Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 109/2021-61

Okresní soud v Kroměříži rozhodl předsedou senátu JUDr. Ivanem Jordánem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 41 276 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala

- zaplacení částky 21 660,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 79 660,00 Kč ve výši 10% ročně od 27. 02. 2020 do 16. 04. 2020 ve výši 1 084,26 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 73 560,00 Kč ve výši 10% ročně od 17. 04. 2020 do 29. 05. 2020 ve výši 878,63 Kč

a zákonný úrok prodlení z částky 67 460,00 Kč ve výši 10% ročně od 30. 05. 2020 do 29. 06. 2020 ve výši 580,91 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 61 360,00 Kč ve výši 10% ročně od 30. 06. 2020 do 31. 07. 2020 ve výši 545,42 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 55 260,00 Kč ve výši 10% ročně od 01. 08. 2020 do 31. 08. 2020 ve výši 475,85 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 49 160,00 Kč ve výši 10% ročně od 01. 09. 2020 do 02. 10. 2020 ve výši 436,98 Kč

a zákonný úrok prodlení z částky 43 060,00 Kč ve výši 10% ročně od 03. 10. 2020 do 29. 10. 2020 ve výši 322,95 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 36 960,00 Kč ve výši 10% ročně od 30. 10. do 23. 11. 2020 ve výši 256,67 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 30 860,00 Kč ve výši 10% ročně od 24. 11. 2020 do 23. 12. 2020 ve výši 257,17 Kč a zákonný úrok prodlení

z částky 24 760,00 Kč ve výši 10% ročně od 24. 12. 2020 do 28. 01. 2021 ve výši 247,60 Kč

a zákonný úrok z prodlení z částky 21 660,00 Kč ve výši 10% ročně od 29. 01. 2021 do zaplacení,

- zaplacení částky 19 616,90 Kč,

- zaplacení úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 27. 02. 2020 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 63 910,62 Kč od 27. 02. 2020 do 29. 06. 2020 ve výši 21 301,96 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 59 762,69 Kč od 30. 06. 2020 do 31. 07. 2020 ve výši 5 140,48 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 53 662,69 Kč od 01. 08. 2020 do 31. 08. 2020 ve výši 4 471,75 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 47 562,69 Kč od 01. 09. 2020 do 02. 10. 2020 ve výši 4 091,20 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 41 462,69 Kč od 03. 10. 2020 do 29. 10. 2020 ve výši 3 009,15 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 35 362,69 Kč od 30. 10. 2020 do 23. 11. 2020 ve výši 2 376,25 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 29 262,69 Kč od 24. 11. 2020 do 23. 12. 2020 ve výši 2 359,80 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 23 162,69 Kč od 24. 12. 2020 do 28. 01. 2021 ve výši 2 241,36 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 20 062,69 Kč od 29. 01. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 27. 2. 2020 dosáhne částky 217 908,00 Kč,

se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala - zaplacení částky 21 660,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 79 660,00 Kč ve výši 10% ročně od 27. 02. 2020 do 16. 04. 2020 ve výši 1 084,26 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 73 560,00 Kč ve výši 10% ročně od 17. 04. 2020 do 29. 05. 2020 ve výši 878,63 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 67 460,00 Kč ve výši 10% ročně od 30. 05. 2020 do 29. 06. 2020 ve výši 580,91 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 61 360,00 Kč ve výši 10% ročně od 30. 06. 2020 do 31. 07. 2020 ve výši 545,42 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 55 260,00 Kč ve výši 10% ročně od 01. 08. 2020 do 31. 08. 2020 ve výši 475,85 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 49 160,00 Kč ve výši 10% ročně od 01. 09. 2020 do 02. 10. 2020 ve výši 436,98 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 43 060,00 Kč ve výši 10% ročně od 03. 10. 2020 do 29. 10. 2020 ve výši 322,95 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 36 960,00 Kč ve výši 10% ročně od 30. 10. do 23. 11. 2020 ve výši 256,67 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 30 860,00 Kč ve výši 10% ročně od 24. 11. 2020 do 23. 12. 2020 ve výši 257,17 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 24 760,00 Kč ve výši 10% ročně od 24. 12. 2020 do 28. 01. 2021 ve výši 247,60 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 21 660,00 Kč ve výši 10% ročně od 29. 01. 2021 do zaplacení, - zaplacení částky 19 616,90 Kč, - zaplacení úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 27. 02. 2020 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 63 910,62 Kč od 27. 02. 2020 do 29. 06. 2020 ve výši 21 301,96 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 59 762,69 Kč od 30. 06. 2020 do 31. 07. 2020 ve výši 5 140,48 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 53 662,69 Kč od 01. 08. 2020 do 31. 08. 2020 ve výši 4 471,75 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 47 562,69 Kč od 01. 09. 2020 do 02. 10. 2020 ve výši 4 091,20 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 41 462,69 Kč od 03. 10. 2020 do 29. 10. 2020 ve výši 3 009,15 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 35 362,69 Kč od 30. 10. 2020 do 23. 11. 2020 ve výši 2 376,25 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 29 262,69 Kč od 24. 11. 2020 do 23. 12. 2020 ve výši 2 359,80 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 23 162,69 Kč od 24. 12. 2020 do 28. 01. 2021 ve výši 2 241,36 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 20 062,69 Kč od 29. 01. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 27. 2. 2020 dosáhne částky 217 908,00 Kč, <b>se zamítá.</b> II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27. 4. 2021 domáhala na žalované

