Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

107 C 229/2021-86

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Coufalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 10 613,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10 613,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 613,50 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10 613,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 613,50 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 26. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 613,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 3. 1. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na základě které se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše disponibilního úvěrového limitu 40 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni spolu s úroky a poplatky ve splátkách po 2 146 Kč měsíčně vždy ke každému 15. dni v měsíci. Podpisem smlouvy žalovaný přistoupil ke smlouvě o skupinovém pojištění pro případ ztráty schopnosti úvěr splácet a zavázal se hradit měsíčně pojištění ve výši 0,65 % aktuálního dluhu. Součástí smlouvy byla také dohoda o vydání a užívání platební úvěrové karty Cofidis a dále rámcová smlouva o platebních službách. Závazek sjednaný ve smlouvě žalobkyně splnila a dne 3. 1. 2018 převedla na účet žalovaného uvedený ve smlouvě sjednaný úvěr. Žalovaný své povinnosti neplnil, když nehradil jednotlivé splátky řádně a včas. Žalobkyně dopisem ze dne 1. 3. 2019 odstoupila od smlouvy a toto odstoupení dle smluvních podmínek nabylo účinnosti dne 15. 3. 2019. Nesplacený úvěr ve výši 10 613,50 Kč se tak stal okamžitě splatným. Žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného požaduje poplatek za 1. písemnou upomínku ve výši 300 Kč, poplatek na 2. upomínku ve výši 500 Kč, poplatek za ukončení smlouvy ve výši 1 000 Kč a smluvní pokutu za porušení povinnosti řádně splácet úvěr ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní upomínky odeslané dne 4. 3. 2019.

2. V doplnění žaloby ze dne 13. 10. 2021 žalobkyně uvedla, že žalovanému poskytla částku 32 810 Kč na nákup zboží Elektrolux EN číslo a zároveň mu poskytla kreditní kartu, kterou žalovaný nikdy neaktivoval. Žalovaný na splátkách uhradil celkem částku 40 713 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v doplnění k žalobě k výzvě soudu uvedla, že ve smlouvě žalovaný stvrdil svým podpisem, že jeho měsíční příjem činí 18 000 Kč, hradí nájem ve výši 1 500 Kč a nemá žádné srážky ze mzdy a exekuce. Ohledně výdajů žalovaného žalobkyně vycházela z údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva. Na tomto základě stanovila výdaje žalovaného na částku 7 750 Kč. K této částce přičetla náklady žalovaného na splátky ve výši 2 146 Kč měsíčně a dospěla k závěru, že příjem žalovaného byl dostatečný pro pokrytí jeho výdajů i splátek. Příjmy a výdaje žalobkyně ověřila telefonicky a exekuce a závazky po splatnosti zkontrolovala v registrech příjmení, příjmení, insolvenčním rejstříku a Crif.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému na den 10. 11. 2021 se nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila a s jednáním v její nepřítomnosti souhlasila. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle ust. , (dále jen „ “), a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru N-TIMES a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru N-TIMES soud zjistil, že dne 2. 1. 2018 spolu účastníci uzavřeli smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše disponibilního úvěrového limitu 40 000 Kč, skládající se ze 2 části – účelové, kterou může žalovaný čerpat průběžně a opakovaně za čelem financování nákupu zboží nebo poskytování služeb u smluvního obchodníka, a neúčelové. Jako předmět nákupu je uvedeno zboží Elektrolux anonymizováno za kupní cenu 32 810 Kč zaplacenou z předmětného úvěru. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splatit v 24 měsíčních splátkách po 2 014 Kč spolu s měsíčním pojistným ve výši 132 Kč. Roční úroková sazba činí 46,13 % Součástí smlouvy je také ujednání, v němž si žalovaný sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, dále dohoda o vydání a užívání platební úvěrové karty Cofidis a rámcová dohoda o platebních službách. Žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost a je zaměstnán od 1. 7. 2017 jako dělník ve právnická osoba společnost s příjmem 18 000 Kč měsíčně. Nájem bez služeb a energií uvedl ve výši 1 500 Kč.

