z.). Ty však nelze žalobkyni přisoudit za dobu, po kterou žalovaná se splněním dluhu neprodlévala (ale žalobkyně v rozporu s tím na žalobě v daném rozsahu setrvala), tj. za dobu od 15. 11. 2017 do 3. 5. 2019 (úrok z prodlení žalobkyní kapitalizován částkou ve výši 306,21 Kč) a dále za dobu od 12. 6. 2019 do 18. 3. 2020. V uvedeném rozsahu bylo na místě žalobu jako nedůvodnou zamítnout (výrok III.) a přisoudit žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení až ode dne 19. 3. 2020, neboť až tímto dnem se žalovaná dostala do prodlení. Žalovaná měla dluh splnit do 18. 3. 2020 (výzva ze dne 10. 3. 2020, předána k poštovní přepravě dne 11. 3. 2020), když tehdy poprvé byla žalovaná žalobkyní vyzvána k vrácení plnění odpovídajícího bezdůvodnému obohacení.

19. Pokud jde o výši zákonného úroku z prodlení, podle ust. nař. vl. č. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni 1. 1. 2020, činila 2 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz). Zákonný úrok z prodlení tedy v případě prodlení, ke kterému došlo od 19. 3. 2020, činí 10 % ročně, avšak s ohledem na to, že žalobkyně v žalobě požadovala úrok z prodlení z částky 2.600 Kč pouze ve výši 8,05 % ročně, nemohl soud toho žalobní žádáni překročit a přisoudit více, než kolik bylo v žalobě požadováno.

20. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto ve výroku pod bodem IV. rozsudku podle ust. , ve spojení s ust. věta první Žalobkyni, která byla v převažujícím rozsahu úspěšná, byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 656,14 Kč. Tato výše náhrady nákladů řízení odpovídá 33,34 % plné náhrady nákladů řízení žalobkyně, coby rozdílu poměru úspěchu žalobkyně (tj. co do částky 2.600 Kč, která odpovídá 66,67 % z původně žalované částky ve výši 3.900 Kč) a neúspěchu žalobkyně, který představuje žalobkyní zaviněné částečné zastavení řízení (tj. co do částky 1.300 Kč, která odpovídá 33,33 % z původně žalované částky 3.900 Kč). Plná náhrada nákladů řízení žalobkyně by představovala částku 1.968 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 1.000 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši celkem 500 Kč (sestávající z odměny zástupce za dva úkony právní služby po 200 Kč dle ust. vyhlášky Min. spravedlnosti č. , advokátní tarif, tj. za převzetí a přípravu zastoupení a za podání žaloby, a dále z odměny zástupce za výzvu k plnění dle ust. ve spojení s ust. advokátního tarifu ve výši 100 Kč), náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši celkem 300 Kč (sestávající z náhrady hotových výdajů po 100 Kč ke každému ze shora specifikovaných tří úkonů právní služby dle ust. advokátního tarifu) a náhrada za zaplacenou daň z přidané hodnoty, jejímž plátcem je právní zástupce žalobkyně, ve výši 168 Kč (v sazbě 21 % ze základu daně, kterým je částka 800 Kč). Soud s respektem ke kritériu účelnosti vynaložených nákladů nepřiznal žalobkyni odměnu zástupce a související paušální náhradu hotových výdajů za částečné zpětvzetí žaloby, neboť tento úkon žalobkyně nečinila např. v návaznosti na částečné plnění dluhu žalovanou, ale toliko po vlastní revizi rozsahu žalobního žádání, přičemž tuto revizi žalobkyně mohla (a měla) učinit již před podáním žaloby.

21. Uložené povinnosti je žalovaná povinna plnit ve lhůtách určených podle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ).

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.