-) zaplacení částky 21 660,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 79 660,00 Kč ve výši 10% ročně od 27.02.2020 do 16.04.2020 ve výši 1 084,26 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 73 560,00 Kč ve výši 10% ročně od 17.04.2020 do 29.05.2020 ve výši 878,63 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 67 460,00 Kč ve výši 10% ročně od 30.05.2020 do 29.06.2020 ve výši 580,91 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 61 360,00 Kč ve výši 10% ročně od 30.06.2020 do 31.07.2020 ve výši 545,42 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 55 260,00 Kč ve výši 10% ročně od 01.08.2020 do 31.08.2020 ve výši 475,85 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 49 160,00 Kč ve výši 10% ročně od 01.09.2020 do 02.10.2020 ve výši 436,98 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 43 060,00 Kč ve výši 10% ročně od 03.10.2020 do 29.10.2020 ve výši 322,95 Kč a zákonný úrok prodlení

z částky 36 960,00 Kč ve výši 10% ročně od 30.10.2020 do 23.11.2020 ve výši 256,67 Kč

a zákonný úrok prodlení z částky 30 860,00 Kč ve výši 10% ročně od 24.11.2020 do 23.12.2020 ve výši 257,17 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 24 760,00 Kč ve výši 10% ročně od 24.12.2020 do 28.01.2021 ve výši 247,60 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 21 660,00 Kč ve výši 10 % ročně od 29.01.2021 do zaplacení,

-) zaplacení částky 19 616,90 Kč,

-) zaplacení úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 27.02.2020 do zaplacení, tj. úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 63 910,62 Kč od 27.02.2020 do 29.06.2020 ve výši 21 301,96 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 59 762,69 Kč od 30.06.2020 do 31.07.2020 ve výši 5 140,48 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 53 662,69 Kč od 01.08.2020 do 31.08.2020 ve výši 4 471,75 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky

47 562,69 Kč od 01.09.2020 do 02.10.2020 ve výši 4 091,20 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 41 462,69 Kč od 03.10.2020 do 29.10.2020 ve výši 3 009,15 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 35 362,69 Kč od 30.10.2020 do 23.11.2020 ve výši 2 376,25 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 29 262,69 Kč od 24.11.2020 do 23.12.2020 ve výši 2 359,80 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a.

z částky 23 162,69 Kč od 24.12.2020 do 28.01.2021 ve výši 2 241,36 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 102,1 % p.a. z částky 20 062,69 Kč od 29.01.2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 27.2.2020 dosáhne částky 217 908,00 Kč,

-) zaplacení náhrady nákladů řízení.

Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovanou dne 27. 9. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované vyplatila částku 65 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok ve výši efektivní úrokové sazby 166,42 % ročně splácet ve 30 měsíčních splátkách po 6 053 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti (příjmení a anonymizováno), jakož i z jiných zdrojů. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy, když celkem uhradila částku 72 106 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení nákladů vzniklých

v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 600 Kč, a dále na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč. V bodě 6.5 smlouvy bylo ujednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru denně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu , (dále jen „“) za doručovací adresu místo jejího pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. ). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu.

3. Žalobkyně prokázala, že dne 30. 9. 2019 poskytla žalované částku 65 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru, která byla žalovanou podepsána dne 27. 9. 2019 a žalobkyní dne 30. 9. 2019.