5. Z odstoupení od smlouvy o úvěru, výzvy k okamžité úhradě dluhu a oznámení o zániku pojištění soud zjistil, že dopisem ze dne 1. 3. 2019 žalobkyně odstoupila od smlouvy o revolvingovém úvěru číslo z důvodu porušení povinností vyplývajících ze smlouvy žalovaným, když byl v prodlení s úhradou více než 2 úvěrových splátek nebo jedné úvěrové splátky po dobu delší než 3 měsíce a dluh neuhradil ve lhůtě 30 dnů ani přes předchozí výzvu. Odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti okamžikem doručení, čímž došlo k okamžité splatnosti neuhrazených peněžitých závazků ve výši 37 413,50 Kč. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 5. 3. 2019.

6. Z potvrzení o čerpání – výpis obratů soud zjistil, že dne 3. 1. 2018 došlo k převodu částky 32 810 Kč z účtu 35 bankovní účet na účet bankovní účet.

7. Z upomínek při prodlení spotřebitele soud zjistil, že žalobkyně dne 1. 4. 2018, 1. 6. 2018 a 1. 8. 2018 upozornila žalovaného na prodlení se splátkou.

8. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně prověřila finanční stav žalovaného v registrech příjmení, příjmení, CRIF a insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem.

9. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaný čerpal částku 32 810 Kč a uhradil celkem částku 40 713 Kč.

10. Z dalších žalobkyní doložených listin soud nic podstatného ve věci nezjistil.

11. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ust. , (dále jen „o. z.“), uzavřena smlouva o úvěru, na základě které dne 3. 1. 2018 poskytla žalobkyně žalovanému na nákup zboží částku 32 810 Kč a žalovaný se tuto částku s poplatkem a úroky zavázal vrátit žalobkyni formou měsíčních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu ust. a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a žalobkyně jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byla žalobkyně povinna postupovat také v intencích ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

12. V žalobě popsaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje, a z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že splnila svou zákonnou povinnost, když při zjišťování individuálních příjmů a výdajů žalovaného vycházela pouze z tvrzení žalovaného, jež nebylo ničím doloženo, nevyžádala si od něj žádné doklady o výši jeho příjmů, plateb na bydlení, inkasa a jiných pravidelných výdajů, a výši plateb nijak neověřila. Žalobkyně dále, pokud jde o výdaje žalovaného, dle svého uvážení vycházela z údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva. Na tomto základě stanovila výdaje žalovaného na částku 7 750 Kč. Soud má za to, že takto paušálně stanovené částka, jakožto částka odpovídající minimálním výdajům žalovaného, byť v případě životního minima stanovená zákonem, nic nevypovídá o konkrétních výdajích žalovaného, které mohou být i mnohonásobně vyšší a jejich konkrétní výše není s takovouto paušální částkou v žádném poměru. Pokud jde o výdaj na bydlení, tento dle údajů uvedených ve smlouvě činil 1 500 Kč bez nákladů na služby a energie, z čehož je zcela zřejmé, že výdaje žalovaného nebyly řádně prověřeny. Pokud jde o provedenou lustraci žalovaného v registru příjmení a dalších registrech, byť s výsledkem negativním, soud poukazuje na to, že toto zjištění nemá relevantní význam, neboť nemůže nic vypovídat o schopnostech žalovaného úvěr řádně splácet (srovnej rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 3. 2021 čj. -80). Soudu byla předložena tvrzení žalovaného uvedená ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, avšak nikoliv y prokazující zejména jeho tvrzené příjmy a výdaje. Na tomto místě je nezbytné poukázat na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , odst. 26, v němž Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastal tedy takový výklad zákona o spotřebitelském úvěru, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

13. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování ve vztahu k tomu, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného skutečně vynaložila odbornou péči tak, jak zákon předpokládá. Takové poučení se však ve smyslu ust. a 3 dostane pouze účastníku přítomnému u jednání.

14. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je shora uvedená smlouva ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Ve smyslu ust. § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ust. § 2993 o. z., podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 32 810 Kč a žalovaný uhradil celkem částku 40 713 Kč, byla uhrazena celá jistina. Jelikož uplatněný nárok má oporu v absolutně neplatném právním jednání a k bezdůvodnému obohacení žalovaného, na jehož vydání by žalobkyně měla nárok, nedošlo, byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení prokazatelně v souvislosti s předmětným sporem nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.