Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 285/2021-29
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 3 477 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 477 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 477 Kč od 31. 5. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 477 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 477 Kč od 31. 5. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Předmětem řízení je zaplacení částky 3 477 Kč s příslušenstvím jako dluhu ve výši 3 420 Kč za uskutečněné platební transakce (tzv. služby třetích stran) a ve výši 57 Kč (3 x 19 Kč) za poplatky za službu anonymizována dvě slova z účastnické smlouvy číslo uzavřené účastníky dne datum.
Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum účastnickou smlouvu číslo v níž se zavázala poskytovat žalované ujednané služby elektronických komunikací k telefonnímu číslu číslo, a žalovaná se zavázala hradit za poskytnuté služby příslušnou cenu; výše účtovaných poplatků za službu anonymizována dvě slova byla uvedena v ceníku žalobkyně. Žalobkyně vystavila žalované dne datum fakturu číslo splatnou datum, jíž jí vyúčtovala částku 3 420 Kč za platební služby a 19 Kč jako poplatek za službu anonymizována dvě slova. Následně vystavila žalobkyně žalované dne datum fakturu číslo splatnou datum, jíž jí vyúčtovala částku 19 Kč jako poplatek za službu anonymizována dvě slova, a dne datum fakturu číslo splatnou datum, jíž jí vyúčtovala částku 19 Kč jako poplatek za službu anonymizována dvě slova. Dopisem ze dne 23. 5. 2018 žalobkyně informovala žalovanou o její povinnosti uhradit dlužnou částku 5 299,50 Kč a o ukončení služeb ke dni 27. 6. 2018. Dopisem ze dne 6. 8. 2018 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 18 984,55 Kč nejpozději do 13. 8. 2018.
Na základě právního posouzení zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací podle ustanovení § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jejíž součástí byla smlouva o platebních službách dle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Žalobkyně doložila, že splnila své povinnosti z uvedené smlouvy a že žalovaná porušila své smluvní povinnosti a dostala se do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, zahrnující i povinnost platit za uskutečněné platební transakce včetně tzv. služeb třetích stran. Věcnou příslušnost soudů projednávat v občanskoprávním řízení spory ze smluv o poskytování tzv. služeb třetích stran podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, potvrdil ve svém usnesení ze dne 20. 4. 2011, č. j. Konf 4/2011-12, zveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. 11, roč. 2011, s. 1027, zvláštní senát zřízený dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů. Zvláštní senát zde vyslovil, že umožní-li poskytovatel služby elektronických komunikací uživateli objednat a konzumovat službu s vyjádřenou cenou (příloha 1 bod 7 vyhlášky č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací), jejíž obsah je uživateli sdělen prostřednictvím sítě a služeb elektronických komunikací, jde o výjimku předvídanou ustanovením § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích; spor o zaplacení ceny za takovou službu (službu obsahu) přísluší rozhodnout soudu. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že na žalovanou částku žalobkyni cokoliv uhradila. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 477 Kč představující neuhrazenou část ceny za platební služby a poplatku za objednané služby. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu ustanovení § 1968 věty první o. z. Jelikož žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od 31. 5. 2018, tj. po datu splatnosti poslední předmětné faktury, soud žalobkyni vyhověl a přiznal jí požadovaný zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky až od tohoto data do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky 100 Kč za každý ze dvou v řízení učiněných úkonů uvedených v § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (návrh na zahájení řízení, výzva k plnění). V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby náhradu nákladů řízení zaplatila žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.