4. Žalobkyně neprokázala, že by důsledně zjišťovala úvěruschopnost žalované, zejména že by zjišťovala, jaké jsou skutečné výdaje žalované, zda má žalovaná dluhy, které splácí, a jaká je její celková majetková situace. Žalobkyně doložila výplatní pásky, pracovní smlouvu a potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu. Z těchto dokladů vyplývá, že žalobkyně si ověřovala, jaké jsou skutečné příjmy žalované, tedy že žalovaná má příjem od zaměstnavatele ve výši cca 20 000 Kč měsíčně. Pokud však jde o výdaje žalované, žalobkyně se zcela spolehla na tvrzení žalované, že její měsíční výdaje činí 3 410 Kč (životní minimum), náklady na bydlení činí 1 400 Kč, výdaje na děti 2 000 Kč a ostatní náklady (doprava, kurzy, záliby apod.) činí 100 Kč. Celkové výdaje žalované tak měly činit pouze 6 910 Kč, tyto výdaje však nebyly žalovanou nijak doloženy. Z žádného důkazu nevyplývá, že by žalobkyně provedla lustraci žalované v příslušných registrech dlužníků, když doložena byla pouze lustrace v příjmení a anonymizováno.

5. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam, když tyto důkazy neprokazovaly skutečnost, zda žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalované.

6. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

7. Žalobkyně nezjišťovala důsledně schopnost žalované úvěr splácet, když si ověřila pouze tvrzené příjmy žalované, žádným způsobem však nezkoumala tvrzené výdaje žalované, které byly dle názoru soudu značně podhodnocené (zejména tvrzené náklady na bydlení ve výši 1 400 Kč měsíčně a ostatní náklady ve výši 100 Kč měsíčně). Přesto žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 65 000 Kč na základě smlouvy o úvěru. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, že žalovaná dosud uhradila na dluh částku 72 106 Kč.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti

o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí

i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:

13. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení , o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v  , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno neplatností absolutní (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). ulice úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. navozuje dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost žalovaného je sankcionováno pouhou relativní neplatností (viz doslovné znění citovaného zákona). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, soudy nemohou vycházet pouze z doslovného znění zákona. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. ,„ Soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý

z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci“. Přijetím sledoval zákonodárce posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany (nikoliv její oslabení). To vyplývá jak z důvodové zprávy, tak i z rozsahu zákonné právní úpravy. Pokud tedy záměrem zákonodárce nebylo novou právní úpravou oslabit ochranu spotřebitele, ale naopak tuto ochranu posílit, musí být závěr soudu takový, že neplnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele bude mít za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť jinak (v případě pouhé relativní neplatnosti, navíc časově omezené) by nebyl neplněn smysl a účel nové právní úpravy. Současně, pokud má nová právní úprava za cíl„ posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být touto úpravou dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností, a to případně i stanovením účinných sankcí, a to

i soukromoprávních. Pouhá relativní neplatnost, na rozdíl od neplatnosti absolutní, takovou účinnou sankcí není. Navíc dne 5. 3. 2020 rozhodl Evropský soudní dvůr ve věci C číslo tak, že úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, týkající se přezkumu úvěruschopnosti

a především povinnosti spotřebitele uplatnit námitku ve stanovené lhůtě, aby byla smlouva prohlášena za neplatnou, není v souladu se směrnicí EU č. 2008 číslo.

14. Soud proto vycházel z ustanovení § 580 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z. a přihlédl i bez návrhu k neplatnosti jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že„ nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ).

15. Soud má tedy v projednávané věci za to, že žalobkyně nepostupovala důsledně dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a neposoudila dostatečně úvěruschopnost žalované, neboť zjistila pouze výši příjmů žalované, žádným způsobem však nezkoumala a ani neověřovala výdaje žalované, její stávající závazky, zda tyto závazky splácí, apod. Z tohoto důvodu je smlouva o úvěru ze dne 27. 9. 2019 absolutně neplatná.

16. Žalobkyně tedy poskytla žalované plnění na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru, a to konkrétně ve výši 65 000 Kč. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které byla žalovaná povinna vydat dle § 2991 odst. 1 o. z. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, že z její strany bylo na úvěru uhrazeno 72 106 Kč. Jistina úvěru tak byla zcela uhrazena (resp. bylo vydáno bezdůvodné obohacení). Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nebyly platně sjednány ani úroky, ani poplatky či smluvní pokuty. Soudu proto nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

17. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, žádné náklady jí však nevznikly, a proto soud rozhodl dle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.